Ač se to možná nezdá, nuda za volantem přináší nemalé nebezpečí. Důvod? Snižuje pozornost řidiče a jeho schopnost zavčasu reagovat na dopravní situace. „Nedostatek stimulace může vést k monotónnímu stavu, kdy řidič není plně zapojen do řízení. To zvyšuje riziko mikrospánku, nesprávného vyhodnocení situace nebo pomalejší reakční doby,“ poznamenává profesor Matúš Šucha, uznávaný dopravní psycholog a soudní znalec.
Dlouhodobé působení nudy však vede i k dalším jevům. „Může také přispívat k pocitu frustrace, což může podnítit k agresivnímu chování na silnici,“ doplňuje dopravní psycholog a expert Matúš Šucha.
Nuda platí za celoplanetární fenomén, nicméně nalezneme oblasti světa, kde jsou motoristé přece jen více lapeni v jejích spárech. „Vyšší míru nudy vykazují řidiči v zemích s dlouhými monotónními úseky dálnic a nižší dopravní hustotou, což jsou například některé státy USA, Austrálie nebo Kanada,“ komentuje profesor Matúš Šucha. Naopak řidiči v metropolitních oblastech (kupříkladu v Evropě) zažívají méně nudy, neboť hustá doprava a časté změny dopravní situace vyžadují o poznání aktivnější přístup.
Ošemetné zácpy a asistenty
Momentů, jež na první dobrou vypadají bezpečně, ale opak je pravdou, existuje hned několik. Na úvod zmiňme čekání v kolonách, kdy se řidiči pohybují nízkým tempem. Následně zmíněné dlouhé rovné úseky dálnic bez výrazné dopravní „akce“. Nevinné riziko představují rovněž notoricky známé trasy. „Typicky každodenní dojíždění, kde řidič věnuje méně pozornosti okolí, protože se cítí příliš jistý,“ konstatuje dopravní psycholog Matúš Šucha. A navazuje: „Vliv má také jízda s pomocí asistenčních systémů, jako jsou adaptivní tempomat či udržování pruhu. Tyto technologie odlehčují některé úkoly, což může zvýšit nepozornost a nudu.“
Jaký typ řidiče vlastně nejvíce trenduje podlehnout nudě? Podle profesora Šuchy se jedná o mladé řidiče s nižšími zkušenostmi, již se rychleji unaví stereotypními situacemi. Dále se bavíme o šoférech na dlouhých trasách. Tam spadají třeba profesionální řidiči kamionů nebo dálkových autobusů, již tráví vysokou porci hodin na silnicích. A zapomínat bychom podle profesora Šuchy neměli ještě na jednu skupinu: „Na řidiče s nízkou motivací k řízení. Což jsou třeba lidé, kteří neřídí rádi a jsou k tomu nuceni.“
Změňte prostředí
Přesná data o nehodách přímo spojených s nudou nejsou běžně dostupná, poněvadž nuda jako příčina se mnohdy prolíná s jinými faktory, jako je nepozornost či únava. „Studie však uvádějí, že nepozornost řidiče je hlavní příčinou pětadvaceti až třiceti procent nehod, přičemž nuda je jedním z přispívajících faktorů. Mikrospánek, často způsobený nudou, je pak zodpovědný za dvacet procent smrtelných nehod na dálnicích,“ uvádí dopravní psycholog Matúš Šucha.
Nicméně na nudu lze vyzrát. Lék představují pravidelné přestávky. Podle odborníků je ideální pauza po dvou hodinách na čtvrt hodiny. Určitě prospěje též změna prostředí. „Naplánujte například trasu, kterou neznáte a je pro vás nová. Stejně tak pomáhá hudba nebo podcasty: poslech zajímavého obsahu udržuje mysl v pozornosti,“ vysvětluje expert Matúš Šucha. Dopravní psycholog na závěr radí se zapojením do aktivní jízdy: „Vědomě se soustřeďte na detaily jízdy, jako jsou spotřeba paliva, plánování předjíždění nebo sledování rychlosti.“