Nepřiměřená rychlost je častým faktorem přispívajícím ke vzniku nehod především u agresivních řidičů, mladých řidičů (ať už osobního vozidla nebo motocyklu) a motocyklistů. V loňském roce bylo v důsledku nepřiměřené rychlosti na pozemních komunikacích v ČR usmrceno 218 a těžce zraněno 713 osob. V období let 2012-2018 bylo v souvislosti s nepřiměřenou rychlostí usmrceno 1 547 lidí. BESIP proto podporuje celoevropskou dopravně bezpečnostní akci SPEED MARATHON, při níž se policie zaměřuje na dodržování rychlostních limitů. V některých vybraných lokalitách se k policejní aktivitě připojili i krajští koordinátoři BESIP, kteří s řidiči hovořili o rizicích rychlé jízdy.
„Většina řidičů faktor nepřiměřené rychlosti stále podceňuje. Obzvlášť nebezpečná je pak nepřiměřená rychlost ve směrových obloucích, to znamená v zatáčkách a v jejich bezprostředním okolí. Tato situace je kritická především na silnicích I. a II. třídy na území ležícím mimo zastavěné území obce. Řidiči také nepřizpůsobují rychlost na mokru, či v nepřehledných úsecích. Dodržování rychlostního limitu na území obce by vzhledem ke stále vysokému počtu smrtelných nehod s chodci mělo být samozřejmostí,“ řekl vedoucí oddělení BESIP ministerstva dopravy Tomáš Neřold.
Nejvíce usmrcených (40) a těžce zraněných (139) osob bylo v důsledku nepřiměřené rychlosti v uplynulém roce evidováno ve Středočeském kraji. V některých krajích se nepřiměřená rychlost podílela na všech usmrcených osobách nadpoloviční většinou, např. Ústecký kraj 57 %, Moravskoslezský kraj 54 % a Vysočina 51 %).
„SPEED MARATHON je preventivní akcí, která zapojuje veřejnost do výběru lokalit měření rychlosti a prezentuje dopředu vytipovaná místa s policejní přítomností. Zcela správně tak staví na principu, že bezpečnost na silnicích je společným zájmem všech. Zvláště v rizikových úsecích není rychlostní limit nějakou šikanou řidičů, ale něčím, co slušný člověk automaticky dodržuje,“ dodal Neřold.
Jak dopadl letošní „Speed marathon“? Policisté během 24 hodin zkontrolovali téměř 7500 vozidel
Volbu rychlosti jízdy ovlivňuje také provedení dopravní infrastruktury (např. šířka silnice, typ silnice, místo nehody – intravilán/extravilán, maximální dovolená rychlost a okolí silnice – zejména výskyt pevných překážek v okolí silnic). Překračování nejvyšší dovolené rychlosti do 10 km v hodině přiznalo průměrně 86 % respondentů. Těch, kteří jezdí ještě rychleji, bylo 66 %.