Dopravní návyky jednotlivců mají velký význam pro život měst i z hlediska udržitelnosti. Za účelem zmapování zvyklostí souvisejících s mobilitou bylo 1000 respondentů z 10 středoevropských zemí dotázáno na způsoby dopravy, které použili v uplynulém týdnu, a také na to, zda jejich domácnost vlastní alespoň jeden automobil. Více než 50 % respondentů ze všech středoevropských zemí automobil v uplynulém týdnu použilo, zatímco veřejnou dopravu využívá 24 % až 52 % respondentů, jízdní kolo používalo až 25 % respondentů.
Ve všech sledovaných zemích (Rakousko, Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Maďarsko, Rumunsko, Srbsko, Slovensko, Slovinsko a Polsko) použilo v uplynulém týdnu automobil více než 50 % respondentů. Ve dvou zemích byla týdenní míra využití automobilu vyšší než 80 % (Chorvatsko a Slovinsko), ve třech zemích se pohybovala mezi 70-80 % (Rakousko, Česko a Polsko), zatímco ve zbývajících pěti zemích v uplynulém týdnu použilo automobil 50-70 % lidí. Nejnižší podíl respondentů, kteří automobil použili (53 %), byl v Srbsku, naopak nejvyšší ve Slovinsku (91 %).
Zatímco někteří z těchto respondentů použili v uplynulém týdnu různé druhy dopravy, ve všech sledovaných zemích více než 30 % respondentů použilo v uplynulém týdnu k cestování výhradně automobil. V Chorvatsku a Slovinsku použilo 55 a 56 % respondentů jako dopravní prostředek výhradně osobní automobil. V Bulharsku, Rumunsku a na Slovensku použilo výhradně automobil k cestování 40 až 50 % respondentů, zatímco ve zbývajících pěti zemích použilo v uplynulém týdnu výhradně automobil k cestování 30 až 40 % respondentů.
V nejucpanějším městě světa strávili v roce 2022 řidiči průměrně 6,5 dne v dopravních zácpách
Veřejnou dopravu (včetně městské dopravy, dálkových autobusů a vlaků) využila ve stejném období maximálně polovina respondentů. Veřejnou dopravu v uplynulém týdnu využilo 40-55 % respondentů ze čtyř zemí (Rakousko, Česko, Maďarsko a Srbsko), zatímco v Bulharsku, Polsku, Rumunsku, na Slovensku to bylo pouze 30-40 % respondentů. V Chorvatsku a Slovinsku využilo veřejnou dopravu v uplynulém týdnu pouze 20-30 % respondentů. V Česku využilo veřejnou dopravu 52 % respondentů (nejvyšší míra), zatímco v Chorvatsku pouze 24 % respondentů (nejnižší míra). V každé zemi využilo k cestování výhradně veřejnou dopravu méně než 25 % respondentů. V Bulharsku, Rumunsku, Maďarsku a Srbsku využilo výhradně veřejnou dopravu ne méně než 20 %, ale ne více než 25 % lidí. V Rakousku, Česku, Polsku a na Slovensku cestovalo výhradně veřejnou dopravou 10-15 % respondentů. V Chorvatsku i ve Slovinsku méně než 10 % respondentů uvedlo, že v uplynulém týdnu nepoužili jiný druh dopravy než tu hromadnou.
Průzkum, který byl proveden na jaře (v Maďarsku na začátku léta), kdy počasí již umožňuje určitý pohyb venku, ukázal, že po autech a veřejné dopravě je nejoblíbenějším dopravním prostředkem jízdní kolo. V Maďarsku 25 %, zatímco v Polsku a Slovinsku 23 % respondentů uvedlo, že v uplynulém týdnu jeli na kole. Kromě Maďarska, kde 8 % respondentů použilo v posledním týdnu k cestování výhradně jízdní kolo, nepoužívá ani v jedné ze zemí více než 4 % respondentů k dojíždění do práce výhradně jízdní kolo.
Dominanci automobilu jako nejpreferovanějšího způsobu dopravy lze částečně vysvětlit tím, že většina domácností ve všech deseti sledovaných zemích vlastní alespoň jeden automobil. Nejnižší míru vlastnictví automobilu mezi zkoumanými zeměmi vykázalo Rumunsko, kde alespoň jeden automobil vlastní 57 % domácností. Nejvyšším podílem vlastnictví automobilu se vyznačovalo Slovinsko, v této jihoslovanské zemi mělo alespoň jeden automobil 95 % domácností.
Metodika: Průzkum veřejného mínění byl proveden institutem Central European Perspective v 10 zemích středoevropského regionu: Rakousko, Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Maďarsko, Rumunsko, Srbsko, Slovensko, Slovinsko a Polsko. Sběr dat proběhl v dubnu 2023 v 9 ze zkoumaných zemí a v červnu 2023 v Maďarsku. Průzkum byl proveden telefonicky (v Srbsku osobně) a zúčastnilo se ho 1000 respondentů v každé zemi. Vzorek v jednotlivých zemích je reprezentativní podle pohlaví, věku a typu osídlení.