Doprava neustále houstne všude po světě, a tak se není co divit, že stále častějším tématem úřadů, policistů, ale i vědců je bezpečnost v dopravě. A právě vědci z americké univerzity Johnse Hopkinse přišli se zajímavou teorií. Podle nich k vyšší bezpečnosti provozu a dopravy pomůže, když budou ulice užší.
Studie, která to prokazuje, probíhala v 7670 ulicích po celé Americe, které ale měly podobnou intenzitu dopravy a podobné parametry, tedy počet jízdních pruhů, přechodů a míst k parkování. Z toho bylo vybráno 1117 ulic k důkladné analýze, která zahrnovala hlavně vztah mezi šířkou jízdních pruhů a nehodovostí. Ukázalo se, že čím širší a vlastně i přehlednější silnice je, tím spíše hrozí vznik nehody, naopak čím je ulice užší, tím spíše k nehodě nedojde.
Faktem je, že řidičům se po širokých silnicích jezdí lépe a dopravní inženýři to ví, proto také ulice staví tak široké, jak jen je to v tom daném místě možné. Doktorka Shima Hamidi, ředitelka Centra pro klimaticky chytrou dopravu na Bloomberg School, která se podílela na studii, k tomu řekla: „Zjistili jsme, že širší jízdní pruhy ve městech mohou vést k vyššímu počtu nehod a v konečném důsledku i vyššímu počtu úmrtí. Chtěli jsme vědět, jestli můžeme zúžit jízdní pruhy, aniž bychom obětovali bezpečnost a zároveň nové místo co nejlépe využili.“
Fenomén nebezpečnosti širokých jízdních pruhů vysvětlila tak, že řidiči na takových silnicích mají falešný pocit bezpečí, kvůli němuž pak jezdí rychleji. Zjednodušeně řečeno se ukázalo, že čím je jízdní pruh užší, tím jedou řidiči pomaleji a opatrněji. Podle Hamidi přinášejí úzké silnice i řadu dalších pozitiv. Volné místo by dle studie města měla využít třeba pro instalaci cyklostezek nebo širších chodníků. Mohlo by být využito i k parkování. Pokud by města přistoupila k zúžení jízdních pruhů, dostala by tak rychle a levně jedinečnou možnost upravit infrastrukturu tak, aby lépe vyhovovala všem účastníkům provozu.
Studie také tvrdí, že města by měla dohlédnout i na snížení rychlosti. Ukázalo se, že na městských silnicích, kde je stanoven rychlostní limit na rozmezí 32 – 40 km/h, je totiž svým způsobem jedno, jestli má pruh tři metry nebo třeba 3,7 metru. Počet nehod se v souvislosti s rychlostí a šířkou jízdního pruhu tolik nelišil. Už při rychlosti 48 – 56 km/h však byly rozdíly jasně patrné. Pokud s touto rychlostí měla silnice pruhy o šířce 3,7 metru, což není v Americe nic neobvyklého, byla nehodovost až 1,5x vyšší než v místech, kde byly jízdní pruhy o šířce 2,7 metru. Podle vědců tak neexistuje žádný relevantní důvod, aby města stavěla zbytečně široké silnice.
Štítky: bezpečnost, bezpečnost dopravy, doprava, jízdní pruhy, provoz, šířka jízdního pruhu
Bože to jsou zase bláboly. Takového vědce bych chtěl vidět, asi studoval v Plzni.
Aha tak to jo. Takže nejlepší je to třeba na sídlištích či v ulicích některých měst. Úzké ulice a zaparkovaná auta kde třeba popeláři sotva projedou. V případě požáru tam hasičská technika sice nemusí vůbec projed ale ulice bude vlastně bezpečná. K smíchu.