Přestože vyznačený přechod na vozovce by měl být pro chodce zcela bezpečnou zónou, aktuální čísla ze statistik hovoří o opaku. Vysoký počet usmrcených chodců však nemá souvislost pouze s nedáním přednosti chodci na vyznačeném přechodu. Na tragických nehodách s účastí chodců se významně podílí také nepozornost řidičů i samotných chodců.
Od letošního ledna do září nepřežilo střet s vozidlem již 62 chodců, což je meziročně vyšší počet úmrtí o 5 osob. Chodci se na všech usmrcených i těžce zraněných osobách podílejí v letošním roce zatím 17 procenty. V minulém roce vyhaslo při 3 265 dopravních nehodách s účastí chodců 93 lidských životů. Celkem 439 chodcům způsobil střet s vozidlem těžká zranění.
„Epidemická situace a opatření související s COVID-19 letos celkově snížila intenzitu dopravy a nehodovost na silnicích. Střetů, při nichž umírali chodci, přitom ale neubylo. Většinu těchto tragických nehod způsobují řidiči vozidel a často přitom přehlédnou chodce dokonce na vyznačeném přechodu. Velmi apeluji na to, aby řidiči v souvislosti se zhoršující se podzimní viditelností ubrali rychlost a byli velmi pozorní u přechodů. Mohou tím zachránit život. Chodci svou bezpečnost zvýší tím, že budou i ve městě nosit reflexní prvky a budou se soustředit na pohyb v provozu místo například sledování mobilního telefonu,“ říká Mgr. Tomáš Neřold, M.A., vedoucí oddělení BESIP Ministerstva dopravy.
Nepozornost spojená s nedáním přednosti na vyznačených přechodech se při smrtelných nehodách chodců projevuje v 21 procentech případů. Další častou příčinou střetů s chodci je nevěnování se řízení vozidla, což se v minulém roce stalo u téměř čtvrtiny dopravních nehod s usmrcením chodců. Pouze ve 13 procentech smrtelných dopravních nehod nebyla vina na straně řidiče motorového vozidla. Podobně je tomu z pohledů příčin také u statistiky těžce zraněných chodců.
Přestože statistická čísla ukazují, že viníky střetů jsou především řidiči motorových vozidel, rozhodně se nedá mluvit o bezchybném chování chodců. „U řidičů i chodců je nejčetnější selhání na úrovni detekce podnětů, což znamená, že účastník selhal ve vnímání toho druhého jako nebezpečí, tedy nedetekoval dostatečně včas nadcházející kritickou situaci. Stává se tak v důsledku omezené viditelnosti nebo distrakce pozornosti,“ vysvětluje příčiny Ing. Veronika Valentová, Ph.D., ředitelka Divize dopravního inženýrství, bezpečnosti a strategií CDV.
„Náhlé vstoupení do vozovky, neodhadnutí vzdálenosti a rychlosti přijíždějícího vozidla, nečitelné a zbrklé chování – to vše dohromady si každý rok vyžádá desítky zbytečných obětí,“ poukazuje na chyby chodců MUDr. Jiří Smetana, ředitel Zdravotnické záchranné služby Karlovarského kraje. Fenomén současné moderní konektivity ve společnosti však přináší negativní zkušenost i do bezpečnosti silničního provozu. „Stále častější příčinou nehod je také nepozornost spojená s používáním mobilních telefonů za provozu – ty přinášejí nebezpečí nejen na straně řidičů, ale i na straně chodců, kteří jsou často do světa na displeji ponořeni natolik, že už jim pro ten reálný moc pozornosti nezbývá,“ potvrzuje plk. Mgr. Pavel Žíha, vedoucí Odboru služby dopravní policie Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje.
Dlouhodobé statistiky rovněž potvrzují vyšší počet úmrtí chodců při střetu s vozidlem v nočních hodinách při snížené viditelnosti, a to ve více jak polovině těchto dopravních nehod. Statisticky lze rovněž porovnat situaci v České republice s ostatními státy Evropské unie. Každá pátá usmrcená osoba na evropských silnicích byla chodcem. V období 2011-2019 činil podíl usmrcených chodců 19,2 % ze všech usmrcených osob. V České republice činil uvedený podíl 21,3 %.
Nepozornost řidiče, rozptýlení, chvilková ztráta pozornosti, přehlédnutí vstupujícího chodce nebo špatná viditelnost v noci – příčin může být více, srážku ale vždy odnese hůře chodec, a to bez ohledu na to, že má na vyznačeném přechodu přednost. „I proto nesmí chodci chápat svou přednost absolutně a náhle vstupovat před jedoucí vozidlo, které už nemůže stihnout před přechodem zastavit. Protože případnou nehodu vždy odnesou na následcích hůře než řidič,“ doporučuje prevenci v chování chodců na vyznačených přechodech Ing. Veronika Krajsová, prezidentka Asociace Záchranný kruh, jejíž jednou z aktivit je řízení bezpečnostní kampaně Ty to zvládneš – Setkání s realitou.
Pohledem účinné prevence proti fatálním následkům střetů s vozidly přitom stačí v případě chodců pečlivě zvážit situaci, na přechodu nezmatkovat, náhle nezpomalovat nebo se dokonce nevracet zpět přes komunikaci. Ideálně by měl chodec navázat oční kontakt s přijíždějícím řidičem a ujistit se o vzájemném pohybu na vozovce. Protože na přechodu se protínají světy chodců a řidičů a bez tolerance a vzájemného respektu to na takové hranici dvou světů fungovat nemůže.