Někdo by si mohl myslet, že volant je natolik samozřejmá a jasná věc, že nepotřebuje žádné vysvětlení. Točím volantem a točí se i kola, to je vše – snadné. Ovšem zase tak jednoduché to není. Víte vůbec, kolik druhů volantů existuje? Jak vůbec těmi koly dokáže volant otáčet? Myslíte si, že volant je v autech odjakživa? Na to vše – a i něco navíc – se vám pokusím odpovědět.
Trocha historie
Možná nevíte, že první automobily vůbec volant neznaly. Byly totiž ovládány pákami, možná by se to dalo nazvat kormidlem spojeným s koly. První volant se objevil teprve v roce 1894 v modelu Paris-Rouen, který měl výkon pouhé 4 koně. V průběhu následujících 16 let se nadále vyráběly vozy s kormidlem, to ale bylo poslední jeho období. Od roku 1910 přešly všechny automobilky bezvýhradně na volant. Volant se od té doby využívá prakticky ve všech pozemních dopravních prostředcích. Co nás ale nejvíce zajímá, využívá se hlavně v osobních a nákladních automobilech.
Co dělá volant volantem?
Většinou je volant větší či menší kruh (věnec volantu) s více či méně paprsky (ramena volantu). Existuje jich stovky, ne-li tisíce druhů. Dalo by se říci, že co model vozu, to jiný volant. To jsem do toho množství nezapočítával speciální volanty jako v monopostech Formule 1 nebo tuningové či jiné sportovní.
Volanty se rozdělují podle počtu ramen: jednoramenný, dvouramenný, atd. V dnešní době se nejběžněji používají tříramenné a čtyřramenné volanty. Tříramenné nejvíce uvidíte ve sportovních nebo malých a levnějších vozech, čtyřramenné zase v luxusnějších a reprezentativnějších autech. Na ramenech a ve středu volantu se pak mohou vyskytovat nejrůznější ovládací a bezpečnostní prvky vozu. Na volantu můžeme najít airbag (v dnešní době standard a povinnost), ovládání rádia, navigace, tempomatu, klaksonu nebo handsfree.
Nezáleží však jen na počtu ramen. Hodně sejde i na průměru a síle věnce. Tloušťka věnce určuje to, jak dobře se vám volant bude držet. Čím máte menší ruce, tím hůře se vám bude silnější věnec držet a naopak. Automobilky se snaží držet rozumného středu 3-4 cm tloušťky. Na věnci se také mohou vyskytovat tzv. bicepsy. Ty v určitých místech (nejčastěji lehce nad polohou tři čtvrtě na tři) tloušťku věnce zvětšují a tím zpříjemňují držení volantu. Najdete je nejčastěji ve sportovněji laděných a sportovních vozech. Další vychytávkou věnce může být jeho vyhřívání!
Průměr věnce, chcete-li volantu, se od počátku automobilů stále měnil. Před vynalezením posilovače řízení byly volanty velké jako kolo od vozu, obzvláště v nákladních autech, protože bylo zapotřebí těžké vozy nějakým způsobem donutit (většinou silou), aby jely tam, kam bylo zapotřebí. V dnešní době se volanty a síly vyžadované na jeho otočení stále zmenšují.
S posilovačem rozhodně neposilujete
Posilovač řízení je hydraulické nebo elektrické zařízení, které snižuje potřebnou sílu k otočení kol pomocí volantu. To je zapotřebí zejména, když vozidlo stojí nebo se pohybuje malou rychlostí. Díky posilovači můžete mít řízenou nápravu zatíženou klidně půltunovým motorem, přesto můžete otočit volantem na místě jen jedním prstem.
Nejrozšířenějším tipem je hydraulický posilovač, ten se ale v nových vozech už nepoužívá. Jeho hlavní součástí je čerpadlo, které žene hydraulickou kapalinu (většinou to je brzdová kapalina) skrze soustavu trubek a ventilů a pomocí tlaku vám pomáhá otáčet volantem.
Přestože to není nijaká horká novinka, v poslední době se čím dál tím častěji objevuje elektrický posilovač. Ten funguje tak, že díky senzorům rozpozná, jak moc máte volant otočený a za pomoci elektromotoru vám usnadní jeho následující otáčení. Jeho výhodami oproti hydraulickému jsou: úspora paliva (nemusí se neustále pohánět čerpadlo), většinou automatická nebo manuální možnost nastavení jízdního stylu (např. město – lehké otáčení volantem, dálnice – tužší otáčení volantem). Častou nevýhodou je pak necitlivost odezev od kol.
Jak vůbec volant zvládne otočit koly?
Volant otáčí koly za pomoci soustavy ozubeného převodu, táhel a čepů.
Když to hodně zjednoduším: Volant je připevněn na hřídel řízení a na něm je upevněné ozubené kolo, které pohybuje ozubeným hřebenem doleva nebo doprava, podle toho kam točíme volantem. Na ozubeném hřebenu jsou na obou koncích přichycena táhla, která jsou připevněna k těhlicím, na nichž jsou upevněná kola.
Po přečtení tohoto článku možná budete mít trochu jiný náhled na to kolo, s nímž řidič točí, když zrovna řídí. A pokud jste řidičem vy osobně, možná jste se dozvěděli i nějaké nové věci, které jste o volantu a řízení třeba ještě nevěděli.