Jedno z nejutajovanějších oddělení ve ŠKODA AUTO se zabývá výrobou prototypů a modelů. Vznikají v něm první exempláře vozů, které na silnici uvidíte až za několik let. Oddělení, interně známé pod zkratkou EGV, se nyní rozhodlo vykročit z naprostého utajení.
Zapomeňte na selfie fotky z práce, zaměstnanci EGV nesmějí na svém pracovišti fotografovat a do práce se dostanou jen se zvláštním povolením ke vstupu. Jejich práce je při vývoji nového vozu nepostradatelná, ale končí už před tím, než si nový model odbude světovou premiéru a poprvé se ukáže veřejnosti.
Teď se oddělení, v němž pracuje zhruba 330 lidí působících v závodech v Mladé Boleslavi, Kvasinách i Vrchlabí, rozhodlo odhalit svou práci alespoň v tomto článku a videu:
Na začátku je vize nového vozu a hliněný model, který designéři vytvoří v reálné velikosti. Zde už také začínají první reálné aktivity oddělení EGV. V této fázi vývoje se jedná o tzv. koncepční část vývoje, především tedy virtuální prezentaci a následně 3D scanování designérských hliněných modelů a výrobu tzv. tvrdých modelů. Ty vypadají přesně jako budoucí reálné auto, ale opravdovým autem ještě nejsou.
„Nejprve pomocí 3D scanneru převedeme hliněný model vozu do modelu virtuálního, tzv. 3D dat. Následuje práce našich kolegů z oddělení Předvývoje (EB), kde vznikají přesné plochy. Na základě těchto ploch připravujeme tzv. virtuální prezentace, tedy virtuální scény, kde se snažíme přenést kolegy z Technického vývoje do Virtuálního světa a nabídnout budoucí vůz k posouzení a některým zkouškám. To nám umožní přesně zobrazit každý detail vozu, simulovat výhledy z vozu a ergonomii interiéru. Všechny úpravy a změny provádíme digitálně,“ popisuje začátek „vývojového a výrobního“ procesu David Vaněk, vedoucí Stavby prototypu a modelu.
Pokud bychom si složitý vývoj vozu zjednodušili, tak můžeme konstatovat, že následuje fáze výroby prototypů a zkoušek prototypů. Tedy konstruktéři ve vývoji ŠKODA AUTO mají k dispozici již zmiňované přesné plochy exteriéru a interiéru a v detailu nekonstruují celý vůz.
Tato data od konstruktérů převezmou pracovníci EGV, aby vytvořili jezdící prototyp, vyrobený reálnými výrobními postupy a za pomoci těch nejmodernějších technologií.
Týmy EGV stanovují technologické postupy a technologie, konstruují a zajišťují přípravky a nářadí pro výrobu prototypu, objednávají a vyrábí všechny potřebné díly, plánují výrobní postup či softwarové řešení. „Musíme naplánovat rozpad prototypu do posledního šroubku a zvolit vhodné technologie, které budou relevantní pro následné testování vozů“, vysvětluje Vaněk.
Díly karoserie prototypu se lisují z plechu, k sestavení karoserie se využívají jak ruční, tak robotická pracoviště. Hotová karoserie pak dostane lak jako každé jiné sériové auto. Některé díly exteriéru nebo interiéru se vyrábí pomocí 3D tiskáren.
Následuje montáž prototypu. Jakmile je kompletní podvozek předpřipraven na samostatném pracovišti, dojde k nasazení karoserie na podvozek, pak následuje především montáž kokpitu a zapojení kompletní elektroniky. Když je celý prototyp smontovaný, „oživí se“ celá elektronika, nahrávají se všechny potřebné softwary do vozu a kalibrují se všechny asistenční systémy. Hotový vůz také prochází důkladnou kontrolou, včetně funkčnosti.
Nový prototyp je v tuto chvíli připraven ke svým úkolům, kterými jsou zkoušky. I když stále roste podíl virtuálního vývoje, ke každému novému modelu zároveň vzniká několik desítek karoserií a testovacích prototypů.
„Než se konkrétní model automobilu začne sériově vyrábět, má už najeto přes dva miliony kilometrů a za sebou tisíce hodin náročných zkoušek. Prototypy jsou vystavovány extrémním podmínkám v klimatické komoře, podstupují jízdní zkoušky i crash testy a testy celkové funkčnosti. Kontroluje se také kvalita každé komponenty,“ popisuje Vaněk, k čemu všemu prototypy slouží.
Veškeré testy se samozřejmě vyhodnocují. Výsledky testování, simulací a výpočtů buď potvrzují směr vývoje nového vozu, nebo ústí ve změny vedoucí ke zdokonalení budoucího sériového vozu. Jednoduše řečeno, praktické zkoušky čas od času odhalí něco, co jde ještě zdokonalit. V této fázi se do procesu vracejí jak designéři, tak konstruktéři, kteří poskytli vstupní data pro stavbu prototypu, a ověřují funkčnost svých návrhů. Pracovníci EGV se zase dělí o své zkušenosti s oblastí výroby, která připravuje sériovou výrobu budoucího modelu.
Když je vše připraveno k sériové výrobě nového modelu a jeho prvnímu představení veřejnosti, úloha prototypů se chýlí ke konci. K zákazníkům se nikdy nedostanou a po splnění svých povinností je čeká většinou recyklace.