Je tomu rok, kdy se stala první opravdu vážná dopravní nehoda Tesly Modelu S, které v té době byl v semiautonomním režimu řízení a při které zemřel člověk. Tu zprávu si jistě pamatujete, a ačkoliv trvalo vyšetřování řadu měsíců, jeho výsledky vlastně žádné překvapení nepřinesly.
Podle úřadů, které měly vyšetřování na starosti má nehoda hned trojici viníků. Prvním je sám majitel Tesly, čtyřicetiletý Joshua Brown. Ten se totiž po celou dobu své cesty takřka vůbec nevěnoval řízení. Výsledky vyšetřování dokonce dokazují, že za 37 minut jízdy měl volant v ruce jen po dobu 25 sekund. S největší pravděpodobností to bylo vždy jen proto, aby umlčel systém, který ho právě na nevěnování se řízení upozornil. Joshua v autě dělal všechno možné, jen ne to, co měl. Kdyby se totiž býval více věnoval tomu, co se děje na silnici kolem, s největší pravděpodobností by k nehodě nedošlo a pokud ano, tak s minimálními následky. Takhle přehlédl jak on, tak systém Tesly odbočující kamion, který měl Modelu S dát přednost. Ale protože byl jeho návěs stejně světlý jako horizont, a protože se Joshua řízení nevěnoval, skončilo vše nehodou. A to prý měli systém i řidič na reakci deset sekund!
To máme tedy dva viníky, řidiče Tesly a řidiče kamionu, který nedal přednost. Třetím viníkem je pak stroj, respektive Tesla a její systém semiautonomního řízení. Ačkoliv i sama automobilka tvrdí, že systém je vlastně stále ve fázi testování, zjevně není vyladěný tak, jak by být měl. Pokud by podle úřadů byl, nikdy by řidiči nedovolil předat mu zodpovědnost. Jde o to, že systém věděl, že řidič v autě vlastně jen sedí a měl tak předpokládat, že se nevěnuje dopravní situaci kolem sebe. To se ale nestalo.
Výsledky jsou to možná zajímavé, ale zmařený lidský život nevrátí. Otázkou tedy je, jestli jsme my, lidé, připraveni na to, abychom předali zodpovědnost za své životy strojům a technologiím, a jestli jsou tyto technologie připraveny k tomu, aby nás udržely v bezpečí a naživu. Podle nás zatím ne.