Itálie od 12. července 2026 vyřadila z provozu přibližně 850 zařízení na měření rychlosti, která nevyhovují novým právním a technickým podmínkám. Oficiální údaje tak nepotvrzují některé zprávy o vypnutí tisíců radarů. Z celkových přibližně čtyř tisíc evidovaných zařízení jde o více než jednu pětinu, kolem 3150 radarů může dál fungovat.
Odstavení nemusí být definitivní. Nevyhovující zařízení se mohou do provozu vrátit, pokud projdou potřebnou homologací a splní požadavky na kalibraci, technický stav i způsob instalace. Do té doby jejich záznamy nesmějí sloužit jako právní podklad pro ukládání pokut.
Nový dekret sjednocuje pravidla po letech sporů
Změnu přinesl dekret italského ministerstva infrastruktury a dopravy ze dne 8. června 2026. V úředním věstníku byl zveřejněn 11. července a účinnosti nabyl hned následující den. Dokument stanovuje pravidla pro homologaci, počáteční i pravidelné kalibrace a kontroly funkčnosti zařízení používaných k odhalování překročení nejvyšší povolené rychlosti.
Itálie se dlouhodobě potýkala s právními spory, které se týkaly rozdílu mezi technickým schválením zařízení a jeho řádnou homologací. Některé přístroje získaly schválení k používání, aniž by absolvovaly samostatný proces homologace požadovaný silničními předpisy.
Do sporu výrazně zasáhl italský kasační soud. V rozhodnutí z 18. dubna 2024 uvedl, že měření provedené radarem, který byl pouze schválen, ale nebyl řádně homologován, nelze považovat za zákonné. Technické schválení podle soudu není z právního hlediska rovnocenné ministerské homologaci, protože jde o rozdílné postupy s odlišnými vlastnostmi a účelem.
Rozhodnutí otevřelo prostor pro napadání pokut vydaných na základě záznamů ze sporných zařízení. Nový dekret má nyní vytvořit jednotný systém platný v celé Itálii a zajistit, aby výsledky měření měly potřebnou technickou spolehlivost i právní použitelnost.
Dovolená autem v Itálii se může zkomplikovat. Starší naftová auta čekají zákazy vjezdu do měst
V provozu zůstalo přibližně 3 150 zařízení
Pokračovat mohou především zařízení odpovídající 25 modelům uvedeným v příloze nového dekretu. Samotná příslušnost ke schválenému typu však nestačí. Konkrétní radar musí být nainstalován v povoleném uspořádání, musí mít platnou kalibraci a musí projít všemi povinnými technickými kontrolami.
Zařízení, která mezi uvedenými modely nejsou, musejí získat homologaci, pokud mají jejich záznamy nadále sloužit jako podklad pro pokuty. Přibližně 850 nevyhovujících radarů proto muselo být odstaveno. Jejich provozovatelé nebo výrobci nyní mohou zahájit příslušné schvalovací řízení.
Všechna zařízení se musejí kalibrovat před uvedením do provozu a následně nejméně jednou ročně. Radar, který pravidelnou kontrolou neprojde nebo u něj nebude kalibrace provedena v požadovaném termínu, nesmí být používán, dokud nebude závada odstraněna a úspěšně neprojde novým ověřením.
Nová pravidla se týkají také ochrany soukromí. Fotografie a další údaje získané při měření mají být chráněny šifrováním a digitálním podpisem. Na snímcích, na nichž jsou viditelné obličeje řidiče nebo dalších osob ve vozidle, se mají tyto části automaticky rozmazat.
Salvini mluví o skryté dani pro řidiče
Italský vicepremiér a ministr infrastruktury a dopravy Matteo Salvini označil sporné radary za „skrytou daň pro miliony pracujících“. Tvrdí, že některá zařízení nesloužila skutečnému boji proti nebezpečné rychlosti, ale především k vytváření příjmů pro místní samosprávy.
Dekret však neuvádí, že všech 850 odstavených zařízení bylo využíváno pouze k vybírání peněz. Důvodem jejich vyřazení je nesplnění nových technických nebo právních podmínek. Salviniho vyjádření představuje politické hodnocení dosavadního způsobu používání radarů.
Chorvatsko, Itálie i Balt autem: hlavní trasy, největší pasti a chyby, které mohou dovolenou zkazit
Význam pokut pro městské rozpočty ukazují údaje italského spotřebitelského sdružení Codacons. Ve 21 velkých italských městech přinesly radary mezi roky 2021 a 2025 příjmy ve výši 306,5 milionu eur, tedy v orientačním přepočtu přibližně 7,5 miliardy korun.
Nejvyšší částku vykázala Florencie. Během pěti let získala z radarových pokut 86,1 milionu eur, tedy přibližně 2,11 miliardy korun. Následoval Milán s 52,1 milionu eur, což odpovídá zhruba 1,28 miliardy korun. Janov vybral přibližně 30 milionů eur, tedy asi 735 milionů korun, Boloňa 29,9 milionu eur, přibližně 733 milionů korun, a Řím 25,4 milionu eur, zhruba 622 milionů korun.
Debata o příjmech z pokut současně probíhá v zemi, jejíž výsledky v bezpečnosti silničního provozu zůstávají horší než průměr Evropské unie. Podle předběžných údajů Evropské komise připadalo v Itálii v roce 2025 na jeden milion obyvatel 49 obětí dopravních nehod. Průměr Evropské unie činil 43 obětí. Itálie se nicméně meziročně zlepšila, protože v roce 2024 vykazovala 51 obětí na milion obyvatel.
Nový režim proto neznamená zrušení měření rychlosti. Přibližně 3150 vyhovujících zařízení zůstává v provozu a odstavené radary se mohou po homologaci a splnění všech dalších požadavků vrátit. Změna má především zajistit, aby byly pokuty ukládány na základě měření z technicky prověřených a právně způsobilých zařízení.
Zdroj: zpravy.aktualne.cz, gazzettaufficiale.it, mit.gov.it