Fenomén rychlosti je pro mnohé jedince doslova opojný a je často spojován s vysokou hladinou adrenalinu v krvi. Na silnicích potažmo za volantem vozidla se však tahle kombinace nezřídka mění v lidskou tragédii při následcích dopravních nehod.
V loňském roce vyhaslo vlivem nepřiměřené rychlosti na českých silnicích 185 lidských životů a 501 účastníků nehod s touto příčinou bylo poznamenáno těžkým zraněním. Za leden a únor roku 2021 vykazují statistiky Policie ČR přesně 3 245 dopravních nehod, ve kterých hlavní roli sehrála opět nepřiměřená rychlost. Ta je tak poměrně častou příčinou dopravních nehod s podílem 28 % z jejich celkového počtu za uplynulé dva měsíce. Znepokojující je navíc skutečnost, že nepřiměřená rychlost vozidla má za oba měsíce letošního roku nejtragičtější následky, což bohužel dokumentuje smutná bilance 21 ztracených lidských životů v tomto období. A přestože se meziročně jedná o celkově nižší počet úmrtí, stále zůstává fenomén rychlosti jednoznačně na prvním místě v tragických následcích a to ve 42 % z celkového počtu nehod.
„Řidič by měl přizpůsobil rychlost vozidla celé řadě okolností, které silniční provoz vyžaduje a samozřejmě také svým řidičským schopnostem,“ potvrzuje základní pravidlo v chování za volantem plk. Mgr. Bc. Jiří Zlý, MBA z Ředitelství služby dopravní policie. Současná zkušenost z dopravních komunikací však poukazuje i na jiný problém z pohledu nepřizpůsobení rychlosti. „Velmi důležitým pojmem je bezpečná rychlost. Můžeme totiž jet sice v rychlostním limitu, a přesto být nebezpeční a naopak,“ vysvětluje Bc. Roman Budský BA (Hons), MBA, předseda expertní rady Platformy VIZE 0. Příkladem je i nepřiměřeně pomalá jízda, způsobená třeba telefonováním řidiče za jízdy. Právě tato situace je často příčinou neadekvátních reakcí ostatních účastníků silničního provozu a riziko vážné dopravní nehody se v této nestandardní situaci výrazně zvyšuje.
Přestože jsou vozidla v dnešní době vybavena množstvím aktivních i pasivních prvků bezpečnosti, náraz ve vysoké rychlosti má zpravidla fatální následky. „V této situaci, kdy dojde k velkému přetížení při nárazu, funguje tzv. decelerační trauma. To znamená, že člověk je sice zadržen bezpečnostními pásy, ale pohyb lidských orgánů pokračuje. V této situaci může dojít k nevratnému poškození vnitřních orgánů člověka, včetně vnitřního krvácení. To je situace, která je nezresuscitovatelná a člověk bohužel zemře,“ vysvětluje zdravotní rizika prudkého nárazu ve vozidle MUDr. Jiří Smetana, ředitel Zdravotnické záchranné služby Karlovarského kraje.
Podobné fyzikální zákony platí i při rychlé jízdě s vozidlem. „Málokdo si uvědomí, že jede-li řidič dvakrát rychleji je kinetická energie čtyřikrát větší a tomu odpovídá i chování vozidla v zatáčce vlivem odstředivých sil a stejně tak i prodloužení délky brzdné dráhy,“ doplňuje Roman Budský.
Rychlost jízdy je dnes často spojená s preventivními akcemi Policie ČR na silnicích. Případné překročení rychlostního limitu při radarovém měření a následné postihy jsou rozděleny do 4 skupin. Při té nejvyšší čtvrté skupině, kdy řidič překročí rychlost v obci o 40 km/hod. resp. o 50 km/hod. mimo obec a více, může počítat ve správním řízení s připsáním 5 trestných bodů, pokutou od 5 000 Kč do 10 000 Kč a zákazem řízení v délce 6 až 12 měsíců.
Adrenalin v krvi spojený s rychlostí by se tak měl stát fenoménem výhradně u sportovních závodů a soutěží na uzavřených okruzích. „Rychlá jízda je obrovská bezohlednost vůči všem v silničním provozu. Tady směřujeme náš apel především směrem k mladým a nezkušeným řidičům, kteří si často tímto hazardním způsobem dokazují své řidičské schopnosti. Přitom dnes existují, mimo jiné, speciální kurzy, ve kterých se každý řidič může pod odborným dohledem na uzavřeném okruhu naučit ovládat své vozidlo ve vysokých rychlostech, ale především bezpečně,“ doporučuje Lukáš Hutta, výkonný manažér Asociace Záchranný kruh, která stojí za realizací bezpečnostní kampaně Ty to zvládneš – Setkání s realitou.