Po prvním testu úspěšného hatchbacku nižší střední třídy od francouzského Peugeotu, se nám do redakční garáže dostala na recenzi také praktičtější varianta 308 SW. Nová 308, což je celý správný název, v této konfiguraci kombinuje vznětový čtyřválec 2.0 BlueHDI, šestistupňovou automatickou převodovku a nejvyšší výbavu Allure. Co se nám líbilo a co zase méně? To se dozvíte na následujících řádcích.
Pojďme se podívat na hlavní změny varianty kombi oproti klasickému hatchbacku. SW je postaveno na modulární platformě EMP2 koncernu PSA, která stejně jako konkurenční MQB od Volkswagenu dovoluje velice rozmanité kombinace především rozvorů náprav. Konkrétně se bavíme o nárůstu o citelných 110 milimetrů, které se podepsaly jak na zavazadelníku se základním objemem 610 litrů, tak na prostoru pro nohy cestujících na zadních sedadlech, kde je oproti hatchbacku o 30 mm více místa. Další obrovskou výhodou nové platformy je úspora hmotnosti, která udělala mezigenerační seskok nemalých 140 kg. I přes tuto dietu je však váha této verze s téměř maximální výbavou a vznětovým dvoulitrem necelých 1 600 kg. A to není zrovna málo. Hodilo by se také zmínit, že za tuto přidanou hodnotu si Peugeot nechá zaplatit částku 51 000 Kč.
Vnější design stejně jako u svého kratšího kolegy každopádně zaslouží pochvalu. I v nenápadné tmavě modré metalíze je exteriér automobilu opravdu povedený a ze skupiny dotazovaných se ani jednou neozval negativní názor na vnější design. Příjemným doplňkem byly také střešní ližiny ze stejného materiálu jako dekorativní rám kolem všech oken. Zadní partie je jednoduchá, hezká, jediná výtka tak směřuje k zadních světlům, jejichž grafika by zasloužila o něco lepší pozornost. Hodně připomínají zadní skupinové svítilny Hyundai i30 kombi, kde je však především rovnoměrnost podsvícení vyřešena lépe.
Přední skupinové svítilny ctí v nejvyšší výbavě full-LED technologii a tak tvoří spolu se SEATem Leon světlou výjimku v této kategorii. Barva světla je velice příjemná, nicméně směřování světelného toku by chtělo doladit. Při zapnutých potkávacích světlech máte poměrně často tendenci zapínat světla dálková, světelný kužel totiž končí poměrně blízko automobilu. Dálková světla situaci řeší pouze částečně, jejich intenzita je hodně velká, nicméně světelný kužel je hodně soustředěný do jednoho bodu a je nerovnoměrný. SEAT to má vyřešeno lépe.
Po otevření řidičových dveří s potěšením konstatuji, že nadšení z designu exteriéru přetrvává. Interiér je opravdu něco jiného a v této šedo-černé kombinaci navíc něco velice vkusného. Kožená sedadla jsou už na pohled velice povedená, po usednutí zjistíte, že také velice pohodlná a přitom nabízející poměrně dobré boční vedení v oblasti beder a nakonec zjistíte, že jsou také elektricky vyhřívaná, posuvná a jako třešnička na dortu – masážní. Pro tuto funkci je využívána bederní opěrka, takže místo působení masáže je poměrně omezené, ale na delší tratě je to rozhodně ceněný prvek výbavy.
Polohu za volantem budete sice hledat o něco déle, nicméně nakonec ji najdete. Na vině nejsou sedadla, ale spíš koncepce interiéru, se kterou Peugeot přišel už u modelu 208. Interiér je osazen opravdu hodně malým volantem a na přístrojový štít nekoukáte skrze něj, ale nad ním. Zvyknout se na to po pár dnech dá, ale žádným velkým příznivcem tohoto řešení nejsem.
S další novinkou v oblasti interiéru se setkáte hned po tom, kdy vám oči zabloudí napravo od volantu. Určitě jste zaznamenali televizní reklamu, která prezentovala práci designového oddělení Peugeotu, kdy vzali gumu, zbavili se nadbytečností a začali znovu, čistě. Na středovém panelu tak chybí takřka všechna tlačítka, na která jste v běžném interiéru zvyklí. Většina nastavení se tak odehrává na středovém displeji, který je směrován na řidiče. Natočení středového tunelu na řidiče bývá kvitovaná a využívaná záležitost především u sportovně zaměřených vozů. Zde to však naprosto pozbývá smyslu a navíc se to pro spolujezdce stává otravnou záležitostí a to právě kvůli hlavnímu displeji infotainmentu, který jste kvůli redukci tlačítek nuceni používat. Ruku v ruce s tím jde fakt, že výdech klimatizace, který je napravo od displeje má také řidič-centrickou orientaci a na spolujezdce pak v horkých letních dnech fouká studený vzduch klimatizace pouze z jednoho otvoru.
Verze SW by měla nabídnout především větší zavazadelník a pohodlí na zadních sedadlech. První podmínku splňuje na jedničku, zavazadlový prostor je naprosto srovnatelný s tou nejlepší konkurencí a i jeho management je dobře zvládnutá záležitost. V té druhé části to poměrně pokulhává, pohodlně si za sebe sednu pouze s koleny těsně opřenými o řidičovu sedačku, sedadla jsou navíc posazená poměrně vysoko a hlavně v koženém provedení jejich lavicoidní tvar vytvoří prostředí, po kterém bude vaše pozadí klouzat v každé zatáčce. Dalším nemilým překvapením byla absence výdechů klimatizace buď ve středovém panelu nebo v B-sloupcích.
Takže zpátky na pozici řidiče. Potom, co si najdete vhodnou polohu sedačky a volantu, a zvyknete si na velikost volantu, startujete motor tlačítkem umístěným na středovém panelu za řadící pákou. V tuto chvíli je poměrně velký akustický rozdíl v tom, jestli máte otevřené okno/dveře. Pokud je vše zavřené, co se akustické pohody týče, je všechno v nejlepším pořádku a Peugeot 308 SW můžete i se vznětovým čtyřválcem označit za tichý automobil. Zvenku je jeho kultivovanost o něco horší.
Voličem převodovky řadíte pozici D a můžete vyrazit. V běžném, klidném režimu je šestistupňový automat výborným společníkem. Přeřazení sice cítíte, ale převodovka řadí tak jak má a jízda působí plavným dojmem. Problém nastává v hraničních situacích. Chcete předjíždět, automat podřadí o jeden stupeň, pak chvíli váhá a sundá ještě o jedno kolečko dolů. To už je v tu chvíli zaprvé pozdě a zadruhé moc. Při předjíždění se tak setkáváte se vznětovým motorem vytočeným až na hodnotu 4 500 otáček/minutu a to vážně není ideální. V reálném provozu pak musíte ubírat plyn, abyste automat donutili zvolit vyšší stupeň. Částečné řešení přichází při zvolení manuálního režimu, který většinou poslechne vaši volbu. A hlavně, má správnou logiku řazení – od sebe podřazujete a k sobě řadíte směrem nahoru.
Tou druhou extrémní situací se bohužel stává pohyb po městě v nízkých rychlostech. Zde není na vině pouze převodovka, ale její spojení se systémem start-stop. Ten je aktivní neustále, dokonce ani nenechá agregát ohřát a navíc jeho aktivace je extrémně necitlivá. Dojíždíte do parkovacího místa, automobil zastaví a motor se vypne. Chcete ještě o něco popojet, start dieselu zaklepe s celým vozem a automatická převodovka se rozjíždí s větší razancí než by bylo zdrávo. Takže se velice rychle naučíte (nejen) při parkování systém vypínat.
Zde však veškerá negativa končí a přichází na řadu překvapivě dobré řízení a jízdní projev vozu jako takový. Motor 2.0 BlueHDi nabídne slušných 110 kW a 370 Nm točivého momentu a navíc má selektivní katalyzátor se vstřikováním močoviny (SCR), který je zabudován před filtrem pevných částic a přeměňuje oxidy dusíku na neškodnou vodní páru a dusík. Výsledkem práce systému je eliminace více než 90 % NOx a podle informací automobilky také značný úbytek CO2, což úzce souvisí s nižší spotřebou paliva a kompatibilitou s chystanou přísnou emisní normou Euro 6. Automobil velice dobře maskuje rychlost, ale když budete sledovat rychloměr zjistíte, že se rozhodně nejedná o žádného loudala. Navíc mu sekunduje velice povedený podvozek, který snese i ostřejší svezení, přitom v běžném provozu a hlavně na našich rozbitých silnicích z vás rozhodně nevytřese duši. Jízdní projev byl pro mě opravdu velice milé překvapení, zvláště v mezigeneračním srovnání, zde se podařilo odvést kus velice kvalitní práce. Spotřeba paliva se pohybuje v trochu jiných číslech než uvádí výrobce, nicméně za dobu týdenního testu se ustálila na hodnotě 6,1 l/100 km. Podobný odečet můžete očekávat také při dálniční stotřicítce.
Peugeot 308 SW je určitě silným hráčem na poli kombíků nižší střední třídy. Nabídne velký a dobře zpracovaný zavazadelník, verze 2.0 BlueHDI také dostatečný výkon a jistotu při předjíždění. Pokud není automat vysloveně vaší prioritou, zkuste manuální převodovku, to stejné jsme udělali o týden později i my. Jaký dojem v nás nechala tato verze, se dočtete v jednom z následujících testů. Interiér je designově velice dobře zpracovaný, měli jsme však pocit, že někdy poněkud na úkor funkčnosti. Velmi kladné body pak Nová 308 SW získává na poli jízdního projevu, především v porovnání s předchůdci.
[table caption=“Technické údaje:“ width=“615″ colwidth=“70|30″ colalign=“left|center“]
Typ vozu:,Nový
Značka:,Peugeot
Typ:,308 SW 2.0 BlueHDI
Motor:,řadový čtyřválec
Objem válců:,1 997 ccm
Plnění motoru:,turbodmychadlo
Palivo:,nafta
Pohon:,přední
Výkon:,110 kW/150 koní v 4 000 ot./min
Točivý moment:,370 Nm v 2 000 ot./min
Zrychlení 0-100 km/h:,8.9 s
Maximální rychlost:,215 km/h
Převodovka:,automatická šestistupňová
Spotřeba paliva (l/100 km):,4.8 / 3.8 / 4.1
Délka:,4 585 mm
Šířka:,1 804 mm
Výška:,1 470 mm
Rozvor:,2 730 mm
Pohotovostní hmotnost:,1 580 kg
Objem zavazadlového prostoru:,610 litrů
Cena testovaného vozu:,683 700 Kč
Ceník:,k nahlédnutí zde
[/table]