Honda Civic na provedení s velkým zavazadlovým prostorem čekala dlouhých 16 let. Na kufru však už nenajdete název Aerodeck, ale v této generaci dostává Civic s batůžkem pojmenování Tourer. Redakčním testem prošla verze s benzínovým motorem 1.8 i-VTEC, manuální převodovkou a bohatou výbavou Executive.
Zástupce nižší střední třídy od Hondy má ve zvyku vyčnívat z řady. Minimálně pro poslední dvě generace to platí bez výjimky. Provedení Tourer se svým sci-fi řešením zadní části rozhodně nestojí v koutě a předvádí design, který sice nemusí sednout každému, nicméně v bílo-černé kombinaci s hezkými 18“ koly se jedná o velkého krasavce. A není to pouze vnější design, který stojí za zmínku. Tohle auto má to totiž větší zavazadlový prostor než domácí chalupářský etalon Škoda Octavia a variabilita zadních sedaček je také příkladná. A to není zdaleka vše…
Ufo pocit se umocňuje při usednutí za volant. Pro Civic typický kokpit je v této generaci ještě o něco dál a když zavřete dveře, máte ten příjemný stísněný dojem. Nenechte se zmýlit, Civic je na tom s vnitřním prostorem opravdu dobře, ale interiér je správně orientovaný na řidiče a vy začínáte tušit, že v tomto případě se nebude jednat o nějakou rodinnou nudu. Na podporu tohoto argumentu přichází ještě příjemně tlustý volant s poměrně malým průměrem, dobře umístěná řadící páka manuální šestistupňové převodovky nabízející přesné a krátké dráhy řazení, no a v neposlední řadě kvalitní sedadla, která mají dokonce přifukování bočnic!
Výborné jsou také optitronové budíky schované ve štítu, jak už bývá zvykem, mají výborné a dobře regulovatelné podsvícení a hlavně, uprostřed se nachází velký otáčkoměr. Zobrazení rychlosti má na starost digitální displej, který má spolu s indikátorem systému LDW (systém varující před neúmyslným opuštěním jízdního pruhu) své místo o patro výš.
Jediná věc, která vás v interiéru může rozladit je umístění a zpracování některých tlačítek. Mluvím například o vyhřívání sedadel, které má pouze dvě polohy a ještě je spolu s tlačítkem pro změnu režimu adaptivních tlumičů a vypínáním systému Start-stop schované za řadící pákou.
A jak je to tedy s tím místem? Civic používá poněkud nekonvenční řešení, které se vám připomene hned jakmile začnete nastavovat přední sedačku. Polohu za volantem naleznete rychle, nicméně těm z vás, kteří rádi sedíte nízko, bude asi pár centimetrů směrem dolů chybět. Je to kvůli benzínové nádrži umístěné pod předními sedadly. Toto řešení má jednoduché vysvětlení: tzv. Magic Seats, tedy zadní sedadla, s nimiž se dá manipulovat hned v mnoha směrech. Nejen, že se dají – opěradla i sedáky – sklopit tak, aby v zavazadlovém prostoru vznikla zcela rovná podlaha, ony se dají také zvednout jen samotné sedáky. V zadní řadě sedadel tak vznikne dostatečně velký prostor pro odvoz vysokých předmětů – například vzrostlé květiny, jízdního kola či čehokoliv podobného. Elegantně jednoduché řešení, jenž budete v rámci rodinného používání určitě několikrát blahořečit.
Když jsme nakousli zavazadelník, disponuje příjemným objemem 624 litrů, má poměrně nízkou nakládací hranu (565 mm) a je výborně využitelný. Navíc rozvor zůstal shodný s variantou hatchback (2 595 mm), velkého prostoru pro vaše zavazadla bylo dosaženo prodloužením zadního převisu o 220 mm.
Srdcem vozu je mohykán v benzínovém světě. Atmosféricky plněná zážehová 1.8-ka s technologií i-VTEC nabízí maximální výkon 142 koní při 6 500 ot./min a točivý moment vrcholící hodnotou 174 Nm (4 300 ot./min). Hondě toto postačí k akceleraci z nuly na stovku za 9,2 s a na dosažení maximální rychlosti 210 km/h. Už na papíře nám motor dělá radost. Atmosférický benzín dnes už musíte v nabídkách automobilek hledat lupou a tenhle navíc není vůbec špatný. Je krásně točivý a v tahu má také příjemný zvuk. Naopak když jezdíte s rozumnou nohou na plynu, takřka o jeho práci pod kapotou nevíte. Honda zaslouží pochvalu také za spojení se systémem Start/Stop. To, že každému tento systém pije krev, asi není potřeba zmiňovat, ale tohle je vážně jeden z mála automobilů, kde nemáte pocit, že motor při práci tohoto systému vysloveně trpí.
Atmosférická jednotka potřebuje k razantnějšímu tempu otáčky a to vás bude rozhodně bavit. Berte to jako malý výlet do minulosti, kdy se motor ve spektru otáček postupně sbírá, váš rohlík na tváří se postupně zakulacuje a pouhých 200 otáček od omezovače je připraveno všech 142 koní. Benzínový Civic je vážně radost řídit. Na celkovém dojmu se podílí točivý atmosférický motor, výborná převodovka, volant, který má příjemnou zpětnou vazbu a poměrně citlivě nastavený posilovač, a jako třešnička na dortu se v námi testovaném provedení nacházel systém adaptivním tlumičů.
Rozdíly nejsou až tak markantní, ale pokud se budete držet jednoduchého plánu, který se jeví jako ideální se zapnutým režimem Comfort do města a režimem Dynamic na okresní silnice, budete s podvozkem maximálně spokojení. Podvozek umí být i pěkně hravý!
Každá zábava však něco stojí a častější vytáčení motoru má logicky za následek zvýšenou spotřebu. Proti tomu samozřejmě nic nemáme, nicméně celkově nám spotřeba vozu přišla výšší, než jsme čekali. Dálniční přesun po D1 znamenal i s pomocí tempomatu průměrnou spotřebu 8,5 litru. Běžná jízda s vyrovnaným poměrem obcí a okresek pak ukazovala spotřebu 7,5 litru.
Náš Civic byl doplněný bezpečnostním balíček ADAS 1. Ten obsahuje hned osm věcí: protikolizní systém fungující do rychlosti 30 km/h, varování před neúmyslným opuštěním jízdního pruhu, systém rozpoznávání dopravních značek, detekci objektů v mrtvém úhlu, asistent při couvání z mrtvého úhlu, automatické přepínání dálkových světel a vnitřní zpětné zrcátko s automatickou clonou. Většina těchto systémů funguje na jedničku, nicméně pár výhrad by se zde našlo. Systém pro hlídání mrtvého úhlu je zbytečně přecitlivělý a bude vás opticky, ale také akustiky varovat i v případech, kdy se do svého pruhu navracíte už naprosto bezpečně. Jízda po dálnici má tak za následek zběsilé procházení palubního počítače a hledání, kde se dá funkce vypnout. Systém hlídání jízdního pruhu funguje dobře, nicméně má pouze oznamovací funkci, řešení dané situace už je pouze na vás. Do řízení nijak nezasahuje. Velkou pochvalu zaslouží detekce objektů v mrtvém úhlu při couvání. Spolu s couvací kamerou je to u obchodních středisek opravdu výborná záležitost.
Po týdenním testu mi Civic ve verzi Tourer poměrně výrazně přirostl k srdci, o jeho kvalitách svědčí také zařazení mezi mých TOP 5 testovaných automobilů v minulém roce. Přemýšlel jsem, proč tohoto zástupce nižší střední třídy nepotkávám častěji na našich silnicích, a jediný závěr, ke kterém jsem byl schopný dojít, je opravdu hodně omezená nabídka agregátů. V ceníku lze nalézt pouze dva zástupce a konzervativnost českého národa, který snad ze zvyku sáhne po něčem úplně jiném a nad Civicem kolikrát ani neuvažuje. Zkuste ho, projeďte se, možná budete stejně jako já, mile překvapeni. Navíc vyšší pořizovací cena skrývá bohatou základní výbavu, za kterou byste u konkurence stejně připláceli.
[table caption=“Technické údaje:“ width=“615″ colwidth=“70|30″ colalign=“left|center“]
Typ vozu:,Nový
Značka:,Honda
Typ:,Civic Tourer
Motor:,řadový čtyřválec
Objem válců:,1 798 ccm
Plnění motoru:,atmosféricky
Palivo:,benzín
Pohon:,přední kola
Výkon:,104 kW/142 koní v 6500 ot./min
Točivý moment:,174 Nm v 4 300 ot./min
Zrychlení 0-100 km/h:,9.2 s
Maximální rychlost:,210 km/h
Převodovka:,šestistupňová manuální
Spotřeba paliva (l/100 km):,7.6 / 5.2 / 6.1
Délka:,4 535 mm
Šířka:,1 770 mm
Výška:,1 1465 mm
Rozvor:,2 595 mm
Pohotovostní hmotnost:,1 421 kg
Objem zavazadlového prostoru:,624 / 1 668 litrů
Ceník:,k nahlédnutí tady
[/table]