Dacia patří mezi automobilky, které své vozy nabízejí za velmi příznivé cen. Mnohdy je pak právě potřeba díky tomu nad některými detaily, pečlivostí zpracování nebo použitými materiály přivřít oko, i když občas možná obě dvě. O to více překvapený jsem byl z testované Dacia Sandero Stepway.
Jasně, namítnete možná hned na začátek něco o tom, že oproti základní ceně modelu Sandero, je Stepway s naftou pod kapotou za skoro dvojnásobek, ale není to ta pravá levná Dacia, například oproti modelu Lodgy je Sandero Stepway nesrovnatelně lepší. Bohatá výbava, slušně nastavený podvozek, dobrý motor, ale hlavně vypadá k světu, což umocňuje možná i modrá barva novinářského kousku.
Dacia Sandero Stepway, jež nám dorazila do redakce, byla vybavena, jak už jsem nakousl, naftovým motorem. Dokonce šlo o silnější (a nejsilnější motor vůbec) z nabídky. Z objemu 1,5 litru nabídne výkon 66 kW/90 koní a točivý moment vcelku hodně slušných 220 Nm. S autem dá tedy jezdit svižně a přitom za málo. I když to u tohoto typu auta asi nejsou životně důležité informace, zrychlení z 0 na 100 km/h se odehraje za 11,8 sekundy a maximální rychlost leži u rafičky oznamující 167 km/h. Pocitově je auto dokonce ještě rychlejší…
Ačkoliv propagační materiály slibují spotřebu pouhých 4.6 l/100 km ve městě, 3.7 l/100 km mimo město a 4.0 litru/100 km v kombinovaném provozu, zase tak optimistické to nebude. Přidejte litr a jste přibližně na reálné spotřebě při klidné jízdě. Pokud auto budete honit, přidejte další litr. I tak jde ale o velmi slušné hodnoty, co říkáte? Trochu tomu pomáhá i dlouhá převodovka, kdy v 80 km/h bylo zařazením pětky pro motor trápení.
I když Sandero Stepway zvenku vypadá jako schopný crossover, není tomu tak úplně doslova. Poháněna je výhradně přední náprava, pohon všech kol nabízí Dacia pouze do většího Dusteru. Ruku na srdce, kolikrát pohon všech kol u takového auta jeho majitelé využijí? Důležitější je pro vyjížďky do lesa pro dřevo nazimu spíše to, že světlá výška oproti standardnímu provedení významně narostla. Z původních 163 mm se zvětšila až na 207 mm.
Díky vyšší stavbě karoserie se do auta velmi příjemně nastupuje, jen je potřeba při otevírání dveří dbát zvýšené opatrnosti, protože všechny čtyři dveře, tedy spíše jejich rohy, jsou tvarovány poměrně nešťastně a při otevírání útočí na obličeje posádky. Nedáte si pozor a způsobí vám zranění. Při zavírání dveří je pak potřeba vyvinout větší sílu tak, aby se zcela dovřely. Velký nezvyk. Stejně tak zvuk při dovření. To škodovkářské cvaknutí, které mě nostalgicky vrátilo o několik desítek let zpět.
V interiéru je dostatek místa ve všech směrech a na všech sedadlech. Plasty jsou sice tvrdé, ale s tím se v podobné cenové relaci (a navíc vzhledem k poměru velikost/cena auta) musí počítat. Překvapením je výbava, jež v základu nabízí vše potřebné. K dispozici byla přední elektrická ona + elektrická nastavitelná vnější zpětná zrcátka, tempomat, stabilizační systém + ABS a brzdový asistent, klimatizace, centrální dálkové zamykání (i když klíček jakoby vypadl z 80. let – velký, nesklopný a bez loga), mlhové světlomety, rádio s CD/MP3 a připojením Bluetooth a mnoho dalšího. V našem autě byla navíc navigace MEDIA NAV s USB za velmi příznivý příplatek pouhých 5 800 Kč. V podstatě šlo o tutéž navigaci, jakou jsme měli nedávno v Renaultu Clio. Jen škoda, že s námi komunikovala v angličtině…
Podtrženo, sečteno. Budu se opakovat, ale Dacia Sandero Stepway je velkým překvapením. Vypadá dobře, jezdí podobně a není úplně drahá. Cena testovaného modelu včetně příplatku za navigaci o pár stokorun přeskočí 290 000 Kč, ale v této částce je relativně silný a úsporný naftový motor a zcela dostačující výbava. To se Dacii prostě povedlo. Ale není to třeba i tím, že na některých trzích se auto prodává jako Renault Sandero…? :)
Druhý pohled: Překvapení?!
Dlouho jsem přemýšlel o tom, jak shrnout své dojmy ze Sandera a nevěděl jsem jak na to. Pak mě napadlo, proč to nějak zaobalovat a vymýšlet si dlouhá povídání. Prostě vám řeknu příběh, o tom co se mi přihodilo a musím říci, že nejen jednou.
Přijel jsem na návštěvu za kamarádem, který je celkem zapálený do aut a po nějaké době tlachání, jsme zabrousili na téma, kdo s jakým autem jezdí. Hrdě jsem mu prozradil, že právě sedlám Sandero. Hodil na mě tázavý pohled a zeptal se: „Co to je?“ „Dacia přeci,“ odvětil jsem. Obratem jsem se od něj dozvěděl, že on by v Dacii nikdy nejezdil. Ihned jsem mu řekl: „A seděl jsi někdy vůbec v Dacii!?“ Odpověď jsem si už domyslel dopředu – samozřejmě, že neseděl.
Dovedl jsem ho tedy k Sanderu Stepway, které na nás volalo, tady jsem, svou pěknou modrou barvou, už z dálky. Po prvním shlédnutí z kamaráda vypadlo jen: „Pěkná barva.“ Po 20 minutách oblézání auta a poté, co jsem ho svezl, kamarád sám rád uznal, že se v Dacii spletl a, že má na auta této značky zcela jiný náhled. To jsem mu ještě ale neřekl, že si tohle auto může pořídit už od 160 tisíc. To jste ho teprve měli vidět, jak vyvalil oči. :-)
Tomáš Junek
[nggallery id=2075]