Co se vám vybaví, když se řekne „džíp“? Mnoha lidem, kteří se autům tolik nevěnují, na mysl vyvstane klasický offroad nebo SUV, těm ostatním vozy americké značky Jeep. Ale věděli jste, že takový jeden „džíp“ vyjížděl i z továren tehdejšího podniku AZNP (Automobilové závody národní podnik Mladá Boleslav)?
Začátkem padesátých let totiž ve škodovce vyvinuli auto, které mohlo tehdejším Jeepům bez problémů konkurovat. Jmenovalo se Škoda 973 a přezdívalo se mu Škoda Babeta. Proč? Zahrála si totiž v českém filmu „Kdyby tisíc klarinetů“ a na záběrech, kde se objevila, se zpívala píseň s názvem „Babeta šla do světa“.
A jak se k takovému autu vůbec škodovka dostala? Krátce po druhé světové válce se začalo uvažovat o tom, že česká armáda potřebuje nové vojenské terénní auto. Co kdyby přišla třetí světová válka… Dlouho se o tom však jen mluvilo, až do roku 1949, kdy do mladoboleslavské továrny dorazil dopis o tom, že se tu bude vyrábět terénní vojenský automobil.
Při vývoji se začínalo s nepopsaným listem papíru. Inženýři měli k dispozici pouze motor, i ten byl však později nahrazen novým. Hlavními vlastnostmi nového terénního vozu měly být dobré jízdní vlastnosti, velmi dobrá propustnost terénem (vysoká brodivost a velké nájezdové úhly) a spolehlivost. Na finanční stránku věci se tehdy příliš nehledělo, auto prostě a jednoduše mělo být lepší než tehdejší americký Jeep Willys.
První prototyp spatřil světlo světa v roce 1952. Design samozřejmě nebyl Jeepu nepodobný. Zátěžové testy probíhaly nejen v České republice, ale také v Německu a podle vyprávění se jezdilo i v terénech, do kterých by se normální člověk prostě nevydal. K tomu, aby zkoušky Babeta úspěšně zvládla, měla dobré předpoklady: pohon všech kol s nezávislým zavěšením, uzávěrky diferenciálů, redukce a velký rejd. Světlá výška byla kolem 40 centimetrů, ale díky nastavitelným torzním tyčím se dala upravovat.
Škoda 973 měla samonosnou karoserii, neměla rám, takže byla poměrně lehká (udává se 1,5 tuny). Pod kapotou se nakonec usídlil prý spolehlivý celohliníkový benzínový čtyřválec o objemu 1,5 litru s rozvodem OHV a s výkonem 36,8 kW. Maximální rychlost se udávala 80 km/h. Vyrobeny byly nejprve tři prototypy: plovoucí, pancéřové a štábní vozidlo. Vyrobeno bylo celkem asi 40 vozů.
Konec však přišel s podpisem Varšavské smlouvy. Do armády nakonec nešly české škodovky, ale ruské gazíky (GAZ 69).
Zdroj fotografie: Jan Kubík / Wikimedia Commons
Řada prototypů a zkušebních kusů – Škoda 793, pro čsl. armádu,je důkazem vynikajícího řešení, jehož výrobu nakonec ovlivnila počínající autoritativní činnost RVHP. Ta řada a zachovalá skupina ale pro odborníka jen potvrzuje myšlenku a konečné technické řešení, které dnes ještě stále patří k vynikajícím. Prokazuje to soulad tvůrců, konstruktérů a všech odborných profesí, účastněných na výrobě.
Osobně obdivuji převodování s přenosem výkonu motoru na kola. Originální a účelové pro terení vozidlo. Je to „škoda“ – dnes spovzdechem – co se dokázalo u nás doma.