První zářijový pátek jsme strávili ve velice zvláštní a tak trochu jedinečné společnosti. Tu nám totiž dělala novinka francouzského Citroënu, model C4 Cactus. Design tohoto nového zástupce segmentu malých SUV je natolik jiný, že s ním možná někteří budou mít problém. My ale jednoznačně tleskáme, protože konečně je tu auto tak zajímavé a tak jiné, že snad konečně rozčeří nudu na našich silnicích.
Zajímavá je především přední část vozu, která na rodinné SUV působí až neuvěřitelně futuristicky, ale přitom decentně. Hodně dělají především tenká světla pro denní svícení složená z diod, ty už ale můžeme znát třeba z C4 Picasso. Pod nimi pak najdeme ta klasická, okolo nichž už se rýsuje část takzvaných Airbumps, které si Citroen patentoval. Jde o kombinaci stylového a funkčního prvku, který má za úkol ochránit ty části vozu, které nejvíce trpí na všechny možné druhy malých nehod – například na parkovištích u nákupních center. Určitě znáte všechny ty malé ranky na vašich dveřích od dveří jiného auta nebo lehce odřené nárazníky od ujetých nákupních košíků. Právě tohle Airbumps řeší. Jsou z měkkého a velice odolného termoplastického polyuretanu a Citroën je umístil jak kolem předních světel, tak na boční dveře, ale také na zadní část vozu. Díky nim se tak nemusíte bát toho, že vám nezbedné dítko zaparkuje kolo o dveře a vy je budete muset lakovat. Nejen, že Airbumps něco vydrží, a věřte, že jsme to opravdu důkladně zkoušeli, ale hlavně se dají bez problému vyměnit, což stojí méně než nový lak.
Nicméně novinkou Airbumps všechny ty inovace u modelu C4 Cactus zdaleka nekončí. Nebývá zvykem, aby si automobilka jako základní barvu vybrala prakticky tu nejzářivější z nabídky. Cactus je v základu nabízen právě se zářivou žlutou „Hello Yellow“. Nabídka barev karoserie i interiéru nebo samotných Airbumps je hodně široká a myslím, že si vybere opravdu každý. Aby ne, když v nabídce jsou jak zářivé žluté a fialové odstíny, tak třeba i decentní šedivé nebo velice světle hnědé. Kombinace jednotlivých barev je na vás, což, myslím, zákazníci také ocení.
Citroën při vývoji myslel především na to, jak snížit hmotnost, zvětšit prostor a snížit spotřebu. Celková hmotnost vozu totiž oproti standartní C4, z níž cactus vychází, klesla o rovných 200 kg, což se právě pozitivně promítlo i na spotřebě. Úsporu hmotnosti má na svědomí nejen lehká platforma vozu, ale také hliníková karoserie, zadní nedělená lavice nebo okna v zadní dveřích, která jsou jen výklopná, díky čemuž automobilka ušetřila celých 11 kilogramů. Jak se ale na otevírání oken na zadních sedadlech budou dívat cestující, to je otázka. Pořád lepší než u DS4…
Když už jsme zmínili zadní sedadla, jsou nedělená. Je to možná dobré ke snížení hmotnosti, jinak nás ale nenapadá, jaký tohle vlastně má význam. Vzhled to nezlepší, praktické to také není. A zajímavostí je, nedělená sedadla najdeme v případě spojení motoru s automatickou převodovkou i vpředu. Vzhledem k tomu, že odpadla nutnost použití řadící páky, myslel Citroën na všechny zamilované. Lavice ve stylu Sofa nápadně připomíná tu, kterou máte třeba v obýváku, a z první krátké jízdy velice chválím její pohodlí. Když bude auto osazeno manuální převodovkou, budou přední sedačky klasické – tedy jedna pro řidiče a jedna pro spolujezdce.
Pod kapotu Citroënu C4 Cactus si můžete vybrat různé varianty benzínových motorů o objemu 1.2 litru nebo naftovou 1.6 litru. I když vám to možná přijde málo, není tomu tak. Benzínové 1.2 se nabízejí jak s manuální, tak s automatickou převodovkou a s výkonem buď 60 kW/82 koní nebo 81 kW/110 koní. Naftové pohonné jednotky nesoucí označení e-HDI a BlueHDi pak nabízejí výkon 68 kW/92 koní a 73 kW/100 koní.
My jsme v krátké jízdě Prahou vyzkoušeli pohonnou jednotku nesoucí označení 1.6 e-HDI spojený s automatickou převodovkou. I když to byla jízda vskutku krátká, zaujalo nás několik detailů. Přední, nedělená lavice je sice fajn nápad, a její čalounění, které nápadně opravdu připomíná gauč také, ale nemůžeme se zbavit dojmu, že po delší cestě z ní budou bolet záda. Navíc jí chybí prakticky jakékoliv boční vedení, takže spolujezdec, který se nemá čeho držet, bude v autě lítat jako nudle v bandasce. Tedy, on se má možnost držet stylových madel dveří ve stylu poutek, ale to je víc designové než funkční.
Co se jízdních vlastností týče, C4 Cactus ani nezklamal, ale ani neoslnil. Naftová jednašestka disponuje výkonem 68 kW, což není moc, ale pro městské auto to vlastně stačí. Bohužel ho maličko zabíjí právě automatická převodovka, která víc přemýšlí, než koná. Obzvlášť mezi prvním a druhým převodovým stupněm je váhavá až běda. Nepomůže, ani když jsme ji do toho „kecali“ pádly umístěnými pod volantem. zatím nás o svých kvalitách nijak nepřesvědčil ani podvozek. Do města je sice dobře, tedy pohodlněji nastavený, ale i tak od něj byly cítit veškeré kanály a každá nerovnost.
Plusem tedy zůstává hlavně vzhled vozu, opravdu dostatek prostoru pro všechny cestující, skvěle vymyšlené Airbumps, poměrně velký kufr, který se chlubí objemem 358 litrů, a třeba i takovou šikovnou vychytávkou, jako je umístění ostřikovačů předního skla do ramínek stěračů. Mínusem pak příliš měkké nastavení auta, ne moc „chytrá“ automatická převodovka a také třeba ne úplně kamarádské brzdy. Automobilka ale C4 Cactus uvedla za velice zajímavé ceny, kdy nejslabší varianta 1.2 PureTech s manuální převodovkou a v nejnižší výbavě Live stojí 329 900 Kč. Námi krátce testovaná 1.6 ve výbavě Shine, tedy druhé nejvyšší pak vyjde na 489 900 Kč. Kompletní ceník je k nahlédnutí ZDE.
Nechápejte to ale špatně, Citroën C4 Cactus v nás nezanechal špatné dojmy, jen se bude líbit spíše řidičům, kteří nevyžadují extra zábavné ježdění a přesné trefování apexů zatáček. Je spíše pro řidiče, kteří chtějí na silnici vyniknout, přesto se potřebují JEN dostat z bodu A do bodu B.