Letošní frankfurtský autosalon byl standartně přeplněn novinkami a (ne)jednu z nich tam prezentovala také automobilka Opel. Svou výstavní premiéru si zde odbylo faceliftované provedení modelu Insignia. Pár týdnů uplynulo a my jsme v pátek poprvé usedli za její volant. Jak se změnila oproti minulé verzi? Co vše je nové? Pokusíme se vám to v následujících řádcích v rychlosti přiblížit.
Insignia prodělala mnoho změn. Ty se dotkly nejen kabátu, ale i techniky. Nové jsou přední světlomety nabízející výhradně čočkové světlomety (v základu bi-halogeny, za příplatek bi-xenony, LED pro hlavní světlomety v nabídce nejsou) s integrovaným LED denním svícením pro všechny výbavy kromě té nejzákladnější (i když se za cca 3 tisíce Kč dají připlatit), byla zvětšena maska chladiče a navíc dostala chromové provedení – ovšem jen pro modely bez adaptivního tempomatu, s ním je maska klasický černá plastová. Drobné změny je možné zpozorovat i z boku a na zádi, jíž dominují nově tvarované svítilny.
Revoluce očekávejme v interiéru. Nové čalounění sedadel či nový volant jsou jen drobnostmi oproti tomu, co se odehrálo na středovém panelu. Opel vyslyšel nářky majitelů (a možná i novinářů) a ubral tlačítka, která nahradil velkým 8″ (za příplatek) displejem systému IntelliLink. Jenže: „Nic není zlato, co se třpytí,“ říká se, a tak část tlačítek přesunul na volant. Tlačítek je tady tedy sice na první pohled méně, ale na ten druhý….?
Nový multimediální systém IntelliLink nabízí velkou řádku informací a dat, která jsme za těch několik okamžiků za volantem nedokázali ani prozkoumat. Dá se ovládat kolečkem pod displejem, dotykem a nebo revolučním (?) touchpadem, jenž nabízí fígle jedním, dvěma, ale i třemi prsty. Přiznám se však, že ani po krátkém vysvětlení, jak s oním touchpadem fígle provádět, se mi to provést nepovedlo. Snad při klasickém redakčním testu, kdy na vše bude více času… Doteky a kolečka fungují spolehlivě.
Nové jsou budíky, které se po vzoru Jaguaru nebo Range Roveru zdigitalizovaly a na první pohled připomínají vyšší výbavy Fordu Mondeo. Opel nabízí tří varianty. První, základní, jsou klasické budíky s rychloměrem, otáčkoměrem a stavem paliva i teploty doplněné o malý monochromatický displej tak, jak je známe již dnes. Ve vyšších výbavách jsou standartně budíky s velkým barevným displejem uprostřed (viz bílý kombík ve fotogalerii) a za příplatek je možné pořídit si displej ještě větší (zelený liftback), jehož zobrazení je možné si takřka libovolně nastavit.
Pod kapotu přibudou dva naftové extra úsporné motory o výkonech 120 a 140 koní slibující spotřebu nižší než 4,0 litru na 100 kilometrů v kombinovaném provozu a původní dvoulitrový turbobenzín nahradí nový 2,0 SIDI Turbo o stejném výkonu (250 koní).
A jak se s novou Insignií jezdí? Díky snížení hmotnosti, lépe než před faceliftem, ale stále jde o hodně těžké auto. Vždyť provedení s dvoulitrovým naftovým dvakrát přeplňovaným motorem (143 kW/195 koní, 400 Nm), automatickou převodovkou, pohonem všech kol a karoserií kombi váží skoro dvě tuny! Ačkoliv podobnou hmotnost měla před faceliftem (stejná) verze s pohonem jen přední nápravy, stále je to vysoké číslo. A tomu odpovídá i jízdní dynamika.
Opel Insignia Sports Tourer 2.0 CDTI BiTurbo AT6 4×4 v outdoorové výbavě Country Tourer působí na rozjezdu i v příčném zrychlení poměrně mdle, podobně jako její brzdy s poměrně rozvážným nástupem. V čem však vyniká, to je jízda v zatáčkách, kde si (nejen díky skvělému nastavitelnému podvozku Flex Ride a pohonu všech kol, jenž předním kolům nedá snad ani jedinou šanci na prokluz) auto podrží čistou stopu i přes téměř dvoutunovou hmotnost. O hmotnosti této masy sice víte, ale v zatáčkách ji Insignia ST dokáže příjemně maskovat.
O mnoho agilnějším dojmem působil zelený liftback se stejným motorem, ale pohonem pouze předních kol. Reakce na sešlápnutí plynu byla o hodně radostnější a auto se vcelku svižně rozjelo. Zní to sice zvláštně, ale teprve tady mi výkon 195 koní a 400 Nm točivého momentu přijde jako adekvátní číslo. Oproti čtyřkolce je předokolka totiž lehčí přibližně o dva metráky. Za sebe bych vám doporučil, pokud pohon všech kol opravdu nevyužijete a jezdíte rádi svižně, kupte předokolku!
Vyzkoušeli jsme krátce také Insignii ST i se slabším jednoturbovým motorem 2,0 CDTi (120 kW/163 koní, 350 Nm), automatickou převodovkou a pohonem všech kol. Na první dojem se dynamika projevovala hodně podobným dojmem jako u silnějšího provedení BiTurbo (ačkoliv čas zrychlení z 0 na 100 km/h se liší cca o 1 sekundu ve prospěch BiTurba), ale díky křivce výkonu a točivého momentu a dvojici nestejně velkých turbodmychadel zatáhne BiTurbo takřka kdykoliv, u motoru s přeplňováním „pouze“ jedním turbem je potřeba počkat na jeho nafouknutí.
Velkou pochvalu si zaslouží také šestistupňová automatická převodovka. Řadí hladce a nezmateně (!) a přitom si při brzdění příjemně podřazuje. Jedinou věcí, která se mi nelíbila, je to, že při uvolnění plynového pedálu aktivuje volnoběžku, a to i na jízdní režim Sport.
Kdyby měl faceliftovaný Opel Insignia lepší odhlučnení motoru (protože do interiéru jeho zvuk proniká opravdu hodně, hlavně za studena), byla by to jedna z největších faceliftovaných proměn, kterou jsem poznal a kromě nutné diety bych k autu neměl výrazných poznámek. Alespoň, že to zachraňuje cena, která plus-mínus odpovídá provedení před modernizací. Základní cena startuje na akčních 504 900 Kč za sedan s benzínovým atmosférickým motorem 1.8 (103 kW/140 koní) s manuální šestistupňovou převodovkou. Nejlevnější naftové provedení vyjde na akčních 541 900 Kč. Za liftback si připlatíte 10 tisíc a za kombi Sports Tourer 35 tisíc Kč. Za mě: Opelu se facelift modelu Insignia rozhodně povedl!
Akční ceník je k nahlédnutí tady.
[nggallery id=2592]
-PS-