Určitě to také znáte. Jedete po dálnici, na kterou se připojuje automobil z nájezdu, ale místo toho, aby se zařadil do pravého jízdního pruhu, rovnou najede do prostředního. Podobně to bývá i u předjíždění, kdy řidiči jedou v prostředním, ačkoliv pravý je volný, předjedou v levém a opět se vrátí do prostředního, přestože pravý je volný. A to je přestupek.
Jízda po víceproudé dálnici se odehrává nejčastěji přesně takto. Pravý jízdní pruh je podle většiny řidičů jen pro kamiony a přeložené dodávky, oni v něm přeci jezdit nebudou. Ale porušují tím zákon 361/2000 Sb., tedy Zákon o provozu na pozemních komunikacích. Ten se jízdě v pruzích věnuje poměrně hodně, zejména v § 12.
A hned první odstavec tohoto paragrafu řeší právě jízdu po dálnicích, doslova se v něm píše: „Mimo obec se na pozemní komunikaci o dvou nebo více jízdních pruzích vyznačených na vozovce v jednom směru jízdy jezdí v pravém jízdním pruhu. V ostatních jízdních pruzích se smí jet, jestliže je to nutné k objíždění, předjíždění, otáčení nebo odbočování.“ Z toho tedy jasně vyplývá, že jezdit na dálnici bezdůvodně v jiném než v pravém pruhu, pokud nepředjíždíte, je přestupek.
Trochu jiné je to při jízdě ve městě, čemuž se věnuje odstavec číslo 2, který říká: „V obci na pozemní komunikaci o dvou nebo více jízdních pruzích vyznačených na vozovce v jednom směru jízdy smí řidič motorového vozidla užívat k jízdě kteréhokoliv jízdního pruhu; přitom se nepovažuje za předjíždění, jedou-li vozidla v jednom z jízdních pruhů rychleji než vozidla v jiném jízdním pruhu. Pokud by vozidla jedoucí současně ve všech jízdních pruzích bránila v jízdě rychleji jedoucímu vozidlu, musí řidič jedoucí v levém krajním jízdním pruhu tento pruh co nejdříve uvolnit; to neplatí, užívá-li řidič levého krajního jízdního pruhu k odbočování, otáčení nebo při souběžné jízdě podle odstavce 3. Řidič nákladního automobilu o celkové hmotnosti převyšující 3 500 kg, jízdní soupravy, jejíž celková délka přesahuje 7 m, zvláštního motorového vozidla a motocyklu s nejvyšší povolenou rychlostí do 45 km/hod smí levý krajní jízdní pruh užít k jízdě, jen jestliže je to nutné k objíždění, předjíždění, otáčení nebo odbočování.“
A co vyplývá z tohoto odstavce? Ve městě není levý pruh vyhrazen jen pro předjíždění, takže jej mohou řidiči užívat – stejně jako všechny ostatní – dle libosti. Platí to však až do chvíle, kdy pojedou ve všech třech jízdních pruzích automobily stejnou rychlostí a v levém pruhu by jedno z nich dojelo jiné auto. V takovém případě mu musí řidič uhnout do pravého pruhu a umožnit mu jeho předjetí. A to i v případě, pokud by jel na hranici nejvyšší dovolené rychlosti a řidič za ním ji porušoval. Typickým příkladem porušování tohoto předpisu jsou městské okruhy či tunely.
Neplatí to jen v případě, pokud by ve všech jízdních pruzích byla souvislá kolona automobilů. Právě hustotě provozu a souběžné jízdě v pruzích se věnuje třetí odstavec, v němž se píše: „Je-li na pozemní komunikaci o dvou nebo více jízdních pruzích v jednom směru jízdy taková hustota provozu, že se vytvoří souvislé proudy vozidel, v nichž řidič motorového vozidla může jet jen takovou rychlostí, která závisí na rychlosti vozidel jedoucích před ním, mohou jet motorová vozidla souběžně (dále jen „souběžná jízda“); přitom se nepovažuje za předjíždění, jedou-li vozidla v jednom z jízdních pruhů rychleji než vozidla v jiném jízdním pruhu.“ A to je právě případ, kdy se na dálnici nebo například na městském okruhu vytvoří kolona a všechny jízdní pruhy jedou prakticky stejně rychle. V takovém případě není nutné z levého jízdního pruhu uhýbat. Jakmile ale jeden řidič vpředu brzdí provoz za sebou, přestože se může do pravého pruhu zařadit, pak porušuje odstavec 1 a páchá tedy dopravní přestupek.
Pokud jste jedni z těch, kteří jezdí v prostředním jízdním pruhu, myslete, prosím, na to, že svým jednáním zdržujete provoz. To, že to na silnicích dělá drtivá většina řidičů, není omluva. Zákon hovoří jasně, že pokud nepředjíždíte, měli byste jezdit v pravém jízdním pruhu.