Test ojetiny Audi A4 allroad 40 TDI quattro

Audi A4 skončilo, místo toho je tady Audi A5, které se z původního kupé, kabrioletu a pětidveřového liftbacku v nejnovější generace přetvořilo pouze do kombi a pětidveřového liftbacku. Nám ale do redakce dorazila ještě ojetina Audi A4 Avant předchozí generace, navíc v zajímavější verzi allroad. Jde o ojetinu z roku 2023, která má najeto něco přes 32 tisíc kilometrů.

Zvýšený kombík má u Audi dlouhou historii

Audi s modely allroad, které staví na kombi verzích svých modelů, opravdu dlouhou historii. Vždyť ten úplně první allroad se začal prodávat už v roce 1999 a šlo o tehdejší Audi A6. O 10 let později pak přibylo i menší Audi A4 allroad. Recept byl ale úplně stejný. Vezme se kombík, dá se mu vyšší podvozek, ochranné oplastování na karoserii a vyšší pneumatiky.

U větší A6 přijíždí verze allroad vždy se vzduchovým odpružením s možností změny světlé výšky, u menší A4 je standardem běžný podvozek s klasickými tlumiči, ale ten vzduchový s možností změny světlé výšky byl k dispozici na přání. Testované auto jej ale nemá.

V interiéru se nic neměnilo, tady jde o běžné Audi A4 tak, jak ho známe. U testovaného auta navíc prakticky v téměř základní výbavě. Ono je celkově testované auto vybavené hodně střídmě, má poloautomatickou klimatizaci, základní světlomety (parkovací světla, denní svícení i potkávací světlomety jsou LEDkové, ale přední blinkry jsou žárovkové) a má „jen“ 18″ kola, na kterých jsou celoroční pneumatiky. Naopak nemá ani digitální přístrojový štít, tady jsou klasické analogové budíky, nebo hlídání mrtvého úhlu. Výhodou ale je, že je to ještě „stará dobrá“ koncepce interiéru Audi, kde je sice dotekový displej infotainmentu, ale zároveň je tady i spousta fyzických ovladačů, díky nimž je auto jednoduché ovládat. Vždyť speciální tlačítko je tady i na Start/Stop nebo zhasnutí displeje. A fyzická tlačítka jsou i na volantu.

Klasické TDI

Pod kapotou bylo zpočátku na výběr mezi čtyřválcovými a šestiválcovými motory, které mohly spalovat benzin nebo naftu. Po faceliftu v roce 2019 už ale šestiválce v nabídce nebyly. V našem případě šlo o nejvýkonnější naftový čtyřválec s označením 40 TDI. Pod tím se skrývá mild-hybridní dvoulitr se 150 kW/204 koňmi a 400 Nm točivého momentu, který je na rozdíl například od Superbu nebo Passatu pod kapotou uložen podélně. Přestože by se mohlo zdát, že jsou to stejná auta, tak nejsou. Audi stojí na úplně jiné podvozkové platformě než oba zmínění koncernoví sourozenci. U všech allroadů je vždy standardem pohon všech čtyř kol quattro a automatická (dvouspojková) převodovka.

A testovaný motor není vůbec špatná volba, protože i když jde o naftový čtyřválec, jeho zvuk je v kabině poměrně slušně odhlučněný. Platí to jak pro volnoběh, tak i pro jízdu. Hrubost vznětového motoru se sice do interiéru dostane, ale spíše vzdáleně. Že je to nafta bezpečně poznáte, ale nebude to vás ani zbytek posádky nijak obtěžovat. Vliv na to mají i speciální akustická skla vpředu, která do interiéru nepropouští ani žádné další nechtěné zvuky zvenku.

Špatná volba to není ani z pohledy dynamiky. I když tohle auto váží kolem 1,7 tuny, těch 400 newtonmetrů s ním nemá žádný velký problém. Zrychlit dokáže velmi slušně, což platí nejen při rozjezdu ze semaforů, ale hlavně mimo město, kdy budete chtít předjet pomaleji jedoucí auto před sebou. Při běžné jízdě drží sedmistupňová převodovka co nejvyšší rychlost a co nejnižší otáčky, aby na palubě panovala co největší pohoda, ale pokud na plynový pedál zatlačíte víc, poměrně ochotně podřazuje, aby se ke slovu dostalo i všech více než dvě stě koní.

Tahle Audi A4 Avant, kterou jsme si půjčili z Mototechny, měla najeto jen něco přes 32 tisíc kilometrů, ale na palubním počítači byla v dlouhodobé spotřebě celková ujetá vzdálenost a celková spotřeba za celou dobu, co auto od nového jezdilo. Za těch víc než 32 tisíc kilometrů se tak celková průměrná spotřeba ustálila na 6,4 l/100 km. Pokud vyrazíte na cestu mimo město po okreskách, na ukazateli spotřeby pro aktuální jízdu se dostanete znatelně níž, spotřebu ale zvyšuje poskakování v ucpaném velkoměstě, kde se hodnoty zpravidla pohybují zlehka nad 7 l/100 km.

Na autě je – jak už bylo řešeno – standardní podvozek, nikoliv příplatkové vzduchové odpružení. Ale je to podvozek, který se od běžného Audi A4 Avant liší, protože má o 35 mm vyšší světlou výšku. Celkově je naladění podvozku spíše tvrdší, čekali bychom ho o něco komfortnější, přesto velmi dobře filtruje nerovnosti a kola drží neustále spojená s povrchem vozovky. To nejlepší je, že stejně jako zbytek auta, i podvozek je tichý. Ani na velkých nerovnostech se od zavěšení neozve nic, žádný zvuk, žádná rána.

A na co si dát u ojetiny pozor?

I u tak mladé ojetiny, kterou Audi A4 allroad páté generace bezpochyby je, se vyplatí zaměřit svou pozornost při výběru auta na několik věcí. Tou první je dvouspojková převodovka S tronic. Ta sice řadí rychle a příjemně, ale je dost citlivá na pravidelnou údržbu. Olej se má měnit zhruba každých 60 tisíc kilometrů, což se našeho auta ještě netýká, ale pokud se to neděje, může se její řazení zhoršit. Může se objevit cukání při rozjezdu (standardně tam může být zpoždění i u nového auta, ale pak už je to u převodovky, která je v pořádku, hladké) nebo vibrace při řazení. A pokud se to děje, bývá to už známka toho, že je potřeba se připravit na větší servis. Vyjde to na desítky tisíc korun.

Bez chybičky není ani chladicí soustava. Mohou se objevovat netěsnosti vodní pumpy nebo mezichladiče sání. Při prohlídce a po předváděcí jízdě, kdy se motor i chladicí kapalina dostatečně zahřeje, se proto vyplatí sledovat, zda v motorovém prostoru někde neteče chladicí kapalina.

Motory u verzí po faceliftu bývají mild-hybridní, což se týká i testovaného kusu. A tam je startér-generátor. S tím obecně u koncernových motorů nebývá problém, ale i tak jde o další součástku, jejíž funkce je na běh motoru zásadní.

A nesmíme zapomenout ani na podvozek. I když se to stává u všech aut, tak u Audi A4 to přichází dříve, mohou se u něj totiž objevovat vůle v tyčkách stabilizátoru, což se projeví na klepání od přední nápravy na nerovnostech. Častěji se objevuje také hučení ložisek zadních kol. Kromě převodovky by naštěstí nešlo o žádné fatální závady, ale je dobré s nimi v rozpočtu při koupi počítat.

Závěr

Celkově je tohle auto vlastně pěkný a na jízdu docela obyčejný kombík, který vás prakticky nebude ničím štvát (nemá ještě žádné povinné upozorňování na překročení rychlosti, hlídání jízdních pruhů a podobně, má jen adaptivní tempomat) a úplně v klidu a za rozumnou spotřebu paliva vás odveze, kam budete potřebovat. A nemusíte se nutně omezit jen na silnice a dálnice, ale můžete klidně sjet i na nějakou polní cestu. Tady totiž pomůže vyšší světlá výška a pohon všech čtyř kol.

Dva roky staré auto je vlastně pořád dostatečně nové auto, ale ten největší propad hodnoty už zažilo. Tohle auto se nabízí za 820 tisíc korun, bohužel bez možnosti odpočtu DPH. Výhodou ale je, že má předplacenou prodlouženou záruku do roku 2028 nebo do najetí 150 tisíc kilometrů.