Mitsubishi Eclipse Cross se ještě před koncem současné generace dočkalo zvýhodnění v podobě paketu Black Edition. A my jsme tohle auto s plug-in hybridním pohonem vyzkoušeli v testu.
Věk je na něm znát, ale vadí to?
Psalo se jaro roku 2017, kdy se tehdy zcela nové Mitsubishi Eclipse Cross poprvé představilo světu. Tehdy to bylo auto, které rozhodně nepřijelo s obyčejným designem, protože přední světlomety byly už tehdy dělené, stejně jako bylo přibližně v polovině dělené zadní okno, což znamenalo poměrně složitý výhled vzad. Jeho první test z roku si můžete přečíst tady.
Teď jsme ale o 8 let později, auto prošlo několika proměnami, které ho zjemnily a jeho design značně učesaly. Přední dělené světlomety zůstaly, ale jsou přepracované, ale zadní okno zmizelo. Z pohledu vzhledu tak nyní jde o čisté auto, které ale své roky nezapře.
A nezapře je hlavně v interiéru. Tady najdeme totiž pouze fyzická tlačítka, žádné dotekové plošky, což je skvělá zpráva. Každá funkce se totiž dá díky tomu ovládat jednoduše a není třeba šmátrat po displeji nebo se snažit trefit na nějakou dotekovou plošku. Své vlastní tlačítko tady má třeba i deaktivace jízdy v pruzích nebo přednárazový asistent.
Dotekový je tady pouze displej infotainmentu, který není úplně velký a má už poměrně nemoderní grafiku. Na domovské obrazovce nabídne dlaždicové Menu s přístupem k základním funkcím jako jsou multimédia, telefon, nastavení, navigace, informace o plug-in hybridním pohonu a nakonec i k aplikacím. Graficky to ale rozhodně do dnešní doby už úplně nezapadá, stejně jako opravdu malé rozlišení couvací kamery a její skoro až kostičkované zobrazení na displeji. Účel to ale splní…
A věk prozrazuje i to, že ani kaplička přístrojů není digitální, ale analogová. Nabízí dva velké kruhové ukazatele s klasickými fyzickými ručičkami a jednoduchým displejem uprostřed. Na levém „budíku“ se ukazují jízdní informace o plug-in hybridním pohonném ústrojí, v tom pravém je pak rychlost. Uprostřed je prostor pro údaje palubního počítače. Jeho ovládání je typicky japonské, nenajdeme ho na volantu nebo snad na páčce, ale používají se k tomu tlačítka na palubní desce nalevo od kapličky přístrojů.
Hned v úvodu jsme zmínili paket Black Edition, co to přesně znamená? Jde primárně o úpravu vzhledu, kdy na karoserii přibyde spousta černých doplňků. Jde o 18″ černě lakovaná kola, černá vnější zpětná zrcátka, leskle černý ochranný plastový kryt předního nárazníku, leskle černý ochranný plastový kryt zadního nárazníku, černé spodní lemy dveří a černé čalounění stropu v kabině. Přestože v případě testovaného auta jsme měli i černý lak karoserie, můžete si vybrat i jiné barvy – šedou, stříbrnou, hnědou, modrou (ty jsou v ceně výbavy), případně za příplatek 8 tisíc také ještě červenou a bílou. Všechny barvy jsou metalické, s výjimkou černé, ta je perleťová.
Pohonné ústrojí
Pod kabátem má tohle plug-in hybridní techniku, kombinující 2,4litrový atmosférický čtyřválec s výkonem 72 kW/98 koní a točivým momentem 193 Nm a dva elektromotory. Na přední nápravě je elektromotor s výkonem 60 kW/82 koní a 137 Nm, na zadní pak se 70 kW/95 koňmi a 195 Nm, což znamená, že tohle auto je čtyřkolka. Celkový systémový výkon plug-in hybridní soustavy je 138 kW/188 koní. Technické údaje slibují maximální rychlost 162 km/h a zrychlení z 0 na 100 km/h za 10,9 sekundy.
Protože jde o plug-in hybrid, nabízí možnost externího dobíjení. Kapacita akumulátoru je tak celkem 13,8 kWh, což podle homologace vystačí až na 45 kilometrů čistě elektrické jízdy. V praxi je ale třeba počítat spíše kolem 30. Pokud budete auto nabíjet z domovní zásuvky (v autě konektor Mennekes), zabere to doplna asi 6 hodin, pokud auto připojíte na rychlonabíjení přes konektor CHAdeMO, zabere to z 0 na 80 % asi 25 minut.
Za volantem
Místa na předních sedadlech je pro průměrně vzrostlého Evropana dostatek, trpět nebude do žádného ze směrů. V mém případě bych ale ideálně potřeboval volant přiblížit ještě víc k tělu, protože jezdím tzv. na dlouhé nohy a krátké ruce. Měřím 180 cm, ale řidičovo sedadlo jsem i tak měl úplně vzadu a i přesto, že jsem měl docela narovnané opěradlo, k ideálnímu posedu mi ještě kousek přitažení volantu chyběl.
Aktivace auta probíhá na elektřinu a po stisknutí startovacího tlačítka se spalovací motor nenastartuje. Hospodaření s elektrickou energií si navíc můžete do jisté míry sami ovlivnit tím, že (s dostatečně nabitou baterií) aktivujete „EV“ režim, tedy režim, v němž auto pojede jen na elektřinu (zvládne to až do 135 km/h), případně naopak režim šetření elektrické energie, pokud chcete jet čistě na elektřinu až později – například cestou na dálnici nechcete elektřinu vypotřebovat, ale chcete si ji nechat až později do města. Anebo neaktivujete žádný z těchto režimů a necháte hospodaření s elektrickou energií čistě na samotném autě.
V takovém případě počítejte s tím, že čistě na elektřinu pojede opravdu hodně. Pokud bude akumulátor plně nabitý, vyjede elektřinu za něco přes 30 kilometrů. Zajímavé ale je, že i pak jezdí auto hodně na elektřinu – platí to zejména ve městě. Jestliže budete častěji nabíjet, bude se spotřeba paliva držet opravdu nízko, pokud naopak nabíjet nebudete vůbec, spotřeba zůstane pod 7 l/100 km, což je opravdu skvělá hodnota.
Auto je naladěné spíše komfortně, čemuž odpovídá prakticky vše – od tuhosti (tedy spíše měkkosti) podvozku, přes odhlučnění, až po jednostupňovou převodovku. Mimochodem, i díky tomu auto projevem připomíná auta s převodovkou CVT. Je to ovšem tím, že standardně tady motor funguje primárně jako generátor pro dvojici elektromotorů, do přímého pohonu auta se nezapojuje. Na přední kola se přesto může připojit, stává se tak pod stálým převodem v rychlostech nad 135 km/h. Auto vás rozhodně nenutí nikam pospíchat, ani nějak výrazněji šlapat na plynový pedál. Spíše si budete užívat na jeho palubě pohodu a klid.
Pro zpomalování lze využít běžné brzdy, případně lze využít rekuperační zpomalování. To se aktivuje na převodovce po přepnutí z režimu „D“ do režimu „B“. Intenzitu rekuperace pak lze ovládat v pěti stupních páčkami na sloupku řízení (nejsou na volantu, neotáčejí se s ním), které ve spalovacích autech zpravidla slouží pro manuální řazení. Testované Mitsubishi Eclipse Cross PHEV ale neumí rekuperací zastavit do nuly.
Závěr
I na sklonku svého života – nebo možná právě proto – je Mitsubishi Eclipse Cross PHEV docela příjemným autem, ale za jeho volantem musí sedět klidný člověk, který nepotřebuje nikam pospíchat. Ne snad, že by to tohle auto nezvládalo, ale rozhodně to není to, co by se vám za volantem líbilo. Jeho naladění je spíše komfortní a vlastně za ta léta, co je na trhu a prošlo několika modernizacemi, dospělo do stavu, kdy je to vlastně ideální náhrada původního Mitsubishi ASX. A mimochodem, protože se jeho historie píše už docela daleko, nenajdete tady žádné otravné a neustále pípající asistenty. A co vás to bude stát? Ceník ukazuju částku startující na 889 960 Kč s DPH.
Technické údaje:
| Auto: | Mitsubishi Eclipse Cross PHEV Black Edition |
Motor: | zážehový čtyřválec + 2 synchronní elektromotory |
Objem válců: | 2360 ccm |
Plnění motoru: | atmosférické |
Palivo: | benzin + elektřina |
Pohon: | všech čtyř kol |
Výkon: | 72 kW/98 koní při 4000 ot./min (spalovací motor) |
Točivý moment: | 193 Nm při 2500 ot./min (spalovací motor) |
Zrychlení 0-100 km/h: | 10,9 s |
Maximální rychlost: | 162 km/h |
Převodovka: | 1° automatická s fixním převodem |
Spotřeba paliva (kombinovaná): | 2,0 l/100 km |
Emise CO2: | 46 g/km |
Objem nádrže: | 43 litrů |
Délka: | 4545 mm |
Šířka: | 1805 mm |
Výška: | 1680 mm |
Rozvor: | 2670 mm |
Provozní hmotnost: | 1975 kg |
Objem zavazadlového prostoru: | 359 / 471 litrů |