Inovační tým Škoda Auto hraje důležitou roli při vzniku novinek, které mohou zákazníci potkat ve vozech Škoda. Tým sbírá nápady, rychle je zhodnotí a v případě praktického přínosu posunuje do praxe.
Inovace jsou vlastně takovým základním motorem veškerého dění ve Škoda Auto. Zabývá se jimi nespočet lidí v řadě oddělení. Automobilka má i vlastní tým Inovačního managementu, jehož úkolem je vyhledávat a přinášet zákaznické inovace. Tedy novinky, které jsou skutečně praktické a zajímavé pro zákazníka a které zajišťují, že vozy Škoda jdou s dobou nebo dokonce udávají trendy.
Právě i díky inovačnímu managementu se zrodily inovace jako třeba škrabka na led ve víčku nádrže, držák tabletu pro cestující na zadních sedadlech nebo trychtýř pro nalévání kapaliny do ostřikovačů integrovaný ve víčku nádržky. Ale také složitější záležitosti, jako například aerodynamické kryty kol, aktivní nastavování přívodu vzduchu k chladiči nebo generátor zvuku pro některé modely vozů Škoda.
Nejnovější škodovka nemá škrabku ve víčku nádrže. Automobilka ji kvůli lapkům přesunula
Inovační tým neustále zkouší něco nového, včetně různých konceptů. K těm patří třeba pojízdná dobíjecí stanice pro elektromobily, která využívá vodíkový palivový článek, elektrifikovaná náprava nebo nápady na využití recyklovaných materiálů. Teď tu pracují s myšlenkou, která má usnadnit řazení řidičům vozů s manuální převodovkou.
Škoda Auto má i další týmy, které se soustředí na digitální inovace nebo inovace ve výrobě. Doménou týmu Inovačního managementu jsou zákaznické inovace, prvky výbavy, konkrétní mechanická a hmatatelná řešení, ale také řešení softwarová. „Trendem poslední doby je právě propojování hardwaru a softwaru, tedy taková komplexní inovační řešení,“ říká Petr Šedivý z technického vývoje, který inovační tým vede. U inovací obecně nezáleží na tom, jestli má daná inovace být součástí sériové, nebo doplňkové výbavy, případně může být k dispozici jako příslušenství k následnému dokoupení. „Naším úkolem je přicházet s inovacemi rychle. Často přitom narážíme třeba na různá omezení platforem, musíme se ale snažit inovace prosadit jim navzdory. Jinak bychom nemohli reagovat na aktuální potřeby zákazníků, museli bychom inovace vymýšlet asi deset let dopředu, když se začíná vyvíjet platforma,“ popisuje Šedivý styl práce.
Tvorba inovací není vůbec jednoduchá a samozřejmá. „Inovativní chce být každý. Ale pracovat na inovacích stylem, jaký je pro to potřeba, už chce méně lidí. A když se dozví, že se také inovace nemusí povést a že tedy musí být připraveni na neúspěch, ten okruh se ještě zúží,“ říká Šedivý.
Nápad pro 10 milionů aut
Inovační tým pracuje se všemi odděleními, které mají na starosti různé prvky výbavy a funkce vozu, od marketingu, přes poprodejní služby až po technický vývoj. V týmu inovačního managementu jsou proto „nominovaní“ zástupci těchto jednotlivých oblastí, kteří pak pomáhají s komunikací a přípravou novinek. Samotná příprava inovací má přitom různé podoby. Někdy třeba myšlenku rovnou rozvíjí oddělení technického vývoje či jiná konkrétní oddělení.
Takovým je třeba oddělení nazvané Vývoj elektriky/elektroniky. „V poslední době se věnujeme zejména inovacím, které můžeme nazvat jako Simply clever softwarové funkce,“ říká inovační manažer z tohoto oddělení, Pavel Barcal. „Většinou jde o drobné inovace, které zpříjemňují každodenní život s autem,“ dodává. Takové inovace mají docela zajímavý život. „Jsme hodně svázáni s elektrickou architekturou koncernu VW, což znamená, že naše inovace musíme prosadit právě na koncernové úrovni. To nemusí být lehké, ale když se to povede, může mít taková věc dopad do 10 milionů aut, která ročně koncern vyrobí,“ vysvětluje Barcal.
Inkubátor jako kutilská dílna
Speciální odnoží týmu Inovačního managementu je Inovační inkubátor v Mladé Boleslavi. „Tady máme za úkol inovace nejen vymýšlet, ale také co nejrychleji zhodnotit a vyzkoušet, jestli budou skutečně dávat v praxi smysl,“ říká Lukáš Kendík, který za chod inkubátoru zodpovídá. „Nepředstavujte si to tak, že tu šéfuju. Moje role je spíš metodická, funguju tu jako kouč, je to o komunikaci, nápadech a zajištění organizace některých věcí. V inkubátoru nemáme klasickou hierarchii, nejsem šéf lidí, kteří sem přijdou na inovacích pracovat,“ vysvětluje svou pozici.
Právě trochu odlišné prostředí s jinou atmosférou i trochu jiným způsobem práce má pomoci vznik inovací podpořit. „Jsou tu lidé, kteří třeba žádný projekt nikdy nevedli, ale jejich nápad je tu jejich projektem. Kdykoli za mnou mohou přijít a já jim poradím, jaký by měl v jejich projektu být další krok,“ říká Kendík. V inkubátoru nefunguje žádný stálý tým „inovátorů“. „Střídají se tu lidé podle potřeby, podle toho, kde jaký nápad vznikne. Chodí k nám i studenti, snažíme se do všeho vnést čerstvý pohled,“ dodává Kendík.
„Tohle je prostředí, kde je skvělé mít nějaký nápad. Když to nevyjde, hlavu vám za to nikdo neutrhne,“ říká jeho kolega Miloš Jambor. Nápady mohou podle něj pocházet odkudkoli. „Někdy prostě myšlenka přijde, jindy vidíte nějakou inspiraci třeba na veletrhu nebo konferenci, inspirací může být konkrétní produkt, který je již na trhu. Díváme se i třeba na to, co řeší jako témata svých prací studenti vysokých škol,“ vysvětluje.
Právě to ale znamená, že osud inovace může být velmi různorodý a v inovačním inkubátoru se to potvrzuje. Jen zhruba třetina nápadů, která jím projde, se dostane do další fáze hodnocení a vývoje a z této části pak asi jen polovina spatří světlo světa v podobě konkrétního řešení. Zavádění některých inovací je totiž podle Miloše Jambora poměrně náročné. „A to i v případě drobností. Když chceme vyvinout třeba nějaký nový držák do auta, má to pro nás spoustu rovin, samozřejmě včetně kvality a bezpečnosti. To jsou často věci, které různí internetoví prodejci neřeší, automobilka však musí, jinak by to byl průšvih,“ vysvětluje Jambor.
Inkubátor v Mladé Boleslavi je přesto svým způsobem kutilská dílna, kde se dá zkusit ledacos. „Když nám nápad připadá dobrý, připravíme rychle nějaký model, koncept, kde si ověříme, jestli to vůbec dává smysl,“ říká Jambor. Takové kutilské prostředí je trochu „nakažlivé“. „Inovace pak vymýšlíte i doma, já jsem si třeba v kuchyni udělal takový hezký zabudovaný košík na houbičku a mycí prostředek na nádobí,“ usmívá se Jambor.
I když jsou místní řešení někdy připravena narychlo, aby se ověřila jejich praktická podstata, snaží se členové inkubátoru i inovačního týmu jako takového spolupracovat i s oddělením designu. „Když něco od začátku vymýšlíte tak, aby to bylo nejen praktické, ale i hezké, má to šanci lépe zaujmout,“ říká Miloš Jambor.
Crystal Face nebo rozřezaná Octavia
To potvrzuje i Jan Dědek, který funguje jako jakási spojka mezi inovačním týmem a oddělením designu. V něm má ostatně sám za úkol řešit proveditelnost a vyrobitelnost nápadů designérů, respektive v praxi docílit toho, aby konečné řešení vypadalo pokud možno tak, jak designéři zamýšleli. „Sbírám nápady na inovace v designu i tady, pracujeme na nich společně v inkubátoru a snažíme se přinést něco nového,“ vysvětluje Dědek.
Inkubátor někdy podle něj dovede nápad posunout kupředu velmi rychle. Je to třeba i příklad osvětlené masky Crystal Face, kterou mohou mít modely z rodiny Enyaq iV. „Myšlenka vznikla někde v designu i u vývojářů elektrických řešení, standardní cestou by to ale tento nápad do sériového provedení nestihl,“ říká Dědek. A tak přišel ke slovu inkubátor. Tady postavili první model, první prototyp, z původního nápadu a designových skic vzniklo finální řešení během pouhých tří měsíců.
Týmu v rychlém pokroku pomáhá dílna, kterou inkubátor disponuje. Ta umožňuje provádět různé druhy prací, od řezání všemožných materiálů, až po sváření. V dílně například vznikl demonstrační vůz, který ukazuje možnosti využití recyklovaných materiálů. „Získali jsme vyřazené auto po zkouškách, které by jinak bylo sešrotováno. V oddělení stavby prototypů jsme ho rozřezali, s oddělením vývoje a s dodavateli jsme vymysleli díly z alternativních materiálů a ty jsme zase tady v dílně do auta namontovali,“ popisuje jeden z projektů Štefan Pásztor z oddělení stavby prototypů.
Možnosti inkubátoru jsou tedy velmi široké: od návrhu držáku, přes elegantní osvětlenou masku, až po celé auto demonstrující možnosti využití různých materiálů. Uchytit se může opravdu jakákoli myšlenka. To ale neznamená, že se jinde inovace zastavily, ba naopak. „Inovace silně podporujeme a inkubátor vytváří takové startupové prostředí, kde se některým inovacím a některým inovátorům může dařit. Ale lidé, kteří pracují jinak, samozřejmě nemusí tvořit inovace jen v inkubátoru. Pracují na nich ve svých odborných útvarech, zůstávají tam a dělají práci podobnou jako tady. Takových je ve Škoda Auto opravdu spousta,“ říká Michal Krůta, další zástupce technického vývoje v inkubátoru.