Kdysi slavná prémiová značka Saab si v současné době prochází takovým očistcem. Párkrát už to vypadalo, že je definitivně mrtvá, ale zdá se, že nějaké náznaky základních životních funkcí tam asi ještě budou. Problém nejvíce vyvrcholil asi v roce 2008, kdy se koncern GM rozhodl ztrátové značky zbavit. V tu chvíli o značku projevilo zájem několik investorů, nakonec však v roce 2010 značku koupila holandská automobilka Spyker. Ani té se však nedařilo a Saab zhruba po roce vyhlásil bankrot.
V roce 2012 se pak automobilka dostala do rukou čínsko-švédské holdingové společnosti NEVS (National Electric Vehicle Sweden) a vypadalo to jako pohádka. Alespoň částečně. V roce 2013 pak Saab znovu spustil výrobu modelu 9-3 a dokonce se na rok 2014 plánovala elektrická verze. Nicméně prodeje nebyly takové, jaké se očekávaly a Saab nakonec žádal NEVS o ochranu před věřiteli. Ani to však nebyl poslední hřebíček do rakve a ještě v roce 2014 byla podepsána smlouva s čínskou automobilkou Dongfeng. Vedle toho ale evidentně vznikl ještě jeden kontrakt. A díky němu, bude Saab 9-3 žít ještě nějakou dobu, i když pod jiným jménem.
Na model 9-3 koupil práva turecký ministr vědy, průmyslu a technologie, Fikri Isik. Nicméně automobil neponese ani jméno Saab, ani označení 9-3, na jeho název totiž Turecko práva nemá. Turci se již od roku 2012 snaží založit národní automobilku a jako první projekt zvolili právě tuto cestu. Cílem je vyrábět dostupný automobil na domácí půdě, které bude k dispozici jak pro veřejnost, tak poslouží vládním účelům. Rozhodně se nebude jednat o přesnou kopii Saabu. Až 85% dílů bude vyrábět lokálně a zhruba polovina z nich pochází z domácího vývoje.
Smlouva byla podepsána již v květnu tohoto roku a za tu dobu se Turkům podařilo vyrobit již několik zkušebních prototypů. V přední části vozu můžete jednoznačně rozpoznat model BLS od Cadillacu, o právech na tento vůz se však nemluví. Isik si navíc myslí, že teď je ta správná doba na vypuštění elektromobilu. Jejich vůz by tak měl být schopný ujet 100 km denně (počítá se s nabíjením přes noc) a to vše za náklady do zhruba 400 Kč. Což až tak výhodně nezní…
Uvidíme, jak moc půjde vývoj kupředu, spuštění výroby je totiž plánováno až na rok 2019.