Po druhé etapě na letošní Rallye Dakar, která byla náročnou Chrono48, hlásí české kamiony opět úspěch. V celkovém vítězství má Česká republika první a druhé místo, na kterých jsou Martin Macík, respektive Aleš Loprais. Martin Šoltys bohužel po komplikacích s autem v celkovém pořadí spadl až na 10. místo.
MM Technology
Dvoudenní speciální etapa přinesla nervy drásající souboj o vítězství. Po noci strávené bez asistence a zázemí Martin Macík Jr., František Tomášek a David Švanda nakonec po 967 km proťali cílovou pásku na prvním místě, ale cesta k němu nebyla vůbec jednoduchá. Stejně tak se ujali celkového vedení.
Přetahovaná téměř od začátku do konce
Že bude 48h Chrono náporem na posádky i jejich stroje bylo jasné už od oficiálního představení trasy letošního Dakaru. To, co se během uplynulých dvou dnů dělo, ale v mnohém předčilo očekávání. Vítěz předchozí etapy už v první půlce začal ztrácet, což hrálo do karet českým posádkám v čele s Martinem Macíkem Jr., Františkem Tomáškem a Davidem Švandou. Ti se nebáli chytit příležitosti, a ačkoliv se téměř celých 12 hodin, které strávili na trati, o první místo doslova rvali, nepolevili.
První den dojeli až do bivaku C, který se nacházel 546 km na trase a druhý den v plném tempu pokračovali až do cíle.
„Tahle etapa se snad ani nedá slovy popsat. Stalo se nám tolik věcí! Několikrát jsme se zakopali v měkkém písku, měnili jsme všechna 4 kola, hledali jsme body, okno má Bohouš rozbitý, je celej dobitej…. Pořád nevěřím tomu, že jsme to dali. Kluci v kabině neskutečně makali a bez toho bychom to rozhodně nevyhráli,“ ohlíží se za dvoudenním kláním pilot Martin Macík Jr.
Extrémně těžká navigace na 967 km
Dva dny v terénu nebyly vůbec jednoduché ani z hlediska navigace. Chytáky ve spojení s měnícím se terénem včetně písečných dun daly zabrat i navigátorovi Františkovi Tomáškovi, který se nechal slyšet: „Tak tohle mě stálo tak 10 let života. Neskutečná etapa, extrémně náročná. Pár bodů jsme bohužel minuli, ale naštěstí jsme je pak poměrně rychle našli. Tahali jsme se na prvních dvou místech o minuty, to bylo pořád sem, tam, sem tam, ani už nevím kolikrát.“
Mechanici budou mít plné ruce práce
Jestli byl po první etapě Bohouš hlavně ošlehaný větvemi, tak po 48h Chrono je zralý na pořádnou lázeňskou kúru. Z drsného souboje se soupeři i s tratí si odnesl i rozbité sklo.
„Dneska si mechanici, teda včetně mě, dost máknou. Bohouš nás samozřejmě dovezl a všechno vydržel, ale bude potřebovat dát pořádně do kupy. Nevyhnuli jsme se ani rozbitému sklu, takže se o něj pořádně postaráme a pak vesele vyrazíme do další etapy,“ říká mechanik David Švanda.
Aleš Loprais
Aleš Loprais, David Křípal a Darek Rodewald s kamionem Iveco Powerstar obsadili druhou příčku v hodnocení více než tisícikilometrové druhé etapy Rally Dakar 2025 a stejnou pozici drží i v průběžném hodnocení kamionů.
Posádka InstaTrade Loprais Teamu De Rooy FPT výborně zvládla už úvodní část etapy oficiálně označované jako „48 Chrono Stage“ (celkem 1058 km, z toho 967 km jako rychlostní zkouška).
„Jak popsat skoro devět set sedmdesát kilometrů? Bylo toho moc! A upřímně řečeno, já si nepamatuju ani to, co bylo před pěti sty kilometry,“ směje se David Křípal a snaží se rekapitulovat události předchozích dvou dnů.
„V každém případě to už v neděli šlo dobře. Trochu jsme se zdrželi na jedné duně, ale nebylo to nic vážného. Jinak se jelo po pistách, v kamenitých řečištích a v dunách, které byly skutečně měkké, nepříjemné a zrádné. Honili jsme se s Martinem Macíkem a dojeli jsme do třetího bivaku, což bylo v pohodě,“ připomíná David fakt, že Iveco se startovním číslem 601 bylo jedním z pouhých tří kamionů, které se v neděli probily až na 546. kilometr, zatímco jejich ostatní soupeři tak daleko dojet nedokázali.
V pondělí brzy ráno odstartovala špička kategorie kamionů do zbývající části maratonské etapy, přičemž před sebou stále měla ještě více než 400 kilometrů náročné speciálky.
„Startovali jsme minutu za Macíkem a docvakli jsme ho v dunách. Celá etapa super, už to vypadalo fakt hezky, průběžně jsme i chvilku vedli, ale na nějakém 880. nebo 890. kilometru jsme se zamotali s buginami a ve vegetaci a velbloudí trávě jsme hledali jeden waypoint,“ pokračuje navigátor Lopraisovy posádky.
„Jeli jsme ve vteřinách, byla to nádherná bitva. Dneska byly hodně měkké a velmi nebezpečné duny, ale my jsme to zvládli,“ pochvaluje si Aleš Loprais: „Při hledání waypointu, který zmínil David, nás předstihl Martin Macík a my jsme v prachu za ním udělali dvanáct kilometrů před cílem defekt,“ popisuje frenštátský jezdec klíčové okamžiky, které jeho posádku odsunuly na druhé místo v konečném hodnocení maratonské etapy a dodává: „Ale bylo to moc hezké a jsem rád, že jsme tady a na druhém fleku, takže máme ještě prostor se zlepšovat.“
Druhá příčka patří posádce červeno-černého Iveca i v průběžné klasifikaci kamionů. Od vedoucího Macíka ji po dvou ze dvanácti etap dělí necelých devět minut, před průběžně třetím Litevcem Vaidotasem Žalou má k dobru téměř celou půlhodinu.
V úterý 7. ledna opustí soutěžící Bišu, která je hostila od jejich příletu do Saúdské Arábie, a zamíří na severozápad. Třetí etapa zavede účastníky 47. ročníku dakarské rally do Hanakíjá. Cestou budou muset zdolat celkem 847 kilometrů, z nichž se 496 pojede v rámci další rychlostní zkoušky.
Trať úterní speciálky má být z počátku technická, ale následně z velké části hodně rychlá. Mělo by se tedy jednat o jednu z těch etap, po kterých bývají rozestupy v pořadí jen minimální. O to záludnější tyto dakarské dny jsou. Získat se během nich mnoho nedá, ale velmi snadno lze hodně ztratit…
Tatra Buggyra Racing
Martin Šoltys má za sebou fyzicky náročný souboj s tratí, po kterém byla na pilotovi kamionu patrná velká únava a celkově je desátý. Karel Poslední se v době vydání této zprávy stále ještě pral s nástrahami tratě.
Šoltys jel jen na pět válců
Martin Šoltys loni na Dakaru kvůli zranění chyběl, proto byl pro něj formát Chrono48 novinkou. „Do včerejška jsem nevěděl, co to je chrono. Dneska už to vím. Je to masakr. Včera jsme jeli prvních 300 km úplně v pohodě, ale pak jsme zapadli. Bohužel tak blbě, že jsme skoro tři čtvrtě hodiny kopali. Vzalo nám to hrozně sil, ale dojeli jsme do druhého bivaku. Tam hrozně foukal vítr, pořádně se na trucku nedalo nic dělat,“ popsal jezdec Tatry Buggyra EVO3 první část náročné etapy.
Ale přenocováním v improvizovaném stanovém táboře komplikace neskončily. „Dnes nám asi 15 až 20 km po startu přestal jít jeden vstřik, takže jsme jeli celý den na pět válců. Bylo to hodně znát na výkonu. Navíc Vlastíkovi není úplně dobře a má už druhý den horečky. Já měl zase křeče v břiše. Je to ale teprve začátek Dakaru, tak budeme bojovat dál,“ dodal Martin.
Šoltysův kopilot Vlastimil Miksch potvrdil náročnost navigace během etap Chrono48. „Navigačně to byl úplně masakr. Chtěli jsme si zkrátit cestu v dunách, ale zůstali jsme tam. Dnešek byl strašný očistec. Bloudili jsme dvakrát na solných pláních,“ uvedl. Kamion Martina Šoltyse je po třetí etapě aktuálně na 10. místě.
Další české posádky
Tomáš Vrátný je na 14. místě celkově, Karel Poslední bohužel aktuálně není v kvalifikaci, ale ani v odstoupivších posádkách vidět.
Celkové pořadí mezi kamiony od 1. do 15. místa:
Další etapa
Rallye Dakar pokračuje v úterý 3. etapou, kterou pořadatelé kvůli nevyhovujícím povětrnostním podmínkám o třetinu zkrátili. Měřený úsek tak bude mít 327 km.