Objasněnost krádeží osobních automobilů v Česku se podle statistik dlouhodobě pohybuje kolem dvacetiprocentní hranice. A to i přesto, že krádeží aut je rok od roku méně. To ale neznamená, že by policisté v praxi lapili méně zlodějů. Za nízkým číslem podle nich spíše stojí fakt, že sestavit zcela přesnou statistiku je prakticky nemožné. Podíl na tom má hned několik faktorů.
Objasněnost krádeží osobních automobilů byla za prvních deset měsíců letošního roku podle policejních statistik kolem 21 %. Přesné množství zadržených zlodějů z tohoto čísla ale ve skutečnosti vyčíst nelze. Pachatele totiž sice policisté často vypátrají, třeba dokonce i s kradeným vozem, ale samotnou krádež mu dokázat nemohou.
„V mnoha případech nejsme schopni dokázat vlastní krádež. Poté přichází v úvahu, že se pachateli sdělí obvinění za trestný čin podílnictví nebo neoprávněné užívání cizí věci. Jedná se především o případy, kdy je osoba například chycena v kradeném vozidle, ale tvrdí, že dostala zaplaceno za převoz na určité místo a podobně,“ přiblížil Alexander Zajíc z Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, který se tímto druhem kriminality dlouhodobě zabývá. „Pachatel je tedy v podstatě dopaden, vozidlo je vráceno majiteli, ale statisticky není krádež objasněna, protože nebyla prokázána konkrétní osobě,“ dodal Alexander Zajíc.
Do statistik se nezapočítávají ani případy, kdy se auto majiteli vrátí, ale zloděj dopaden není. Mezi tato čísla se rovnítko nedá dát, protože mnoho aut je například policií, případně monitorovací firmou, nalezeno ještě odstavených na ulici, a tudíž je vráceno, aniž by byl pachatel dopaden. Běžnou praxí zlodějů je totiž nechat auto pár dnů po krádeži „odstát“ a vrátit se k němu až po několika dnech. Je-li vůz chráněn pokrádežovým systém, je velká šance, že se jej do několika hodin podaří najít. „Od ledna do začátku prosince letošního roku jsme majitelům vrátili automobily v hodnotě 18,5 milionu korun. Úspěšnost systému se dlouhodobě pohybuje nad osmadevadesátiprocentní hranicí,“ sdělil Petr Rybníček, specialista na zabezpečení a vyhledávání vozidel systémem SHERLOG.
Podobná situace je pak i u vozů, které zloději po krádeži legalizovali například pomocí padělaných dokladů na auto dovezené ze zahraničí nebo na doklady totálně havarovaného vozidla. Policie se na tento druh vozidel v provozu zaměřuje a nezřídka kdy se stane, že takové auto odhalí, ale pachatele krádeže se již zjistit nepodaří. Vozidlo se tak vrátí majiteli, případně pojišťovně, ale krádež jako taková objasněna opět není.
Opačný případ je pak u velmi častého rozebrání auta na součástky. To se děje zejména u starších vozů známých značek, jako je Škoda, Renault, Ford nebo Volkswagen, u nichž je po náhradních dílech velká poptávka. V řadě případů policie dopadne pachatele až ve chvíli, kdy už je auto rozebrané a díly jsou pryč. Krádež tak objasněná je, vozidlo se však majiteli nevrátí.