V České republice se objevil inovativní přístup k rekonstrukci vozovek pozemních komunikací. V rámci pilotního projektu na silnici I/45 v Dětřichově nad Bystřicí bude jako palivo pro technologii recyklace za horka na místě poprvé využit biopropan.
„Recyklace za horka na místě je sama o sobě ekologičtější metodou opravy vozovek, a my ji na pilotním projektu I/45 v Dětřichově nad Bystřicí doplňujeme ještě o biopropan, který dále snižuje emise. Oproti použití běžného fosilního propanu snížíme tímto krokem produkci CO₂ jen na uvedené stavbě o 165 188 kg, což odpovídá množství CO₂, které pohltí les o rozloze 80 fotbalových hřišť za celý rok,“ říká Karel Karčmář, prokurista společnosti Frekomos,
Recyklace za horka vs. konvenční metody
Silnice I/45 v Dětřichově nad Bystřicí bude rekonstruována v úseku 6,023 – 9,163 km metodou recyklace za horka na místě. Tato technologie umožňuje využití 100 % stávajícího materiálu přímo na místě. Minimalizuje tím nutnost odvozu vyfrézovaného materiálu ze stávajících asfaltových vrstev a snižuje spotřebu vstupních surovin pro výrobu nových asfaltových směsí, jako je asfaltové pojivo a zejména rapidně ubývající kamenivo.
Průjezd stavbou má svá pravidla. Jde o bezpečnost řidičů, ale také dělníků
Běžná oprava vozovky zahrnuje nejen samotné frézování, ale také náročnou logistiku – odvoz starého materiálu, dovoz nového kameniva, výrobu asfaltové směsi, její dopravu a následnou pokládku po jednotlivých konstrukčních vrstvách. Tento proces prodlužuje dobu realizace, výrazně zvyšuje spotřebu surovin a logistické náklady. Běžná oprava má díky tomu logicky vyšší uhlíkovou stopu, než recyklace za horka na místě.
Výhody recyklace za horka na místě
- Nižší náklady díky využití stávajícího materiálu bez nutnosti přepravy
- Menší uhlíková stopa díky nižší spotřebě energie a nižším emisím CO₂
- Rychlejší opravy – pokládka dvou vrstev současně minimalizuje dopravní omezení
- Úspora surovin – méně spotřebovaného asfaltového pojiva a kameniva
Výrazné snížení uhlíkové stopy
- O 95 % nižší uhlíkové emise při ohřevu vozovky prostřednictvím biopropanu
- Frekomos připravuje ve spolupráci s OMV zároveň přechod na naftu PURE HVO 100%, což bude znamenat snížení uhlíkové emise dieslových motorů o 90 %
- Použití biopropanu a HVO znamená významné snížení celkové uhlíkové stopy, což přispívá k lepšímu ESG skóre
Může mi někdo vysvětlit rozdíl mezi propanem a biopropanem z hlediska chemického složení a hoření ? Obojí shoří na vodu ( páru ) a CO2.
Podle přírodních zákonů uhlík shoří na CO2, množství CO2 odpovidá množství
uhlíku, který je obsažen v propanu. Dá se to spočítat podle rovnice ( kdysi jsem to uměl ). Jak je možné, že emise CO2 biopropanu jsou o 95 % nížší ?
Děkuji.
Máte samozřejmě pravdu, jedná se stále stejný propan, rozdíl je jen v jeho původu. Bio-propan není vytěžen jako fosilní palivo, ale vzniká jako vedlejší produkt při výrobě hydrogenovaného rostlinného oleje (z odpadu) nebo ethanolu, velmi často ze zbytků jídla, olejů či odpadu z cukrovarů atd. Zdrojem tohoto uhlíku je tedy organický materiál, který rostliny vytvořily z CO2 v ovzduší, nikoli fosilní uhlík. Proto je označován jako „bio“, protože jde o uzavřený cyklus uhlíku. Jinak se jedná samozřejmě hlavně o marketing.
Opět někdo objevil Ameriku…. Toto se zkoušelo už před pár lety v Mnichově Hradišti na hlavní silnici do města od dálnice. Je to dobrý systém.Nevím, proč to pak utichlo. Že by se čekalo na trapný green deal …
Recyklace za horka je velice dobrá, funguje taky dobře (pokud šéfové silniční údržby nejsou zkostnatělí a jejich donátoři dem…., sorry :-) ), ale proč do toho zase cpete grýndajl s biopropanem??? MenGott, ta metoda je dobrá sama o sobě, tak proč zase grýndajl???