Jeden z nejstarších Mercedes-Benz klubů na světě vznikl před 50 lety v České republice. Navíc je Mercedes-Benz klub, který byl založen roku 1963 v České republice, nejstarším oficiálním klubem této značky na evropské pevnině. Velké oslavy k padesátiletému jubileu se budou konat v Praze od 23. do 25. května. Zájem o účast na setkání starých i nových mercedesů je mimořádný. Dosud se přihlásilo více než sto posádek. Pro účastníky setkání bude připravený pestrý program, jízda večerní Prahou i okolím, spanilá jízda nebo závěrečný galavečer. Nejzajímavější vozy Mercedes-Benz budou hodnotit na výstavě v sobotu 25. května v pražských Stodůlkách účastníci akce, ale také návštěvníci z řad veřejnosti. Více informací lze nalézt přímo na internetových stránkách klubu.
Mercedes-Benz klub České republiky byl založen pod tehdejším názvem Mercedes klub Praha v roce 1963 v jedné malostranské restauraci sedmi nadšenými majiteli vozů Mercedes-Benz. „Podnětem byla jako u většiny tehdy zakládaných klubů vzájemná technická pomoc, společné mototuristické akce a zejména chuť sdílet s ostatními nadšenci zálibu v technice a historii značky s trojcípou hvězdou ve znaku,“ říká MUDr. Jaroslav Větvička, předseda Mercedes-Benz klubu České republiky.
V roce 1965 navázal Mercedes klub Praha kontakt s pracovníky mateřské továrny Daimler Benz AG ve Stuttgartu. Němci tehdy dost dobře netušili, proč se mercedesům a zvláště těm historickým v Čechách tak dobře daří. Náhradní díly i technické informace byly tehdy nesrovnatelně hůře dostupné a v poměru daleko dražší než dnes. Proto byl kontakt mezi majiteli vozů stejné značky a následné zájmové aktivity logickým důsledkem. Hlavní roli však sehrála určitá nepsaná výjimečnost mercedesů a malá osobní vzpoura proti nejvíce prosazovaným a dostupným autům vyrobeným v zemích socialistického tábora. V 60. letech totiž postupně vyhasínal záporný nádech trojcípé hvězdy spojované s německou nacistickou nadvládou v protektorátu Čechy a Morava. Vozy Mercedes spíše manifestovaly úspěch nově se rodící západoněmecké demokracie a prudce rostoucí životní úroveň tamních obyvatel.
První velkou a dobře dokumentovanou akcí Mercedes klubu Praha byl brněnský sjezd u příležitosti mezinárodního strojírenského veletrhu v roce 1969, který se pravidelně opakoval. „Průjezd dlouhé kolony historických i nových mercedesů Brnem a zaplněné parkoviště na výstavišti byly tak šokující, že tehdejšího předsedu klubu Ladislava Válka odvedli a téměř celý den vyslýchali na tehdejším Sboru národní bezpečnosti,“ uvádí MUDr. Jaroslav Větvička. V polovině osmdesátých let měl klub již více než 600 členů. Přestože byl oficiálně vedený pod Svazarmem jako jeho 419. základní organizace, nebyl nazýván jinak než Mercedes klub a také byl podle toho různými přáteli armády nahlížen. „Koluje řada historek, jak byl na pověstných výročních schůzích Svazarmu klub označován jako ideově nesprávný a proto byly do jeho činnosti zaváděny takzvané branné prvky, jako například střelba, házení granátem či letecké modelářství,“ říká předseda klubu.
Po sametové revoluci nastal úbytek členů klubu v souvislosti s podnikáním, dobrým přístupem k náhradním dílům a k technické podpoře. Těsně po roce 1989 téměř ustaly styky klubu s mateřskou firmou. Teprve po převzetí generálního zastoupení přímo stuttgartskou společností vznikly opět nové impulzy. Byly organizovány společné jízdy pro zákazníky nebo členy klubu a dokonce i společné plesy. „Přišli mladí nadšenci, pro které je vůz Mercedes-Benz z 60., 70. a dnes už i 80. let tím, co pro ty starší představoval mercedes předválečný. Na dnešních srazech a jízdách jsou k vidění vzácné a cenné vozy, například nejstarší klubové vozidlo – Benz 10/30 z roku 1914 Františka Moučky, kabriolet 320 Faeton Miroslava Eliáše nebo sportovní kabriolet 230 typu A Václava Černohouse,“ vyjmenovává MUDr. Jaroslav Větvička. Z novějších vozů je zajímavostí například 220 Sb z roku 1965, kterému se říká „velké křídlo“. Šlo o služební vozidlo československé ambasády v Turecku, které vozilo tehdejšího ambasadora Alexandera Dubčeka. Pohledný kabriolet 200 B lang z roku 1934 Karla Rinda v roce 1998 vezl na Václavském náměstí Miku Häkinnena, Davida Coultharda a Dominika Haška.
Tisková zpráva/-PS-