Kdo z vás jezdí pravidelně po českých dálnicích, jistě si všiml toho, že řada řidičů má s jízdou po tomto druhu komunikace značný problém. Někteří zmatkují, neblikají, případně blikají nesmyslně brzy, neumí se připojit, lepí se ostatním na zadek nebo se stále drží v levém pruhu. To vše je úplně špatně a dopomáhá to ke kolonám, nebezpečným situacím a bohužel i nehodám.
Levoproudařství jako národní sport
Na jedné z mnoha internetových diskuzí jakási paní vysvětlovala, že se v prostředním, případně v levém pruhu cítí bezpečněji. Že je dost daleko od kamionů a když jede povolených 130 km/h, tak přece není důvod, aby jela vpravo. A přidala oblíbenou historku o rozbitém pravém pruhu s vyjetými kolejemi.
V prvé řadě připomínáme, že jízda v prostředním nebo v levém jízdním pruhu je, pokud nedochází k předjíždění, přestupkem. Zákon totiž říká: „Mimo obec se na pozemní komunikaci o dvou nebo více jízdních pruzích vyznačených na vozovce v jednom směru jízdy jezdí v pravém jízdním pruhu. V ostatních jízdních pruzích se smí jet, jestliže je to nutné k objíždění, předjíždění, otáčení nebo odbočování.“ Pokud tedy předjíždíte pomaleji jedoucí auto, je prostřední či levý pruh v pohodě, po předjetí se ale vždy zařaďte zpět doprava. Pokud to neuděláte, hrozí vám na místě pokuta do 2000 Kč.
Jízda v protisměru na dálnici vyžaduje okamžitou reakci. I zlomek sekundy může zachránit životy
Blinkry vždy, ale správně
Základem bezpečné a plynulé jízdy je používání blinkrů a to především při přejíždění a následném řazení zpět do pravého jízdního pruhu. Jen tak dáte ostatním najevo, co hodláte dělat. Podle toho, co potkáváme na dálnicích, ale někteří řidiči neví, kdy mají blinkr použít.
Mluvíme o těch řidičích, kteří jedou vpravo, rozhodnou se, že až to půjde, tak předjedou auto nebo náklaďák před sebou a rovnou pustí blinkr. Jenomže nemají prostor na to předjetí, a tak jedou dál v pravém pruhu a blikají. Pro ostatní řidiče to ale může být matoucí, neví totiž, co a kdy od takového blikajícího auta čekat. Blikejte vždy jen předtím, než začnete předjíždět, ne deset minut předtím. Nepočítejte s tím, že si tak vynutíte prostor na předjetí, jen tím zbytečně ostatní vystresujete.
Opravdu se umíte připojit?
Důvodem současných kolon na Pražském okruhu u Barrandova a v jeho okolí je mimo jiné i prodlužování připojovacích pruhů. Obáváme se však, že i kdyby měl nový připojovací pruh pět kilometrů, řada motoristů by se z něj stejně pořád připojovala po pěti metrech. To je totiž to nejčastější, co na dálnicích při připojování vidíme. „Většina řidičů se snaží zařadit do průběžného pruhu co nejdříve. Někdy ještě přes plnou čáru, kterou každý průběžný pruh začíná. Chybou a nebezpečím je zařazovat se pomalejší rychlostí, než jedou auta v průběžném pruhu. Tím pak musí ostatní brzdit a tvoří se kolony a nehody,“ popisuje problémy s tím spojené Besip. Ještě horší variantou je situace, kdy řidič v připojovacím pruhu zastaví, a to jak na začátku, tak na konci pruhu. Tím vznikají opět zácpy a nehody.
A jak tedy na to? Připojovací pruh slouží proto, aby řidič nabral takovou rychlost, jakou jedou auta v průběžném pruhu, a pak se mezi tato auta plynule zařadil. Důležité je tedy srovnat rychlost tak, aby ji nemuseli ostatní měnit. Při zařazování auta z připojovacího do průběžného pruhu nesmí být ohrožen řidič jedoucí v průběžném pruhu. Prostě a jednoduše využijte připojovací pruh na maximum, naberte dostatečnou rychlost a po celou dobu si v zrcátku kontrolujte situaci v průběžném pruhu. Nečekejte, že vás někdo pustí. To je mimochodem také nebezpečné, na některých místech i dle podélného dopravního značení nezákonné.