Tohle auto nevzniklo pro sériovou výrobu. Cílem konceptu ŠKODA TUDOR bylo v roce 2002 ukázat potenciál českých designérů. A právě to tento vůz dokázal. Nejen že navrhli dodnes proporčně velmi krásné auto, ale navíc položili základ pro inspiraci českým křišťálem a světelný podpis ve tvaru písmene C.
ŠKODA TUDOR je klasické čtyřmístné kupé, kombinující nadčasovou eleganci se sportovní dravostí. Dnes je vůz vystaven v depozitáři ŠKODA MUZEA v Mladé Boleslavi. U jeho zrodu stál v roce 2000 Wilfried Bockelmann, tehdejší šéf oblasti Technického vývoje ve ŠKODA AUTO.
„V roce 2000 jsme od Wilfrieda Bockelmanna dostali za úkol navrhnout nějaká další auta mimo tehdy produkovanou trojici FABIA, OCTAVIA a SUPERB,“ vzpomíná Zdeněk Cibulka, který tehdy i dnes pracoval v oddělení ŠKODA Design. „Vznikly tak třeba FABIA pick-up, OCTAVIA kabriolet či SUPERB ve variantě kombi. Od začátku bylo jasné, že se sériově vyrábět nebudou, ale šlo o to ukázat naši kompetenci ke složitějším úkolům, zkrátka čeho všeho jsou designéři v Mladé Boleslavi schopni.“
A designéři překonali očekávání. Pod vedením tehdejšího šéfdesignéra Thomase Ingenlatha navrhnul Zdeněk Cibulka elegantní kupé s názvem TUDOR. A to Wilfrieda Bockelmanna zaujalo nejvíc. Další práce pokračovaly díky sehranému a nadšenému týmu lidí v oddělení designu velmi rychle. Pro výsledek práce designéra je klíčovým faktorem práce dobrého modeláře. Model vznikl v měřítku 1:4 a ten se v počítači zvětšil a z něj se rovnou vyráběly díly pro plastový model ve skutečné velikosti. A pak hned následoval finální vůz. To vše během několika měsíců.
Kromě dvojice bočních dveří a pozvolna klesající linie střechy zaujmou na autě při pohledu z boku dvě stoupající linie. Jedna vychází od předních světlometů a přechází ve spodní okraj bočních oken. Druhá níže položená začíná u klik dveří a pokračuje nad zadními blatníky. Uprostřed se protínají a vytvářejí dynamické rozšíření blatníků zadních kol.
„V nákresech nejdřív auto vypadalo úplně jinak, navrhli jsme totiž kompletně nový showcar s originální přední i zadní částí, odlišný od aktuální produkce,“ popisuje Zdeněk Cibulka. „Dostali jsme zelenou k tomu, nechat vyrobit maketu, museli jsme ale vzhled přece jen více přiblížit nějakému sériovému autu, konkrétně modelu SUPERB.“ Ze sériového modelu SUPERB proto byla bez větších změn převzatá přední maska a až na odlišná světla i zadní partie vozu.
Ovšem originální byla zadní světla s na svou dobu odvážným řešením. „Tehdy se světla dělala tak, že se udělala komora, do ní se daly žárovky a práce designéra spočívala jen v návrhu obrysového tvaru světla,“ vzpomíná Zdeněk Cibulka. TUDOR však nemá směrové a zpětné světlo umístěné vedle sebe, jak se to dělalo do té doby, ale oranžová žárovka směrového světla je ukryta za reflektorem zpětného světla. Světlo žárovky blinkru se odráží od odrazové plochy a svítí okolo reflektoru zpětného světla. „Právě tady se navíc začal rodit typický světelný podpis ve tvaru písmene C, který se naplno rozvinul u OCTAVIE druhé generace,“ poznamenává Cibulka. Červené krycí sklo zadních světel je totiž uspořádáno do tří stran obvodu reflektoru.
Interiér konceptu byl zhotoven z mimořádně kvalitních materiálů v barvách Onyx a Ivory. Palubní desce dominuje tříramenný sportovní volant a dva displeje. Pod výdechy klimatizace je velkoplošný displej navigace, druhý na středové konzole byl zamýšlen k ovládání klimatizace. Horizontální lišta z matného hliníku dává interiéru sportovní nádech, stejně jako hliníkové stupnice kontrolních přístrojů v chronografickém stylu. Sportovní byla také pohonná jednotka – silný šestiválec 2.8 30V s výkonem 142 kW. Spojen byl s manuální pětistupňovou převodovkou a pohonem přední nápravy.
Stylizovaný nápis na zadních dveřích byl jedním z nejvíce charakteristických detailů konceptu ŠKODA TUDOR. Zajímavostí je, že se už tehdy designéři při návrhu fontu inspirovali českým křišťálem. „Hledali jsme nějaké písmo pro název modelu, odlišné od tehdejšího oficiálního fontu, něco jednoduchého, ale přitom výrazného,“ říká Zdeněk Cibulka. Ostře řezané písmo bylo plastické a připomínalo tak broušené sklo, jehož další interpretace se pak o několik let později rozvinuly do celého tvarosloví, které můžeme vidět na všech současných modelech ŠKODA.
Původní šedohnědá metalíza se těsně před premiérou změnila na tmavě červenou. TUDOR se poprvé ukázal veřejnosti na autosalonu v Ženevě v roce 2002 a vzbudil obdivné reakce, pak byl vystaven pro českou veřejnost ve ŠKODA MUZEU v Mladé Boleslavi.
Navštívili jsme Škoda Muzeum. Podívali jsme se i na studentské koncepty
Dramatické okolnosti provázely koncept při zapůjčení na výstavu do Indie. Po výstavě se vůz ztratil a bylo po něm vyhlášené pátrání. Našel se až po několika měsících, odstavený v hale na vlakovém nádraží. Po návratu do Česka se musel kompletně renovovat do dnešní podoby.
„Ještě dnes, když auto v muzeu vidím, cítím hrdost na to, jaké auto se nám tehdy podařilo navrhnout,“ uzavírá vzpomínání nad TUDOREM Zdeněk Cibulka.
Zdeněk Cibulka
Do oddělení designu ŠKODA AUTO nastoupil v roce 1995 a dnes zde působí na pozici odborného koordinátora exteriérového designu. Jeho otisk nese například SUPERB první generace nebo OCTAVIA a SUPERB druhé generace. Jako jeden ze služebně nejstarších členů týmu designérů v Mladé Boleslavi se podílí i na vývoji aktuálních a budoucích modelů značky ŠKODA. „Při návrhu nového auta samozřejmě vždy zohledňujeme přání a požadavky našich zákazníků, ale pro mě je hned od začátku minimálně stejně důležité, aby se design líbil i mně samotnému,“ shrnuje svoje hlavní krédo Zdeněk Cibulka.
