V našem možná i nekonečném seriálu s názvem Jeden veterán nestačí už jsme se podívali na zoubek několika zajímavým autům a budeme v tom i nadále pokračovat. V garážích majitelů jich stojí ještě dost a dost. Tentokrát si posvítíme na naprostý protipól toho, o čem jsme si povídali minule. I když jde o auto vyrobené ve stejné zemi, zrychlí z 0 na 100 km/h za skoro stejný čas, určitě ho na závodním okruhu nepotkáte. To spíše ve večerních ulicích britského města s řidičem za volantem a gentlemanem a elegantní dámou na zadních sedadlech, kterak míří třeba do divadla…
O čem, že to mluvím? Martin je zakladatelem Rolls-Royce a Bentley Club ČR, takže snad Rolls-Royce? Výjimečně ne, i když v garážích Kotovým stály tři (teď už ale jen jeden), tentokrát bude řeč o té druhé aristokratické britské automobilce, o Bentley. Nejde však o jen tak ledajaké Bentley, nýbrž raritní verzi Mulsanne Turbo. Toto provedení je velmi ojedinělým vozem a potkat ho dnes na silnici se rovná takřka zázraku. V provedení Turbo bylo vyrobeno totiž jen 498 kusů (+18 kusů s prodlouženým rozvorem)!
Bentley Mulsanne Turbo byl představen na autosalonu v Ženevě v roce 1982. Díky obřímu turbodmychadlu Garrett AiResearch nabízel mnohem vyšší výkon. Pod kapotou se nachází motor o objemu 6,75 litru, který díky přeplňování nabízí výkon 332 koní a 660 (!!) Nm točivého momentu. Zrychlení z 0 na 100 km/h se odehraje jen během 7 sekund a maximální rychlost je omezena na 220 km/h – ne kvůli motoru nebo převodovce, ale kvůli pneumatikám, které firmy v té době nedokázaly vyrobit tak, aby s třítunovým autem bezpečně dokázaly letět tak vysokými rychlostmi.
Martin je (v tom dobrém automobilovém slova smyslu) blázen a modely, které se vyráběly po kultovních verzích Rolls-Royce Silver Shadow (dvě auta má aktuálně v garáži) a Bentley T1 (stojí hned vedle rollsů) se mu nikdy moc nelíbily. Nezvykl si na to, jak jsou hranaté, „moderní“ a zároveň jasně vyjadřují do jaké doby patří. Vždycky jim posměvačně říkal „Volha“. Postupem času prý s tátou (taky člen klubu :) ) i těmto modelům přišli na chuť. Možná za to mohla i neodolatelná nabídka na tohle auto na britském aukčním serveru…. :)
Majitel v aukci uváděl, že auto nejezdí, prý má špatné těsnění pod hlavou. Martinovi to nedalo a i když o auto původně žádný velký zájem neměl, vyměnil si s majitelem několik e-mailů. Jak konverzace postupovala, rozhodl se nabídnout částku, za kterou by byl ochoten auto koupit. Pro majitele byla však suma příliš nízká, ale i přesto na prodej kývl. Jenže…. O několik dní později zvonil Martinovi telefon a na druhé straně se ozval prodejce. Vypadlo z něj, že mu někdo jiný nabídl vyšší částku, a že tedy Martinovi za jeho nabídku děkuje, ale auto mu neprodá. No jo, nedalo se nic dělat, ale svět se nezboří. O auto Martin stejně zase tak moc nestál… Jenže, co čert nechtěl, z prodeje druhému kupci nakonec sešlo a raritní Bentley Mulsanne Turbo mířil do Prahy, ke Kotům do garáže.
Do Česka se Bentley dostal na kamionu, doprava byla levnější a jednodušší než pro něj jet s podvalníkem. Hned, jak Bentley do Prahy dorazilo, putovalo na dílnu, kde se zjistilo, že má prasklý chladič. Ten se nechal opravit a pozorovalo se, co bude dál. Po několika testovacíh jízdách se ale na nic dalšího nepřišlo. Auto šlapalo jako hodinky a neprojevil se ani žádný problém s avizovaným prasklým těsněním pod hlavou. Původní anglický majitel na tuto informaci odepsal jen: „I’m shocked!“ Asi neměl úplně radost, že dal pryč takové auto za takřka poloviční cenu jen kvůli prasklému chladiči, jehož oprava zabrala sotva pár minut…
Lotus Esprit Turbo z minulého dílu a toto Bentley jsme fotili v jeden den a musím říct, že ani nevím, k čemu bych měl přesednutí z mrňavého sporťáku do této luxusní střely přirovnat. V Lotusu nebylo místo ani na to, abyste si protáhli nohu nebo ruku, v Bentley se naopak můžete skoro postavit.
Po nastartování se auto zatřese, ale hned se uklidní. Motor není slyšet, ale jen do té doby než prošlápnete plyn. Beru do ruky opravdu tenký volant, řadím na převodovce „D“ a rozjíždím se. Rozjezd je extrémně hladký, ani mi nepřijde, že sedím v autě, kterému je 30 let! I mnohá dnešní auta by mu tuto hladkost mohla závidět…
Z auta je hrozně moc cítit jeho vysoká hmotnost, zamaskovat ji neumí. A vlastně je to dobře. Stačí, abyste sešlápli plyn, turbo se hluboce nadechne a tahle třítunová obrovská limuzína vystřelí radostně vpřed! Nemusíte ani šlapat na plyn, stačí se zabrat do řeči se spolujezdci a rázem je na rychloměru 100 km/h a věřte mi, že to ani nepostřehnete. Silnice i okolí ubíhá „pomalu“ a vy si myslíte, že dodržujete městskou padesátku. Chyba lávky!
Spolujezdci rychlost vůbec nevnímají. Sedí v pohodlných kožených sedadlech, jejich chodidla hýčká koberec s vysokým chlupem a podvozek je ukolébává.
Tohle Bentley i po tolika letech jasně dokazuje, že nebesky vysoká cena při pořízení měla důvod. Auto vám nejen na místě, ale hlavně při jízdě jednoduše prozradí, že tohle je něco víc, víc než jen obyčejné auto. Na palubě Bentley si připadáte jako na obrovském záoceánském parníku – kajuta je velká a luxusní a jízda po silnici by se dala bez problémů přirovnat po plavbě po klidném moři. Chybí snad jen hvězdná obloha nad hlavou a luxusní šampaňské…
Příště se můžete těšit opět na něco zcela jiného, podělíme se s vámi, jako to je řídit kultovní rychlé a luxusní GT z osmdesátých let. Martin si na léto pořídil BMW 850i!
-PS-