Silnice a dálnice se zejména teď v zimě ničí. Když se do popraskaných spár dostane voda, která pak zmrzne a zvětší svůj objem, vytvoří mnohem větší poškození. A pokud přes to pak přejíždějí auta, vzniknou z toho díry, které je pak třeba opravit. Často se kvůli tomu musí komunikace uzavřít a svést dopravu na objízdné trasy. V Rakousku ale mají řešení, díky kterému se sice celá silnice opravuje, ale přesto je možné po této trase jezdit. Mají tu totiž rampu „Astra Bridge“, která se postaví nad původní rekonstruovanou silnicí.
Psal se rok 2010, kdy rakouská společnost Waagner Biro vyvinula rampu pro opravy silnic ve spolupráci s tamní firmou ASFINAG, která v Rakousku spravuje rychlostní silnice a dálnice. Je to rampa, která se postaví nad původní silnicí, po níž pak vede původní provoz, zatímco pod ní je možné v klidu a v bezpečí opravovat. Rampa se skládá z několika modulů, které lze přizpůsobit délce opravovaného úseku.
Původní rakouská konstrukce ovšem poskytovala pro stavební práce poměrně omezený prostor, takže se švýcarské federální ředitelství silnic rozhodl tento koncept dále vylepšit. Deníku Neue Zürcher Zeitung říká, že takové řešení si nakonec řidiči oblíbili, přestože při jeho přejezdu musejí dbát zvýšené opatrnosti a musejí značně zpomalit.
Rychlost je totiž v místě opravy omezena na 60 km/h, což je stále hodně, pokud si uvědomíme, že pod projíždějícími auta se pracuje. Pod rampou se pohybují lidé i stroje. Má to i několik výhod. Pod rampu nepálí v létě slunce ani pod ní neprší, takže je práce pro dělníky komfortnější. Zároveň se nemění trasa dálnice a ta ani nemusí být uzavřena. Jediné uzavírky platí v situacích, kdy se rampa musí sestavit a pak opět rozmontovat.
Švýcaři rampu poprvé použili v roce 2022 na dálnici A1 mezi Recherswil a Luterbach, ale tehdy to neproběhlo hladce. Byl na ni totiž velmi strmý nájezd, což způsobovalo kolony a dopravní zácpy. Upravením konstrukce došlo k jeho zmírnění z původních 6,1 % na 1,25 %. Dnes tak lze na rampu bez problémů najíždět i maximální 60km/h rychlostí.
Švýcarsko za vývoj a následnou optimalizaci utratilo celkem 26 milionů švýcarských franků, což je v přepočtu asi 690 milionů korun. Jsou to nemalé peníze, ale i díky tomu lze dálnice opravovat bez výraznějších komplikací, přestože to jde pomaleji než při úplné uzavírce.
Přestože je tato mobilní rampa pro dálnice velmi zajímavým řešením z pohledu uzavírek, její budoucnost zůstává nejistá. Její použití je totiž prý možné pouze na 13 % švýcarské silniční a dálniční sítě. O rampu přesto projevily zájem i další evropské země, například Německo a Norsko.