Na první pohled se může zdát, že jet po dálnici rychlostí 160 km/h je pro mnoho řidičů zábava anebo je to potřeba nahnat čas. V každém případě je rozdíl mezi stovkou a sto šedesátkou obrovský – jak v bezpečnosti, tak i ve spotřebě paliva. Naopak časová úspora není oproti nižší rychlosti nakonec tak velká.
V případě spotřeby paliva roste s rychlostí opravdu výrazně. Zásadním faktorem je odpor vzduchu. Ten totiž neroste rovnoměrně, takže mezi 50 a 100 km/h není rozdíl tak velký jako u 100 a 150 km/h. S rostoucí rychlostí stoupá aerodynamický odpor exponenciálně, podobně jako brzdná dráha – kvadraticky. Zjednodušeně řečeno: zdvojnásobíte rychlost, ale odpor vzduchu vzroste čtyřnásobně. A s ním i nároky na výkon motoru a samozřejmě právě spotřeba paliva.
Přečtěte si také:
Podle údajů německého automobilového klubu ADAC spotřebuje běžné auto střední třídy při rychlosti 160 km/h až o 66 % více paliva než rychlosti při 100 km/h. Pokud vůz běžně žere 6 litrů na 100 kilometrů, při vyšší rychlosti se spotřeba může přehoupnout přes 10 litrů. V reálném provozu to znamená stovky korun navíc už po několika stovkách kilometrů.
Časová úspora? Většinou jen iluze
Mnozí řidiči volí vyšší tempo v domnění, že díky tomu ušetří čas, zejména právě na delších trasách. Jenže rozdíl mezi zpravidla maximální povolenou rychlostí na dálnici 130 km/h a právě zmiňovanou 160 km/h většinou představuje jen několik málo minut navíc. A tento čas můžete jednoduše ztratit při výrazně dřívějším tankování.
Rychle, nebo pomalu? Odborníci radí, v jakých rychlostech má auto nejnižší spotřebu paliva
Kde je rozumná hranice?
Moderní vozy jsou nejúspornější při konstantní jízdě mezi 90 a 110 km/h. Na dálnici je proto z hlediska poměru rychlosti a spotřeby ideální držet se v rozmezí 100 až 130 km/h. Pomoci může tempomat a správně zařazený převodový stupeň, zpravidla ten nejvyšší.
Přečtěte si také:
Dynamická jízda – prudké zrychlování, časté brzdění nebo neustálé předjíždění – má kromě negativního vlivu na spotřebu také dopad na životnost motoru, brzd i pneumatik. Vyšší rychlost zkrátka není zadarmo. A otázka zní: opravdu se to vyplatí?






