MINI už není tak mini. Posledních pár let bývalo pravidlem, že auta rostla, zvětšovala své vnější i vnitřní objemy. Nevyhnulo se to ani MINI, které nejen, že přidalo pětidveřovou karoserii, ale vytvořilo také netradiční „kombi“. A to jsme vyzkoušeli v testu.
Praktičtější MINI nazvané Clubman ale není žádnou novinkou. První kombi MINI bylo vyrobeno dávno v minulém století, už v šedesátých letech totiž silnice brázdily Austin Mini Countryman a Morris Mini Traveller. Recept byl tehdy prakticky stejný jako dnes. Přední část zůstala oproti původnímu MINI beze změny, ta zadní byla prodloužena a nabízela přístup do prostorného zavazadelníku dvojicí křídlových dveří. Stejný recept přináší také novodobá reinkarnace. V novodobé historii automobilka přišla s Clubmanem už v roce 2007, kdy ho představila jako koncept. Do prodeje se v první generaci dostal o rok později. Druhá generace, která byla uvedena na trh před několika týdny, tu první rozvíjí co do praktičnosti. Nabízí další dvojici dveří pro přístup na zadní sedadla, celkem jich má tedy 6.
Celkově je MINI Clubman poměrně netradiční auto. Nejde totiž o klasické kombi, protože zadní převis je hodně krátký, ale nejde vlastně ani o hatchback. Ve srovnání s pětidveřovým modelem narostl Clubman na délku o 27 cm, na šířku o 9 cm a rozvor se protáhl o 10 cm. Prakticky se tak dotáhl například na rozměry Škody Fabia Combi, působí ale větším dojmem.
To se ale netýká zavazadlového prostoru. Ten se sice oproti 5D MINI také zvětšil, ale je o 150 litrů menší než u českého kombíku. Jeho základní objem je 360 litrů (5D MINI: 278 litrů, Countryman: 350 litrů), ale sklopením opěradel zadních sedadel se dá zvětšit až na 1 250 litrů (5D MINI: 941 litrů). Mezi podlahou a sedadly však vznikne schod. Vstup do kufru je dostatečně velký, i díky dvojici proti sobě se otevírajících dveří (nejdřív pravé, pak levé), vysoký schod, který dělí podlahu od nákladové hrany (a ta je taky poměrně vysoko).
Interiér nabízí plnohodnotná sedadla vpředu i vzadu, čtveřice cestujících v autě odjede zcela bez problémů. Na zadních sedadlech je velmi pozitivně znát prodloužený rozvor, takže cestující tu budou mít konečně místo i pro svá kolena, žádná „hitparáda“ to ale není. Pracoviště řidiče je typické MINI, jen dozadu není díky děleným dveřím moc dobře vidět. Před řidičem panel přístrojů, který vypadá jako z motorky a zobrazuje vše – rychlost, otáčkoměr, data palubního počítače i stav paliva. Displej na vrchu palubní desky zastane funkci multimédií a rádia, ale v testovaném autě i příplatkovou navigaci a další. Efektní jsou ovladače jako z letadla, které lze nalézt nad vnějším zpětným zrcátkem i ve středovém panelu. Působivé je také startovací tlačítko, to před nastartováním „dýchá“ – červeně osvětlené pozadí se postupně rozsvěcuje a zhasíná podobně jako se plní a vyprazdňují lidské plíce.
Jeho stisknutím se k životu probudí motor, v našem případě ten nejsilnější z nabídky. Testujeme totiž verzi Cooper S a to znamená přeplňovaný benzínový čtyřválec s objemem dvou litrů, výkonem 141 kW/192 koní a točivým momentem 280 Nm. Motor byl spojen s automatickou osmistupňovou převodovkou a poháněl kola přední nápravy. Chystá se ale už i verze s pohonem všech kol tradičně nazvaná ALL4.
Maximální rychlost vozu v této konfiguraci je 228 km/h a zrychlení z 0 na 100 km/h zvládne za 7,6 sekundy. Motor se zdál pocitově slabší, asi za to mohla i hmotnost atakující jednu a půl tuny. Motor má příjemný zvuk, je poměrně tichý v běžném tempu, kdy po něm nechcete sportovní výkony, pak ale sešlápnete plyn až na podlahu, převodovka sice zaváhá, kterou z těch 8 rychlostí zařadit, ale pak se motor příjemně rozezvučí a auto vystřelí vpřed. Zvuková kulisa je příjemná, motor není hlučný, přesto příjemně brumlá. Sportovní jízdní režim (režimy se přepínají ovladačem u řadící páky) jízdu navíc doprovází občasným „střelením“ do výfuku při sundání nohy z plynu.
Výrobce se nás snaží nalákat na spotřebu paliva 5,8 l/100 kilometrů v kombinovaném režimu, ale realita bude spíše o 1,5-2,0 litru vyšší. Když jsme auto po týdenním ježdění a přibližně 700 najetých kilometrech vraceli, svítila na palubním počítači cifra 8,2 l/100 km. Nutno však uznat, že v tom bylo také celodenní ježdění po horách, tomu ale chyběla klasická ruční brzda… :(
MINI mělo i má poměrně tuhý podvozek, výjimkou není ani Clubman. Díky tomu se i nejdelší z rodiny miníků protahuje zatáčkami jako užovka, aniž by to znamenalo nějaké nepříjemné otřásání. Eliminovány jsou prakticky také jakékoliv náklony karoserie. Brzdy jsou výkonné, přesto působil pedál tak nějak gumově, a tak bylo jejich dávkování nejisté. Celkově jde ale o skvěle jezdící praktičtější MINI, s nímž si také užijete pravý „motokárový pocit“, který výrobce slibuje po přepnutí na sportovní režim.
Jestli dříve MINI nebylo praktické, teď už bude – i když vykládat věci z kufru při podélném parkování u chodníku také nebude jednoduché… Oproti první generaci Clubmanu, která sice nabídla podobné tvary karoserie i s křídlovými zadními dveřmi, ale pouze s jedněmi dveřmi na straně řidiče a dvěma protisměrně otevíranými dveřmi na straně spolujezdce, je druhá generace praktičtější. Je také hezčí a navíc dobře jezdí. Věřím tomu, že nyní dokáže klidně nahradit původní nudný nebo nepříliš zajímavý hatchback, vaší osobě totiž MINI dodá na stylu. A kvůli tomu si ho přece kupujete hlavně, ne? ;)
[table caption=“Technické údaje:“ width=“615″ colwidth=“70|30″ colalign=“left|center“]
Typ vozu:,Nový
Značka:,MINI
Typ:,Clubman Cooper S
Motor:,řadový čtyřválec
Objem válců:,1 998 ccm
Plnění motoru:,turbodmychadlo
Palivo:,benzín
Pohon:,předních kol
Výkon:,141 kW/192 koní při 4 500 ot./min
Točivý moment:,280 Nm při 1 250 ot./min
Zrychlení 0-100 km/h:,7.1 s
Maximální rychlost:,228 km/h
Převodovka:,osmistupňová automatická
Spotřeba paliva (l/100 km):,7.1 / 5 / 5.8
Emise CO2:,134 g/km
Objem palivové nádrže:,48 litrů
Délka:,4 253 mm
Šířka:,1 800 mm
Výška:,1 441 mm
Rozvor:,2 670 mm
Pohotovostní hmotnost:,1 465 kg
Objem zavazadlového prostoru:,360 litrů / 1 250 litrů
Ceník:,ke stažení zde
[/table]