Zdálo by se, že elektřina je nejideálnější zdroj energie, kterým by mohly být automobily poháněny. Je nejekologičtější, nejlevnější, je jí všude dostatek a dokážeme jí znovu vyrobit, v dnešní době dokonce i ekologicky. Proč tedy nejezdíme všichni v elektromobilech? Jaké jsou tedy jejich výhody a nevýhody?
První elektromobil vznikl již před více jak 170 lety. Sestavil jej Holanďan Sibrandusem Stratinghem a jeho asistent Christopher Becker roku 1835. První elektromobil vznikl o více jak 50 let dříve, než první automobil se spalovacím motorem!
Elektromobil je úplně běžné auto, stejně se i ovládá. Jen nevydává zbytečný hluk, emise a nejsou v něm zbytečné součásti, které se často rozbíjí. Přečtěte si náš test Peugeotu iOn a uvidíte sami. ;)
Elektřinu dokážeme vyrobit hned a nemusíme čekat miliony let na vznik fosilních paliv, jakým je třeba ropa. Elektřinu v dnešní době získáváme z mnoha zdrojů. Dokážeme jí vyrobit v elektrárnách uhelných, plynových, jaderných a v tom ideálnějším případě využíváme k výrobě elektrické energie větrné, vodní, sluneční nebo hydrotermální elektrárny.
Je přeci jasné, že elektřina se vyrábí v elektrárnách, proč o tom teda píšu? Říká se totiž, že elektroauta jsou 100% čistá a ekologická. Byla by to pravda, ALE elektřina by se musela vyrábět z obnovitelných zdrojů, které zatěžují životní prostředí jen minimálně.
Průměrný automobil vypustí do ovzduší 160 g CO2/1 km. Při využití elektromobilu dobitým elektřinou od našeho nejběžnějšího dodavatele je hodnota CO2 cca 90g/1 km. Kdyby se využila pouze elektrická energie z obnovitelných zdrojů a jaderných elektráren, hodnota CO2 „vypuštěná elektromobilem“ by byla pouhopouhých 0,25g/1 km!
Nejspíš si říkáte: „Dobrá, jsem ekologičtější, i když ne tak jak jsem čekal, ale budu jezdit levněji!“ Ano, máte pravdu. Pokud budete jezdit na elektřinu, utratíte za 100 kilometrů jízdy řádově desetikoruny. V případě benzínu nebo nafty utratíte řádově stokoruny. Navíc do elektromobilu nemusíte lít olej, chladící směsi, nemusíte používat různé filtry ani jiný spotřební materiál. Povinné ručení je velmi nízké, obvykle se platí částka jako pro vozidla s objemem motoru menším než 1000 cm3. Vším tím se dosti ušetří.
Ovšem každá mince má dvě strany. U elektromobilu platíte hned na začátku při pořízení. Auto na elektřinu bývá klidně i o 50% až 100% dražší než jeho benzínový bráška. Další nevýhodou je to, že baterie vydrží pouze určitý počet nabíjecích cyklů, pak markantně ztrácí kapacitu a je nutné ji vyměnit. Tato výměna vyjde na desetitisíce až statisíce.
Bohužel nečekejte žádnou státní finanční pomoc nebo úlevu na dani, jen proto, že chcete jezdit úsporně a ekologicky. Kdekoliv u našich sousedů je běžná státní podpora ekologie, nejsme však kdekoliv jinde, jsme v České republice.
Velkou nevýhodou, která se neustále skloňuje, je dosti malý dojezd, který se v dnešní době pohybuje průměrně okolo 150 kilometrů. To je značná nevýhoda při cestách na delší vzdálenosti. Představte si, že byste museli zastavit mezi Prahou a Brnem a dobíjet 30 minut na 80% kapacity baterie nebo 3-4 hodiny na 100% kapacity baterie (v případě rychlodobíjecí stanice). Tomu se říká ztráta času, a jak je známo, čas jsou peníze.
Ideálním prostředím pro elektromobil je město. Po městě se většinou najezdí do 100 kilometrů za den, tím pádem se můžete vrátit zpět a dobít opět až doma. Neustále roste počet dobrovolných dobíjecích stanic, kterých je ve městech nejvíce.
Já vidím budoucnost elektromobilů zcela jasně. Budou se rozšiřovat čím dál tím víc. Těším se na dobu, až budeme všichni jezdit v elektrických autech a jen využívat jejich výhody. Obávám se ale, že efektivní elektromobily jsou písní vzdálené budoucnosti.
[nggallery id=635]
Čtěte také:
Jak rozhýbat auto: Díl první – Seznámení
Jak rozhýbat auto: Díl druhý – Zážehový motor
Jak rozhýbat auto: Díl třetí – Hybridní pohon
Jak rozhýbat auto: Díl čtvrtý – Vznětový motor
Jak rozhýbat auto: Díl pátý – Downsizing
Jak rozhýbat auto: Díl šestý – LPG
-TJ-