Dokud se dálniční známky lepily na čelní skla, dalo se s trochou štěstí svézt po dálnici bez postihu. Kontroly totiž probíhaly jen tak, že se celník nebo policista musel důkladně zaměřit na čelní okno a zkontrolovat jak přítomnost známky, tak také její druh. Platnost jednoduše zkontrolovat nešla. Jenomže od doby, kdy jezdíme s elektronickými dálničními … Pokračování textu Víte, jak se vlastně kontrolují elektronické dálniční známky? Bedlivému oku kamer a počítačů nejde uniknout