test-skoda-yeti-12-tsi-77-kw

Test Škoda Yeti 1,2 TSI: Na rozloučenou….

Autor: Pavel Srp - 22. 8. 2013


Škoda minulý týden ukázala, jak bude vypadat nový, respektive faceliftovaný Yeti, ale my jsme se ještě před odchodem aktuální verze do důchodu rozhodli prověřit toho aktuálního. Vybrali jsme základní benzínovou motorizaci a pohon pouze předních kol. Jaký tedy loučící se Yeti je? Vyplatí se počkat na nového a nebo stojí za to vzít tohoto?

S modelem ŠKODA Yeti vstoupila česká automobilka v roce 2009 do pro ni tehdy neprobádaného segmentu kompaktních SUV, který se od té doby již bohatě zaplnil. Yeti se tehdy rychle stal jedním z nejúspěšnějších vozů své třídy. Dnes však proti němu stojí takoví soupeři jako Nissan Juke, Opel Mokka a další… Tehdy za úspěch mohly nejspíše takřka prázdné vody tohoto segmentu, ale možná i samotná filozofie vozu nabízejícího vyšší posez a slušnou světlou výšku. Naopak příliš kompaktní rozměry mohly pro některé potenciální zákazníky znamenat problém. Yeti díky tomu nabídne jen celkem malý zavazadlový prostor. O tom ale až později.

Už jsem prozradil, že pod kapotou jsme měli základní benzínový motor 1,2 TSI o výkonu 77 kW/105 koní a s točivým momentem 175 Nm. Ačkoliv jde o nejslabší motor z nabídky, na Yetiho vcelku postačuje. Zapomeňte ale na zběsilé předjíždění na okreskách nebo nízké průlety po dálnici. Pokud chcete jezdit svižně, popřemýšlejte raději o motoru silnějším.

Ani tak však nejde o žádného velkého loudu. Z 0 na 100 km/h zrychlí za 11,8 sekundy a maximální rychlost je 175 km/h. Downsizingový motor se vám odmění vcelku slušnou spotřebou paliva – tedy za předpokladu vaší lehké pravé nohy. Výrobce sice uvádí 7,1 l/100 km ve městě, 5,4 l/100 km mimo město a 6,0 l/100 km v kombinovaném režimu, ale při normální jízdě je potřeba přičíst ke všem hodnotám alespoň jeden litr. Na konci týdenního testu jsme po ujetí necelých 900 km odečetli na palubním počítači hodnotu 7,5 litru na 100 kilometrů.

O tom, že je Yeti starým modelem hovoří hned několik věcí. Těmi méně důležitými, na které se dá zvyknout, jsou široké A, B i C sloupky, díky nimž je z auta trochu hůře vidět. Naopak nezávislé zavěšení kol zadní nápravy je velkým plusem. Na rozdíl od nové Octavie ho mají v případě Yetiho úplně všechny motorizace. A na komfortu jízdy je to hodně znát. Podvozek je nastaven příjemně, při přejezdu nerovností se od něj neozývají žádné rány a v zatáčkách se Yeti navzdory své výšce nenaklání a statečně drží zvolenou stopu. Dokonce i pry rychlejších průjezdech.

Do Yetiho se díky vyšší stavbě karoserie lehce nastupuje. Řidičovo sedadlo i volant jsou nastavitelné v mnoha směrech, takže není problém najít si tu správnou polohu. V příčném i podélném směru nabízí auto místa dostatek, takže se nebudou muset omezovat cestující na předních, ale ani na zadních sedadlech. Máte-li na výšku dva metry a vážíte-li 100 kg, pak vězte, že Yeti je pro vás ideálním autem. I když si sedadlo odsunete až dozadu, stále za vámi zbyde dost místa pro dalšího pasažéra a nad hlavou budete mít dost místa i na punkerský účes… Stejně tak pohodlně se budete moci usadit i na sedadla zadní.

Jenže pak narazíte na délku pouhých 4,5 metru, díky níž je zavazadlový prostor spíš pro parádu. Základní objem 405 litrů se sice posunutím zadních sedadel vpřed dá zvětšit až na 510 litrů, ale stále to není žádný zázrak. Jenže posunutí zadních sedadel není jediná vymoženost, kterou se může Yeti pochlubit. Zadní sedadla VarioFlex jsou totiž tři samostatné sedačky, navíc dělené v poměru 40:20:40. Pokud bude potřeba, můžete jednotlivá sedadla buď jen sklopit (či pouze změnit sklon opěradla) nebo libovolně vyjmout. Manipulace s nimi není nijak složitá a ani jejich hmotnost vás v pase nezlomí – tedy nejste-li opravdu křehká příslušnice něžnějšího pohlaví.

S Yetim se nemusíte bát ani mimo silnice. Světlá výška 180 mm sice není z nejvyšších (i když třeba Honda CR-V má ještě méně), ale kvůli jízdě těžkém terénu si Yetiho stejně nekupujete, že? Na to jsou tady zcela jiná auta! Ale i mimo silnici je potřeba, díky pohonu pouze předních kol (pohon všech kol je za příplatek), potřeba přemýšlet, kam vjet můžete a kam už ne. K cestování po polní cestě k chalupě se nicméně bát nemusíte.

Zdá se, že pokud si pro Yetiho půjdete a budete váhat, zda ušetřit pár korunek a vzít starého nebo si připlatit za verzi po faceliftu (k dostání koncem letošního roku), volba bude záviset asi spíš na tom, který z nich se vám bude líbit více. Starý Yeti je designově svůj, ten nový naopak následuje nový designový směr, který začal před rokem Rapidem – dostal novou masku chladiče, přední mlhovky se přesunuly do spodních rohů předního nárazníku a hlavní světlomety jsou hranaté. Přední část je ale v podstatě to hlavní (a takřka jediné), co prošlo výraznějšími změnami.

Ceník je k nahlédnutí zde.

Štítky: , , ,

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít nahoru