Test MINI Clubman Cooper SD (AT)

Autor: Jan Karlík - 2. 6. 2016


MINI Clubman byl a je v portfoliu automobilky dost bizarním počinem. A je v podstatě jedno jestli mluvíme o duchovnímu předchůdci, Austinu Mini Countryman ze šedesátých let minulého století a nebo o moderním provedení z roku 2007, které dost zásadně rozvířilo novodobé dějiny této dnes už britsko-německé značky. Poslední provedení MINI Clubman se k nám již dostalo v benzínovém provedení, bylo tedy na čase vyzkoušet také naftovou verzi. Jaký je MINI Clubman Cooper SD jsme zjišťovali ve standardním redakčním testu.

Nejnovější generace Clubmanu se drží stejného designového receptu, který byl sepsán již v šedesátých letech minulého století. Na standardní příď 9byla naroubována delší a prostornější karoserie, která nabízí zajímavý přístup do zavazadlového prostoru díky dvojici křídlových dveří. Oproti svému předchůdci však nabízí také plnohodnotnou dvojici dveří pro pasažéry na zadních sedadlech. Pokud budete Clubman využívat pro více jak dva lidi, což většina cílových zákazníků určitě bude, tuto změnu oceníte asi nejvíce. Jako každé moderní MINI je i tento Clubman o další a další centimetry větší než předchůdce. Na délku totiž měří podstatných 4,25 metru. Stesky o zvětšování moderních vozů a věty typu „MINI už není mini“ jsou vážně zbytečné. Za prvé si to doba a klientela evidentně žádá, za druhé to není problém pouze u automobilky MINI (možná to dělá jen ten název) a navíc, Clubman tady nikdy neměl být ten nejmenší.

Ale ta hmota je vážně vidět! První kontakt s Clubmanem ve vás zanechá poměrně významný „WOW“ efekt. Není to až tak způsobené tou velikostí, ale spíše netradičními proporcemi. Zkrátka po těch oválných světlech a typicky kulaté přídi jsme podvědomě zvyklí na menší auto. Clubman však i přes svou poměrně výraznou délku působí vyváženým a uceleným dojmem, což o předchůdci rozhodně nešlo říct. Zde však plnohodnotná dvojice dveří pro pasažéry na zadních sedadlech a záď s horizontálně umístěnými světlomety vykouzlí celkově dospělejší, ale také usedlejší celek. Nemusíte se však bát, kromě jinak koncipovaných zadních skupinových svítilen je vše tak, jak se pro Clubman sluší a patří. Dvojici křídlových, proti sobě se otevírajících dveří můžete otevřít buďto pomocí typických madel a nebo dokonce pomocí klíčku. A v tu chvíli se ve vás probudí ten malý kluk (nebo holka :-) ), je to totiž velká frajeřina, zvláště přes dálkové ovládání. MINI to navíc chytře vyřešilo pomocí pístů. Na ovládání tak nejsou třeba žádné elektromotory.

Test MINI Clubman Cooper SD (3)

Zevnějšek vozu v našem případě vylepšoval příplatkový paket John Cooper Works. Ten v sobě za příplatek 66 742 Kč zahrnuje aerodynamický kit s pozměněnými nárazníky, spoiler na zádi, 18” kola JCW a zadní parkovací asistent. Nadšení převládá také ve chvíli, kdy vezmete za chromovanou kliku řidičových dveří. Typický interiér s retro prvky byste poznali snad i se zavázanými očima. Přestože novější generace obětovala některé vychytávky jako rychloměr umístěný v obřím středovém kruhu, to kouzlo interiéru MINI je tu naprosto bez debat. Nepřijdete ani o přepínače pro světla, stabilizaci, start-stop systém a nebo dokonce pro startování jako ve stíhačce. Když už jsme u toho startování… Předchozí generace MINI nabízela tvarově dost podobný klíček jako tato, tedy kulatý. V palubní desce hned vedle volantu byl pro něj nachystán otvor, do kterého šel zasunout. Jedním stlačením jste probudili vůz a jeho systémy, druhým stlačením, případně dalším tlačítkem vedle jste probudili motor. Tohle je však pryč. Startovací tlačítko se přesunulo na středový panel a klíčem tak zbytečně zaplníte některý z vnitřních odkládacích prostorů, škoda.

Přestože je podobnost se standardním provedení MINI opravdu velká, pár rozdílů zde najdete. Většinou se jedná o detaily, nicméně celkový dojem je z interiéru Clubmanu o něco málo lepší. Velkou chválu zaslouží celková kvalita materiálů a zejména pak jejich slícování. Přestože jsem na tyhle věci poměrně pes, v tomto případě je prostor na kritiku takřka nulový. Celý palubní infotainment, který má displej ve velkém kruhovém přístroji uprostřed palubní desky, se ovládá de facto stejným stylem jako iDrive ve vozech BMW. Už z toho je jasné, že i po této stránce budete spokojeni. Je perfektní, že funkcionalita zůstala zachována, nicméně systém nevypadá stejně jako iDrive, v MINI přidali spoustu grafických funky prvků. Asi jedinou výtkou z pozice řidiče bude dost osekaný výhled vzad přes středové zpětné zrcátko. Za to může rám, který spojuje dvojici křídlových dveří zavazadelníku.

output_h0uLM2

Přesun na zadní sedačky musí umlčet každého kritika vnějších rozměrů nového Clubmanu. V podélném směru je tu překvapivý dostatek místa pro nohy. A vzhledem k tomu, že převážet pětičlennou posádku je kvůli šířce vozu celkem nesmysl, ve čtyřech cestujících budete mít dostatek místa i příčně. Tohle mě vážně mile překvapilo. Zavazadlový prostor už taková sláva není. Nicméně nabídne největší hodnotu v celém portfoliu značky, tedy 360 litrů. Bohužel je zavazadelník dost členitý a v některých místech hůře využitelný. Sklopením sedadel dostanete díky mezipodlaze rovnou plochu a standardem je také sklopný střední díl sedaček pro převážení delších předmětů.

MINI Clubman Cooper SD je díky výraznému označení písmeny „S” (že se jedná o diesel poznáte pouze na zadní straně, kde je nápis „SD”) a přítomnosti paketu JCW dost dravě působící vůz. A protože MINI bylo vždycky hlavně o pocitu z jízdy, hlavní otázkou bylo jak jezdí verze s naftovým motorem. Pod kapotou provedení SD je známá jednotka, kterou můžete najít u všech vozů BMW pod označením 20d. Motor nabízí maximální výkon 190 koní (140 kW), které doplňuje 400 Nm točivého momentu. Protože sedíme v MINI, výkon je posílán na kola přední nápravy a to pomocí osmistupňové automatické převodovky, kterou stejně jako u BMW označují Steptronic.

Test MINI Clubman Cooper SD (2)

Takové parametry udávají tomuto 1 405 kg těžkému vozu docela slušnou dynamiku. Z 0 na 100 km/h se rozjedete za 7,4 sekundy a na německé dálnici můžete okupovat levý pruh do rychlosti 225 km/h. Nejde však o čísla na papíře. V reálném provozu bych této kombinaci tipoval i větší výkon. Clubman SD vás svou dynamikou rozhodně neurazí, ba naopak překvapí. Po rozhořčení z verze SD u Countrymanu, kde měl motor nižší výkon, tahal s sebou větší hmotnost a pohon všech čtyř kol, je tohle úplně jiné kafe. Motor je velmi dobře odhlučněný a zřejmě i díky systému aktivního zvuku proudícího z reproduktorů neměl ten typicky naftový rušivý projev. Jakmile pomocí kruhového ovladače kolem řadící páky zvolíte režim Sport, asi nedostanete ten „maximální motokárový pocit” jak displej slibuje, ale výrazně se zlepší odezva na plynový pedál a ten falešný zvuk je také o něco jadrnější.

Clubman v provedení SD splní vaše požadavky na svižnější svezení. Problém však může být v tom, jak ho budete vnímat. Pokud jenom jako „rychlou naftu”, bude vše v pořádku. Pokud budete čekat trochu něco z té motokáry, mohli byste narazit. Do zatáček se sice vrhá s vervou, ale jakmile začnete tlačit na pilu, není to úplně ono. A paradoxní na tom je fakt, že jsem přesvědčený o tom, že za to nemůže ani podvozek, ani auto jako celek. Jako kámen úrazu se totiž jeví pneumatiky. A to hned ze dvou důvodů. Sedíme v MINI, které se pod taktovkou BMW bohužel zuby nehty drží pneumatik typu Runflat. 18” disky sice vypadají skvěle, ale v kombinaci s runflatem a profilem 40 dost ničí schopnosti sice tuhého, ale jinak výborného podvozku. Navíc se jednalo o Pirelli P7 Cinturato, které už samy o sobě nemají úplně dobrou pověst. Přilnavost na suchém asfaltu byla opravdu mizerná a ztráta trakce se v zatáčkách dostavila poměrně brzo. Kupte si lepící sadu, kompresor a runflaty hoďte ze skály, nebo lépe, jeďte je zdevastovat na nějaký okruh.

Test MINI Clubman Cooper SD (1)

Při svižnější jízdě si všimnete také výborné tuhosti karoserie. To se výrazně projeví v techničtějších pasážích silnic, na nerovnostech, ale také v interiéru, kde je ticho, klid a mír. Nikde nic neskřípe ani nevrže. MINI Clubman Cooper SD ve vás umí potěšit také toho malého šetřílka. Když zvolníte, při dálničním limitu na tempomat si vyžádá pouhých 5,7 litru na 100 ujetých kilometrů, na okreskách zvládne jezdit kolem 6 litrů. I při svižnějším tempu pak spotřeba nepřeleze hodnotu 7,5 litrů. Jednotka si také dobře rozumí s automatickou osmistupňovou převodovkou. Ta řadí hladce, intuitivně a přestože to u nafty postrádá smysl, pochvalu zaslouží za výborné reakce na pádla pod volantem. Jakmile do nich sáhnete, přepne se na manuál a motor nechá klidně štěkat v omezovači. Nepřeřadí. Přestože v rozletu za zábavou vás primárně zastaví pneumatiky, na sportovní režim má Clubman také zbytečně rychlé řízení, které bohužel postrádá zpětnou vazbu. No, a posledním hřebíčkem do rakve, který vás definitivně odradí od ostrého průletu oblíbených serpentin, je brzdný účinek. Nástup brzd je poměrně dost laxní, začínají brzdit dost pozdě a navíc se brzo unaví a vadnou.

MINI Clubman Cooper SD nabídne velmi zajímavou alternativu v rodině vozů MINI. Uvnitř je překvapivě prostorné a velmi dobře postavené. Oproti minulé generaci je o něco civilnější, nedrží se tak radikálně původní předlohy, ale to jsou všechno dobré zprávy. Je daleko praktičtější. Svižnější tempo mu není zcela cizí a ani vás při něm nezaskočí při následné zastávce u benzinové pumpy. Jenom od Clubmana nemůžete čekat přehnané sportovní svezení. Na takovou akci jsou tady jiní. Cenovka je sice vyšší, základní cena v této motorizaci je 836 134 Kč, s příplatkovou výbavou se hravě přehoupne přes milion korun, ale to dost možná nebude pro cílovou skupinu problém. Každopádně nabídne MINI Clubman Cooper SD velkou dávku stylu a jedná se o velmi příjemné auto i přes přítomnost vznětové jednotky.

[table caption=“Technické údaje:“ width=“615″ colwidth=“70|30″ colalign=“left|center“]
Typ vozu:,Nový
Značka:,MINI
Typ:,Clubman Cooper SD
Motor:,řadový čtyřválec
Objem válců:,1 995 ccm
Plnění motoru:,turbodmychadlo
Palivo:,nafta
Pohon:,předních kol
Výkon:,140 kW/190 koní při 4 000 ot./min
Točivý moment:,400 Nm při 1 750 – 2 500 ot./min
Zrychlení 0-100 km/h:,7.4 s
Maximální rychlost:,225 km/h
Převodovka:,osmistupňová automatická
Spotřeba paliva (l/100 km):,5.0 / 4.1 / 4.4
Emise CO2:,134 g/km
Objem palivové nádrže:,48 litrů
Délka:,4 253 mm
Šířka:,1 800 mm
Výška:,1 441 mm
Rozvor:,2 670 mm
Pohotovostní hmotnost:,1 405 kg
Objem zavazadlového prostoru:,360 litrů / 1 250 litrů
Ceník:,ke stažení zde
[/table]

Štítky: , , , , , , ,

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít nahoru