Test Hyundai Tucson 2.0 CRDi N-Line (2020)

Vedle plnotučných sportovních modelů si Hyundai připravil něco i pro ty, kteří chtějí rychle především vypadat. Co všechno designový paket N Line představuje u modelu Tucson, jsme zkoušeli už podruhé, tentokrát s nejsilnějším naftovým motorem pod kapotou.

Zvenku tak tucson vypadal jako jednovaječné dvojče nedávno testované zážehové šestnáctistovky. Červený lak je tou správnou volbou, jestliže si potrpíte na pohledy okolí. V rámci verze N Line dostanete přepracovaný přední nárazník s denním svícením ve tvaru bumerangu a jinou masku chladiče.

Auto se postaví na černé devatenáctky a do černé se obléknou i další detaily jako zrcátka nebo spoiler na zádi. A výsledek ukazuje, že i relativně malé změny mohou udělat hodně parády.

Červená mu sluší

Na sportovní notu jemně brnká také interiér, kde se objevují sportovní sedadla v alcantaře s koženými bočnicemi. Naštěstí to nejsou žádné nekompromisní skořepiny, prim tady pořád hraje pohodlí s jemným bočním vedením. Obětovat ale budete muset možnost ventilace, která se sportovními sedadly není kompatibilní.

Mohlo by vás také zajímat: Nejoblíbenější auto v Česku je bílá benzinová Škoda Octavia. I podíl elektromobilů ale roste

Napříč celým interiérem se objevuje prošívání červenou nití – krom sedadel ho najdete i na volantu, voliči rychlostí nebo palubní desce. Ve všem ostatním zůstává interiér při starém, což nijak zásadně nevadí. Použité plasty sice nevypadají příliš hodnotně, interiér ale nevrže a má velmi dobře zvládnutou ergonomii.

Z hlediska prostornosti je na tom tucson velmi slušně, i dvoumetrový dlouhán se pohodlně posadí za sebe bez nutnosti amputovat si kolena. A i zavazadelník je se svými 484 litry (ve verzi s rezervou) leccos odveze. Elektricky ovládané víko si ale při práci dává dost na čas.

Volba rozumu

Z hlediska pohonných jednotek se u verzí N Line nemění naprosto nic. Vrcholnou motorizaci tak představuje dvoulitr s výkonem 185 koní, zkušenost se zážehovou šestnáctistovkou naznačuje, že vznětový motor by mohl představovat lepší volbu.

Dvoulitr svoji práci odvádí opravdu velmi dobře, je moc pěkně odhlučněný, příjemně se sbírá od nízkých otáček a ve středním pásmu nabídne důstojný zátah. Pro běžné cestování dokáže nabídnout slušnou dynamiku a k tomu si výborně rozumí s osmistupňovou automatickou převodovkou. Ani během rozjezdů se nedočkáte pocukávání a i samotná změna převodů probíhá naprosto nerušivě.

Na sportování to ale příliš není, a to i kvůli absenci pádel pod volantem. Řadit tak můžete jenom prostřednictvím voliče rychlostí, logika řazení je tady ale obrácená – od sebe řadíte nahoru, k sobě dolů. Ze všeho nejlepší je nechat řazení na převodovce a užívat si pohodlnou jízdu.

To totiž tucson zvládá výborně. Navzdory devatenáctipalcovým kolům a lehce přitvrzenému podvozku (vpředu jsou pružiny o 8 % tužší, vzadu o 5 %) se naladěním dostal na příjemný kompromis mezi komfortem a ovladatelností. V zatáčkách se moc nenaklání, poskytuje tak potřebnou jistotu, nerovnosti přitom pohlcuje bez tupých ran nebo snad otřesů karoserie.

Mohlo by vás také zajímat: Test Citroën C4 X 1.5 BlueHDi 130 S&S EAT8 (2024)

Hodně dobré je také odhlučnění podvozku, od kol není prakticky nic slyšet, což vysvětlí pohled do bohatě vytlumených podběhů. Příliš mi ale nesedlo naladění řízení, které má sice rychlejší převod, je ale pořád hodně lehké a o chování předních kol toho příliš neřekne.

Spotřeba se vzhledem k velikosti auta pohybuje v přijatelných mezích. Navzdory absenci mild-hybridního systému se dá s autem pohybovat mezi 7 až 8 litry, ve městě počítejte spíše s hodnotami okolo 10 litrů.

Cena a závěr

Hyundai Tucson je dobře postavené a moc příjemné SUV střední velikosti. A verze N Line na tom prakticky nic nemění. Přidává atraktivnější vzhled, černé doplňky a sportovně střižený interiér, který naštěstí nezapomíná, že SUV má být hlavně o pohodlí. Naftový dvoulitr se ukázal jako výborný společník, autu poskytuje dostatečnou dynamiku, je dobře odhlučněný a přitom má slušnou spotřebu okolo 7 litrů.

Cena není prvoplánově podbízivá, a to i kvůli tomu, že verze N Line má ve standardu hodně prvků, za které se jinak připlácí. Základ tak pořídíte od 659.990 Kč, naftový dvoulitr vás přijde na 809.990 Kč, v ceně už je ale pohon všech kol i osmistupňová automatická převodovka. A to ve výsledku není vůbec špatná nabídka.