Test Hyundai i10 1,0 D-CVVT: Šikula

Autor: Anina Russová - 6. 5. 2014


Korejské automobilce Hyundai se v poslední době poměrně daří. Schválně si zkuste cestou do práce všímat, kolik modelů s „šikmým Háčkem“ cestou potkáte a také, kolik jich je služebních. Díky tomu, že má velice příznivě nastavenou cenovou politiku (i když už ceny rostou….) a také díky odvážným a líbivým tvarům jsou zejména modely i30 nebo i40 velice oblíbené. My jsme si tentokrát nenechali ujít nejmenšího z rodiny Hyundai, tedy nový model i10.

test-hyundai-i10-p1

Nova generace Hyundai i10 byla představena loni na autosalonu ve Frankfurtu a oproti minulé generaci znatelně povyrostla do všech směrů. Rozměry aktuální generace jsou 1 660 mm na šířku, 3 665 mm na délku a 1 500 na výšku. Nemusíte se tedy bát, že byste v přeplněných centrech měst nazaparkovali.

Hyundai i10 spadá do segmentu nejmenších vozů (segment A) a proti sobě má těžké soupeře jako Volkswagen up!, Škoda Citigo, Suzuki Alto a další. Jenže Hyundai i10 je miniautem jen papírově a i tak je to jen o chlup. V reálu se do něj bez větších problémů vejdou čtyři dospělí a do kufru ještě malý nákup.

Kufr má v základním uspořádání objem 252 litrů, což není nijak moc, ale pořád je to o 1 litr více než má „domácí“ Škoda Citigo. Když sklopíte zadní sedačky, dostanete se až na 1 046 litrů. Uznejte sami, že s tím už se rozhodně dá pracovat.

Názor na tvary karoserie a celkový vzhled vozu je hodně subjektivní záležitostí, každý máme svůj, ale nedá mi to, abych k tomu pár slov neřekla. Ona jsou totiž miniauta – určená především pro ženy, dámy a starší obyvatelstvo – často opomíjená. Jenomže Hyundai dal i10 do vínku velice zajímavě, leč decentně tvarovanou karoserii. Když přimhouříte oko, možná v ní uvidíte její starší sestřenici i30. Vůz díky svým tvarům rozhodně nezapadne do šedi našich silnic a myslím si, že by mohl zaujmout i některé pány řidiče. Mně se hodně líbí především přední část vozu, její tvarování a poměrně velká přední světla, která navíc ve tmě velmi dobře osvětlují silnici.

test-hyundai-i10-p2

Ani po otevření dveří vás nečeká šok. Decentní látkový interiér automobilka vyladila barvami, nabízí čtyři barevná provedení. V testovaném voze to byla kombinace černé a tmavě modré barvy a nutno říci, že to vůbec nevypadalo špatně. Sedačky jsou i v tak malém autě překvapivě pohodlné. Nečekejte zde sice žádné velké boční vedení, ale i při celodenním ježdění z auta večer nepolezete jako z tanku. Sedadla mají vcelku dlouhý sedák, který zaručí i těm s delšími stehny dostatečnou oporu. I díky malým rozměrům celého auta má řidič všechny potřebné ovladače pěkně po ruce. Drobným nedostatkem je snad jen malý displej rádia a jeho ovládání, které jsou umístěny vysoko v palubní desce. Všechna tlačítka včetně předvolby radiových stanic jsou hodně malá a ať chcete nebo ne, musíte se na to, co mačkáte, podívat. Pochválit nicméně musím zpracování vnitřních plastů. Celkově působí interiér i10, jakoby byl z vozu vyššího segmentu. A za to má Hyundai rozhodně velké plus.

Pod kapotou dřímal malý benzínový motor se třemi válci o objemu jednoho litru. Už z tohoto popisu je jasné, že o žádného kvapíka nejde, ale přesto nás mile překvapil. Jeho výkon je 48,5 kW a 66 koní při 5500 otáčkách za minutu. Převedeno do praxe se připravte na větší vytáčení motoru a doufání, že při předjíždění na dálnici nepřijde kopec. V zatáčkách ale tohle auto dokáže překvapit. To, co ztrácí na výkonu, dohání dobrými jízdními vlastnostmi. Ty jsou dány především nízkým umístěním těžiště a také tím, že kola výrobce schoval téměř do rohů. Hyundai i10 váží jen něco málo přes tunu, a když si na zadní sedačky neposadíte kamarády a nebudete se bát motor vytočit nad 3500 otáček, odměnou vám bude velice přijatelné zrychlení. V našem případě byl motor spojen s pětistupňovou manuální převodovkou, ale Hyundai nabízí také čtyřstupňový automat. Vzhledem k nabízeným motorizacím doporučuji přihlédnout spíše k manuálnímu řazení.

test-hyundai-i10-p3

Výrobce slibuje kombinovanou spotřebu 4,7 l/100 km, my jsme se reálně nedostali pod 6 l/100 km. Vzhledem k přavažujícímu městskému a dálničnímu provozu se ale není čemu divit.

Hyundai i10 je sice malé auto, ale zaujme hned několika vlastnostmi. Tou první je její vzhled, za který se nebude stydět ani chlap na nákupu, druhou jsou jízdní vlastnosti, které až na tvrdší podvozek obstály jak na dálnicích, tak ve městě i na okreskách. Navíc za základní cenu 229 990 Kč jde o dobrého společníka. I když konkurenti jsou, co se základní ceny týká, levnější a nespí….

[table caption=“Technické údaje:“ width=“615″ colwidth=“70|30″ colalign=“left|center“]
Typ vozu:,Nový
Značka:,Hyundai
Typ:,i10
Motor:,řadový tříválec
Objem válců:,998 ccm
Plnění motoru:,atmosférické
Palivo:,benzín
Pohon:,přední kola
Výkon:,48.5 kW/66 koní v 5 500 ot./min
Točivý moment:,95.2 Nm v 3 500 ot./min
Zrychlení 0-100 km/h:,14.9 s
Maximální rychlost:,155 km/h
Převodovka:,pětistupňová manuální
Spotřeba paliva (l/100 km):,6.0 / 4.0 / 4.7
Délka:,3 665 mm
Šířka:,1 660 mm
Výška:,1 500 mm
Rozvor:,2 385 mm
Pohotovostní hmotnost:,1 008 – 1 083 kg
Objem zavazadlového prostoru:,252 / 1 046 litrů
Ceník:,k nahlédnutí tady
[/table]

Štítky: , ,

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít nahoru