Test BMW M2 Compeition M Performance (2019), foto: Petr Kantner

Test BMW M2 Competition (2019)

Autor: Pavel Srp - Foto: Pavel Srp, Petr Kantner - 8. 10. 2019


Nejmenší a nejslabší emko je ale zároveň jedním z těch nejzábavnějších. Alespoň jsme to tvrdili před nedávnem po testu verze s manuální převodovkou. Zůstane to tak, i když vyměníme manuál za automat? Pojďme se na to podívat.

M2 Competition je malá M3

Emise jsou neustále přísnější a přísnější a automobilky na to reagují různě. Některé zvětšují motory, jiné je zase zmenšují. V případě BMW M2 zůstal objem stejný, místo jednoho turbodmychadla ho ale nyní přeplňují dvě. Nebylo to jen přidáním turba, ale je tu zcela jiný motor. Zatímco původně BMW M2 poháněl tentýž motor jako BMW M240i, tak nyní jde v BMW M2 Competition o pohonnou jednotku z BMW M3, respektive BMW M4 s nižším výkonem. Jde o řadový šestiválcový třílitr s výkonem 301 kW/410 koní a točivým momentem 550 Nm.

Neskončilo to u pouhé zástavby motoru, ale M2 Competition dostala i další prvky z větších modelů. V motorovém prostoru je na první pohled zřejmá vzpěra z karbonu, která má také původ v BMW M3/M4. Díky tomu je zajištěna vyšší tuhost přední části vozu. Přepracované bylo také elektromechanické servořízení a stabilizační systém DSC. Přepracované nastavení dostal M sportovní diferenciál s elektronicky řízenou svorností, která se však stále počítá od 0 % až do 100 %. Mimochodem přední i zadní nápravy z BMW M3/M4 mělo M2 už původně. Díky tomu má široký postoj (až o 8 cm) a tím pádem lepší těžiště.

Motor oddechuje výfukem s elektronicky ovládanou klapkou, která dokáže měnit jeho zvuk. V normálním (Efficient) režimu motoru je relativně tichý, ale na oba sportovní režimy pořádně zesílí a přidá i různé efekty jako střílení při přeřazení a podobně. Zvuk však trochu utišuje filtr pevných částic (OPF).

Na každý den? Anebo na víkend?

To jsou ale věci, které mají všechna BMW M2. Volba ale nastává u převodovky. V nabídce jsou totiž stále ještě dvě: manuální šestistupňová a automatická sedmistupňová M DCT, kterou mělo i černé auto z fotek.

BMW M2 Competition je ale přesně to auto, u kterého bych já osobně s volbou převodovky opravdu váhal. U výkonnějšího BMW M3 (a jakýchkoliv větších BMW M) bych bral naprosto jasně automat, protože výkon už je opravdu vysoký. V případě em dvojky je to těžké. Volba převodovky by tak měla hodně záviset na tom, jak chcete auto používat. Bude to více každodenní dopravní prostředek než čistě víkendové auto? Pořiďte si automat. Chcete být efektivní spíše než efektní? I v tomto případě volte automat. Chcete si ale s autem ještě více hrát a více ho cítit i za cenu toho, že budete pomalejší? Volte manuál.

To ale neznamená, že by snad BMW M2 Competition s převodovkou M DCT nebylo hravé! Převodovka dělá to, co chce řidič. Manuální režim je opravdu manuální, takže auto nepřeřadí, pokud si to nebude přát řidič, a nechá motor v omezovači. Změnu rychlostních stupňů provede řidič stiskem příslušné páčky pod volantem, případně přímo pohybem voliče převodovky (dopředu podřadí, dozadu řadí nahoru). Změna rychlostí je blesková, prakticky bez přerušení přenosu výkonu na kola.

Nastav si podle sebe

Už jsme si zvykli, že u ostrých bavoráků si můžeme nastavit jejich jednotlivé součásti přesně tak, jak chceme. Na rozdíl od větších modelů si u M2 nelze nastavit tlumiče, protože tady je pevný podvozek, ale vše ostatní ano. Upravit si tedy můžete posilovač řízení (Comfort, Sport a Sport Plus), ale i převodovku (výšku otáček, kdy bude řadit, ale i rychlost jejího řazení) a to si uložit pod tlačítka rychlé volby ‚M1‘ a ‚M2‘ na volantu. Nastavení si bude pamatovat i nastavení stabilizačního systému (zapnuto, omezeno v režimu M Dynamic Mode a zcela vypnuto).

Do jednoho tlačítka si tak můžete nastavit ten nejostřejší režim a do toho druhého naopak ten pro běžnou jízdu do kanceláře. Pokud budete mít uložené nastavení, v němž bude stabilizace v režimu MDM anebo zcela deaktivovaná, bude třeba tlačítko stisknout dvakrát. Poprvé pro vyvolání volby, podruhé pro potvrzení omezené stabilizace.

Ostré, ale i komfortní

Z jednoho auta tak vlastně můžete udělat dvě docela odlišná. V nejkomfortnějším nastavení s automatickým řazením auto může být tiché, převodovka drží motor jen těsně nad tisícem otáček a vše funguje hladce. Pokud šlápnete na plyn, auto se začne rozjíždět tak nějak „měkce“. Poznat ale přesto samozřejmě je, že pneumatiky jsou nízké a podvozek tuhý.

V takovém režimu jízdy počítejte se spotřebou kolem 10 l/100 kilometrů, takže 50litrová nádrž vystačí alespoň na cestu z Prahy do Brna a zpět.

Na druhé straně ale může auto být ostré a na jakýkoliv pohyb plynového pedálu reaguje bleskově. Motor pak působí ostře, řízení jakbysmet a auto pod zadkem i v rukách skvěle cítíte. Víte, co se s autem děje a to přímo ve chvílích, kdy se to děje. Hned a bez prodlení, takže na to můžete reagovat. Ta tuhost celého auta je jednoduše dechberoucí. Funguje navíc jako jeden celek, protože veškeré komponenty spolu dokonale souzní, nic nad ničím nevyčnívá a to u takového auta opravdu oceníte.

Jak je vidět z přiloženého videa, s autem se dá jezdit opravdu rychle a přitom přesně. U konkrétního testovaného kusu se rychlost zvyšovala s tím, jak se ohřívaly jeho pneumatiky Michelin Pilot Sport Cup 2. Přilnavost byla fenomenální. Pokud jste však chtěli, v zatáčkách jste si se zadkem pohrát dokázali také. Jde také o jedno z mála aut, které má klasickou ruční brzdu, nikoliv elektronickou na tlačítko.

Závěr

Je velmi zajímavé sledovat, jak se auto změní, když mu vyměníte převodovku. Po týdenním ježdění s oběma převodovkami mám jasno v tom, kterou bych si měl vybrat. A naznačil jsem to už v jednom z předchozích odstavců. Bude hodně záležet na tom, co od takového auta chcete.

Chcete prostě malé a rychlé auto, s nímž budete jezdit každý den a občas vyrazíte na okruh? Pak se pro vás bude hodit více automat, s nímž navíc budete rychlejší. Pokud si chcete s autem naopak více hrát a pocitově ho mít víc pod kontrolou, volte manuální převodovku.

Základní cena s manuální převodovkou je 1 712 100 Kč, za tu automatickou připlatíte nezanedbatelných 105 690 Kč. Cenu testovaného auta však kromě bohaté příplatkové výbavy zvedly i příplatkové prvky z nabídky BMW M Performance. Jde o karbonový spojler pod přední nárazník (39 390,58 Kč), karbonové křídlo na víku kufru (85 356,06 Kč), 19″ kola 763M Y-Spoke v laku Frozen Gold matts s pneumatikami Michelin Pilot Sport Cup 2 (167 068,57 Kč), karbonová postranní křidélka (28 669,01 Kč) a konečně koncovky výfuku v kombinaci karbon/titan (38 130,49 Kč). Kompletně jde o příplatek za bezmála 360 tisíc korun. Všechny ceny uvádíme s DPH.

[table caption=“Technické údaje:“ width=“98%“ colwidth=“70|30″ colalign=“left|center“]
Typ vozu:,Nový
Značka:,BMW
Typ:,M2 Competition
Motor:,řadový šestiválec (R6)
Objem válců:,2979 ccm
Plnění motoru:,2x turbodmychadlo
Palivo:,benzin
Pohon:,zadních kol
Výkon:,302 kW/410 koní v 5230 – 7000 ot./min
Točivý moment:,550 Nm v 2350 – 5230 ot./min
Zrychlení 0-100 km/h:,4.2 s
Maximální rychlost:,250 km/h
Převodovka:,sedmistupňová automatická
Spotřeba paliva (l/100 km):,9.2
Emise CO2:,209 – 210 g/km
Objem nádrže:,52 litrů
Délka:,4461 mm
Šířka:,1854 mm
Výška:,1410 mm
Rozvor:,2693 mm
Pohotovostní hmotnost:, 1575 kg
Objem zavazadlového prostoru:,390 litrů
Ceník:,ke stažení zde
[/table]

Štítky: , , , , , , , , , ,

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít nahoru