Střet se zvěří tvoří přes desetinu nehod. Mapy.com teď řidiče varují chytřeji než dřív

Navigace Mapy.com (dříve Mapy.cz) přidává funkci, která může řidičům ušetřit hodně nepříjemností i peněz. Nově umí varovat při průjezdu úseky, kde se podle dlouhodobých statistik nejčastěji sráží auta se zvěří. Zásadní je ale ještě jedna věc. Upozornění se nezobrazí „jen tak“, ale hlavně v době, kdy je pravděpodobnost střetu nejvyšší, typicky brzy ráno a večer. Za novinkou stojí spolupráce Portálu nehod, Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze (FLD ČZU) a Mapy.com. Smyslem je propojit přesná data o rizikových místech s tím, jak se zvěř v krajině reálně chová v průběhu dne i během roku. Zvěř je v Česku častější problém, než se zdá Střety se zvěří patří k nepříjemným nehodám, které přicházejí bez varování. Statistiky ukazují, že dlouhodobě tvoří více než deset procent všech havárií v Česku. Nejde přitom jen o „ťukanec“ do srnky. U větších kusů může mít nehoda velmi vážné následky. [clanek pocet="3"] Nejvyšší podíl nehod způsobených zvěří vykazuje Kraj Vysočina, kde jde o 24,8 % všech nehod. Pomáhá tomu kombinace rozsáhlých lesů, řidšího osídlení a husté sítě silnic nižších tříd, kde se zvěř objevuje často. Dalšími kraji s vysokým podílem jsou Středočeský (17,2 %), Zlínský (17,1 %) a Olomoucký (15,7 %). Nejrizikovější měsíce a hodiny: kdy zpozornět nejvíc Riziko není rozložené rovnoměrně. Z hlediska měsíců vyčnívají duben, květen, říjen a listopad. Právě tehdy se střety se zvěří podílejí na nehodovosti daného měsíce více než 12 % a v květnu dokonce přes 13 %. Na jaře hraje roli zvýšený pohyb srnčí zvěře, tvorba teritorií i změny denních rytmů. Významný vliv mají také zemědělské plodiny, které zvěř přitahují, typicky řepka olejka, případně vojtěška nebo jetel. Podzim je pak spojený s říjí jelenů a daňků, kdy je zvěř neklidnější a více migruje. Zároveň ji lákají i okraje silnic s plodonosnými dřevinami, kde hledá spadané hrušky, jablka nebo žaludy. https://auto-mania.cz/co-delat-kdyz-na-zavolani-policie-k-nehode-se-zveri-neprijede-musite-si-vyzadat-potvrzeni-o-nahlaseni/ Velmi výrazný je i denní rytmus. K největšímu počtu kolizí dochází brzy ráno kolem 5. až 6. hodiny a potom večer mezi 17. a 22. hodinou. „Zvýšená nehodovost prakticky kopíruje východ a západ slunce během roku,“ říká Jan Chalas ze společnosti DataFriends, která Portál nehod provozuje. Doplnil, že vzorec se nemění ani s ročními obdobími. Nejvíce střetů přichází při ranním rozbřesku a večerním stmívání. Na jaře tak riziko vrcholí už kolem čtvrté hodiny ranní, zatímco v zimě až po sedmé. Co přesně Mapy.com hlídají a jak varování funguje Smysl nové funkce je jednoduchý. Navigace v reálném čase vyhodnocuje, zda se řidič blíží k rizikovému úseku právě ve chvíli, kdy data ukazují nejvyšší pravděpodobnost výskytu zvěře a následné srážky. Pokud ano, objeví se upozornění. [caption id="" align="alignright" width="354"] Zdroj: Mapy.com[/caption] Funkce je přímo součástí navigace Mapy.com, takže není potřeba nic složitě zapínat ani nastavovat. Upozornění se zobrazuje automaticky při používání navigace. A protože Mapy.com podporují Android Auto i Apple CarPlay, promítne se varování i na displeji infotainmentu v autě. Chalas připomíná, že největší smysl má v tu chvíli jednoduchá věc: zpomalit a zvýšit pozornost. „I snížení rychlosti o 10 až 20 km/h může znamenat rozdíl mezi lehkým škrábancem a totální škodou,“ upozorňuje. Nejrizikovější jsou střety s divokými prasaty nebo jeleny, jejich hmotnost se může blížit váze menšího automobilu a energie nárazu je obrovská. Zvlášť nebezpečná situace nastává, pokud zvíře při střetu proletí čelním sklem do kabiny. Věda v pozadí: GPS obojky, heatmapy a model aktivity zvěře Do projektu se významně zapojila FLD ČZU, která se dlouhodobě věnuje behaviorální ekologii volně žijící zvěře. Vědci pracují s daty z mezinárodních projektů Eurodeer a Euroboar, kde se pohyb jelenů, srnců a divokých prasat sleduje pomocí GPS obojků. Z těchto dat lze odvodit migrační trasy, denní aktivitu, sezonní změny i reakce na lidské aktivity, například dopravu, zemědělství nebo výstavbu. [adrotate banner="20"] „Pro vyhodnocení přechodů zvěře přes silnice bylo celkem analyzováno chování 1 070 jedinců označených GPS obojkem srnce obecného, 325 jedinců jelena evropského a 412 jedinců prasete divokého,“ uvedl Tomáš Kušta z FLD. Data byla agregována na počty přechodů v jednotlivých hodinách a měsících a výsledná heatmapa posloužila jako jeden ze zdrojů pro určení časů se zvýšeným rizikem srážky. Pro každý měsíc byla stanovena průměrná aktivita a rizikové časy byly odvozeny z nadprůměrných hodnot pro daný měsíc. Tým FLD ČZU zároveň vytvořil model sezonní i denní aktivity jednotlivých druhů, který zohledňuje také počasí, teplotu, fázi vegetace a světelné podmínky. Tyto parametry následně DataFriends integrovala do algoritmu Mapy.com, který vyhodnocuje, kdy je v konkrétním úseku pravděpodobnost střetu nejvyšší. Cílem tak není jen ukázat, kde k nehodám dochází, ale především rozhodnout, kde a kdy má varování skutečný smysl. [clanek pocet="3"] Navazuje to na spolupráci, která začala už v roce 2023 Upozorňování na zvěř není první společný krok Portálu nehod a Mapy.com. Spolupráce odstartovala v roce 2023, kdy Mapy.com tehdy ještě jako Mapy.cz začaly zobrazovat riziková místa dopravních nehod přímo v mapě. „Naše spolupráce dlouhodobě směřuje k tomu, aby data o nehodovosti nezůstávala jen ve statistikách, ale dostala se přímo k řidičům,“ doplňuje Jan Chalas. Jak upozornění získat v praxi Princip je jednoduchý: Nainstalovat aplikaci Mapy.com do telefonu. Spustit v aplikaci navigaci. Naplánovat trasu a spustit ji tlačítkem „Navigovat“. Při průjezdu rizikovým úsekem se zobrazí upozornění, ale jen tehdy, když jedete v čase, kdy je v daném místě riziko nejvyšší.