zver-nehoda-srnka-na-silnici

S přechodem na zimní čas přibývá každoročně střetů se zvěří

Autor: Tisková zpráva - 7. 11. 2017


Změnu času zvířata neregistrují, na silnicích to ale vede k mnohem častějším střetům, protože dopravní špička se více přibližuje k času vyhledávání potravy zvířaty. Nejvíce srážek ze svého pojištění každoročně hlásí motoristé v říjnu, listopadu a květnu.

Motoristé v Česku před sebou mají jedno z nejrizikovějších období roku. S přechodem na zimní čas na silnicích skokově roste nebezpečí střetu se zvěří. “Z našich statistik pojistných událostí dlouhodobě vychází, že motoristé nám střet se zvěří hlásí nejčastěji právě v podzimních měsících. Špička bývá v říjnu a listopadu, kdy řešíme v průměru deset škod denně,” potvrzuje Miroslav Matějka, produktový manažer autopojištění z Generali pojišťovny. Podle jeho slov i to je důvod, proč se pojištění střetu se zvířetem automaticky objevuje ve třech ze čtyř variant povinného ručení. “Jednoduše v českých podmínkách dává takové pojištění smysl,” dodává Matějka. Řidiči do září způsobili 65 121 nehod, na zvířata pak připadá dalších 8892 případů.

Tma bezpečnosti nepřeje

Ze statistik jasně vyplývá také to, kdy je riziko střetu se zvěří nejvyšší – dvě hodiny po západu slunce a hodinu před jeho východem. Jsou to právě ranní hodiny, kdy počet střetů s vozidlem na podzim roste až čtyřnásobně. Absolutně nejhorší je ale celoročně období kolem 22. hodiny. Na pozdim a v zimě se situace komplikuje posunem času. Ten zvířata samozřejmě neregistrují, a tak své návyky – typicky vyhledávání potravy a s tím spojené přesuny – nemění. Dostávají se tak bohužel k silnicím v době, kdy roste silniční provoz. Průměrná škoda, kterou Generali při střetu se zvěří letos zatím klientům vyplatila, se blíží 35 000 korunám.

Jízda má jednoduchá pravidla

Univerzální rada pro případy, kdy autu zkříží silnici zvíře, neexistuje. Každé zvíře se chová specificky, některé ztuhne, jiné se dá na útěk. Přesto se vyplatí přemýšlet o jízdě úseky, kde se zvířata mohou pohybovat, takto: za všech okolností předvídat (a přizpůsobit tomu jízdu); zvěř málokdy putuje krajinou o samotě – objeví-li se jeden kus, bude jich v blízkosti více; nejde-li střetu zabránit, je lepší prudce brzdit a držet volant ve směru jízdu (při snaže vyhnout se na poslední chvíli naopak hrozí riziko větší škody nárazem do stromu nebo do protijedoucího auta). Automobily jsou navíc konstruovány především pro případy čelního střetu.

Pomohou povinné ručení i havarijní pojištění

Motoristé, kteří zažijí srážku s lesní zvěří, mohou škody na vozidle řešit s pojišťovnou dvěma způsoby: buď v rámci připojištění střetu se zvířetem u povinného ručení (taková pojistná událost nemá vliv na bonus), nebo díky havarijnímu pojištění (a to v případě, že má kryté riziko havárie), kde ale musí počítat s vlivem na bonus za jízdu bez nehody. “Z našich zkušeností můžeme říci, že majitelé vozidel takové situace řeší v poměru 60:40 z havarijního pojištění,” upřesňuje Miroslav Matějka.

5 rad, co děla po střetu se zvířetem

  1. Zapněte výstražná světla, a pokud to dovolí situace, ihned postavte na silnici varovný trojúhelník. Řádné označení místa dopravní nehody považují dopravní policisté z pohledu bezpečnosti za naprostý základ.
  2. Došlo-li ke zranění, volejte záchrannou službu na lince 155. Jakmile to půjde, kontaktujte Policii ČR na lince 158. Ta vyrozumí správce příslušné honitby, který přijede a o zvěř se postará.
  3. Kontaktujte asistenční linku pojišťovny. Případně využijte Linku pomoci řidičům – 1224. Když tomu nebude nic bránit, následky srážky pro pojišťovnu vyfoťte nebo pořiďte video.
  4. Zraněnou zvěř ze silnice sami neodklízejte, protože může způsobit zranění pro změnu ona vám.
  5. V žádném případě není možné si sraženou zvěř ponechat! Právo manipulace mají myslivci. Ponechání si zvířete by z pohledu zákona mohlo být hodnoceno jako pytláctví.

Pachové ohradníky pomáhají

Ve snaze minimalizovat počty střetů vozidel se zvěří pomáhá nadace pojišťovny Generali několika krajům ČR a mysliveckým jednotám instalovat u vybraných silnic pachové ohradníky, které dosahují účinnosti až kolem 80 %. Jde o prvky, většinou tyčky, opatřené pěnou s pachem predátorů. Tyto ohradníky sice nefungují jako plot, ale odrazují zvěř a významnou měrou tak snižují počty střetů s vozidly.

Štítky: , , , , , ,

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít nahoru