Rusko potřebuje peníze. Od ledna se za Toyotu RAV4 platí jen na poplatcích víc, než kolik stojí samotné auto

Začátek roku 2026 přinesl v Rusku další výrazné zdražení dovážených aut. Konečnou cenu už netvoří jen samotné auto a základní clo. Stále větší podíl na ní mají povinné platby spojené s dovozem, především takzvaný recyklační poplatek. V některých případech už přirážka dosahuje takové výše, že převyšuje cenu vozu v zemi původu. Od 1. ledna 2026 se sazby znovu zvedly o 20 %. Podle ruských médií jde o součást dlouhodobé strategie indexace poplatku do roku 2030, kterou už dříve schválilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Zdražení navazuje na předchozí úpravy z konce roku, pravidla a sazby se měnily i v prosinci. Kolik nově stojí „papíry“ u běžných i prémiových aut V praxi to znamená, že u dovážených aut do tří let stáří a výkonu do 187 koní se vedle desetiprocentního cla počítá s poplatkem 900 tisíc rublů (asi 234 tisíc Kč), ještě krátce předtím to bylo 750 tisíc rublů (zhruba 195 tisíc Kč). U výkonných a luxusních modelů jsou čísla výrazně vyšší. BMW X5 s motorem 4,4 litru a výkonem 530 koní má nově poplatek 4,6 milionu rublů (cca 1,2 milionu Kč), slabší provedení s řadovým šestiválcem 2,6 milionu rublů (asi 676 tisíc Kč). [clanek id="482683,475124" pocet="3"] Konkrétní příklad popisuje třeba i dovoz Toyoty RAV4 z Číny. Celní odbavení a recyklační poplatky mají vyjít na 2,5 milionu rublů (asi 650 tisíc Kč), zatímco ještě na podzim by stejná operace stála 1,1 milionu rublů (zhruba 286 tisíc Kč). V Číně přitom Toyota RAV4 s benzinovým dvoulitrem a převodovkou CVT vyjde na 201 tisíc jüanů, což odpovídá přibližně 2,4 milionu rublů (asi 624 tisíc Kč). Po zaplacení všech povinných plateb tak výsledná cena vyroste na víc než dvojnásobek. Za tlakem na zavedení a růst poplatku stáli podle popisu především domácí výrobci. Například šéf AvtoVAZu Maxim Sokolov kritizoval dumpingové ceny čínských značek, se kterými výroba v Togliatti nedokázala konkurovat. Ruské ministerstvo průmyslu a obchodu poplatek obhajovalo i tím, že má zahraniční automobilky přimět investovat do výroby přímo v Rusku. Podle uvedených údajů se ale očekávání nenaplnila. Prodeje vozů Lada se loni ve srovnání s rokem 2024 propadly o 24 % a část čínských značek už z trhu odešla. Důvodem má být i to, že úřady nechtějí ustupovat u cel a poplatků, pokud firmy v Rusku jen kompletují a nevyrábějí. https://auto-mania.cz/za-deset-let-jen-ruska-auta-rusko-chce-aby-prodavalo-jen-vlastni-auta/ Přichází i další omezení dovozu přes EAEU a trh čeká těžší rok K finančnímu tlaku se přidává i zpřísnění pravidel dovozu přes země Eurasijské ekonomické unie. Od konce ledna budou moci nové vozy přes Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán a Arménii dovážet jen oficiální dealeři. Pro soukromé autosalony má zůstat schůdnější varianta dovozu aut starších tří let. Nová omezení se podle textu netýkají fyzických osob a nemají dopadnout ani na auta, která už byla objednána u neoficiálních dovozců před změnou. Zástupci trhu zároveň upozorňují, že po zavedení vyšší recyklačního poplatku se u řady dříve výhodných dovozů přestává ekonomika vyplácet, zejména u tří až pětiletých aut, kde se platby odvíjejí od objemu motoru. Vedle evropských značek se změny promítají i do poptávky po prémiových autech z Číny, zvlášť u elektromobilů a hybridů. Zaznívá například propad prodejů Lixiangu o 45 %, zatímco v nejvyšším segmentu se dál prodávají dražší modely typu Zeekr 9X. [clanek id="461541" pocet="3"] Změny mají dopadat i na řadu japonských aut, jejichž dovoz se má stát méně výhodný, část trhu proto hledá alternativy v méně okatých modelech určených pro domácí japonský trh. Na konci roku 2025 navíc dovozci stihli do Ruska přivézt přes 200 tisíc osobních aut, tedy nejvíc za poslední rok. Výhled na rok 2026 je ale podle oslovených dealerů výrazně méně optimistický. Import bude existovat dál, jen nemá dosahovat dřívějších objemů.