Také v etapě s pořadovým číslem dvě se česko – chilská dvojice Josef Macháček a Ingacio Casale dokázala prosadit mezi nejlepší, prvně jmenovaný se posunul do první desítky, zatímco Ignacio je průběžně sedmý.
V případě druhé etapy platilo, že pořadatelé míní, leč počasí mění. Kvůli dešti a zaplavenému bivaku totiž padla původně maratónská etapa, během které posádky nesměly v bivaku využívat pomoci mechaniků a dalších členů týmů. Závodilo se tak na trase Hail – Artavíja (568km/338 km), která závodníky postavila před nezbytnost vypořádat se s prvními řetězci dun.
Macháček stoupá vzhůru
Před startem druhé etapy přišel tým Buggyra ZM Racing o jednoho ze svých jezdců. Zatímco obhájce Josef Macháček pokračuje, pro domácího spolufavorita závod skončil. Po vynikajícím startu totiž začal Saleh Al Saif bojovat vedle trati s technickými problémy vzniklými na základě série menších karambolů, v důsledku čehož nestihl časový limit. „Realita je přitom taková, že Saleh pochází z Hailu, ve kterém etapa začínala a končila. Jeho konec dokazuje, o jak nesmírně těžkou etapu se především z navigačního hlediska jednalo,“ konstatoval majitel týmu Martin Koloc.
Josef Macháček věren své doposud úspěšné filozofii, že uspět může pouze ten, kdo dojede a přežije, skončil dvanáctý, celkově se posunul na deváté místo, během prvních dvou etap si tak polepšil o jedenáct míst. Naopak o naději na dobrý výsledek prakticky přišel dosavadní suverén Seth Quintero.
„Dnešní etapa se blížila té včerejší, museli jsme vyřešit hodně mokrého písku, koleje. I když jsme startovali zepředu, bylo to hodně rozježděné, dvojkové duny. Spousta aut měla problémy, ale Can-Am to zvládá v pohodě. Jediným problémem byl postupně odcházející řemen. V neutralizaci jsme vyměnili pneumatiku, nebyla proražená, ale zdála se nám chycená, vsadili jsme raději na jistotu,“ prozradil Josef Macháček po dojezdu. „Jeli jsme svoje, i když v některých úsecích to byla palba, kterou nezvládly i některé speciály OT3.“
Plyn na podlaze
Stejně jako v prologu a první etapě kralovali na trati jezdci Kamaz – Master, neztratil se ovšem Ignacio Casale, který zopakoval včerejší umístění, což se rovnalo posunu na průběžné sedmé místo. „Mám za sebou strašně rychlou etapu plnou dun, jelo se hodně na hraně s plynem na podlaze,“ potvrdil po dojezdu Chilan ve službách Buggyry. „Těsně před cílem spokojenost, že to máme za sebou, nicméně asi se opakuji, ale může to být lepší.“
Podle palubního mechanika Tomáše Šikoly, se na výsledku podepsal 60 kilometr měřeného úseku. „Trefili jsme nějakou díru, asi máme pohnuté řízení. Ignacio ale ukázal, že umí jet na hraně, ve srovnání s loňskem to bylo o, 20% rychlejší. V jedné chvíli jsme předjeli Martina Macíka. Pak ale přišly duny. Jinak auto bez problémů. Kamazy musely jet pekelné tempo, viděli jsme je na startu, v neutralizaci a cíli.“
Přijdou velké věci
Šéf komunikace Buggyra Jan Kalivoda kvitoval, že v rychlostně až brutální etapě, ve které se dalo mnohem více ztratit, než získat, udrželi Pepa s Ignaciem chladnou hlavu a dojeli do cíle. „Říkám to každý Dakar, ale jedná se o strašně těžkou soutěž plnou nástrah. V Pepově kategorii nebylo po dvou dnech většího favorita, než Seth Quintero, který dnes skončil. Jsme na začátku, dít se budou ještě velké věci.“
Štítky: Alvaro Leon, buggyra, Buggyra Racing, BUGGYRA ZM Racing, Can-Am DV21, CanAm, COVID-19, dakar 2022, Ignacio Casale, Josef Macháček, koronavirus, Leon Alvaro, motorsport, Oriol Vidal Montijano, rallye dakar, rallye dakar 2022, Saleh Alsaif, side-by-side, SxS, TATRA BUGGYRA RACING, Teo Calvet, Tomáš Šikola, závod