kia cee' d sw dopravni nehoda

Počet usmrcených na silnicích narostl v osmi krajích, přibylo nehod zapříčiněných nepřiměřenou rychlostí

Autor: Tisková zpráva - 18. 1. 2019


Rok 2018 přinesl z hlediska počtu usmrcených a těžce zraněných osob při dopravních nehodách nepříznivé statistiky. Zatímco v roce 2017 zemřelo na našich silnicích nejméně lidí v historii České republiky, v loňském roce došlo k nárůstu o 13 % v počtu usmrcených a o 5 % v počtu těžce zraněných. Nejčastější příčinou dopravních nehod dlouhodobě zůstává nepřiměřená rychlost, v některých krajích se tento prohřešek podílel na všech usmrcených i více než z poloviny. Loňský rok byl za posledních osm let nejhorší také z hlediska počtu usmrcených motocyklistů. U osmi krajů došlo meziročně k nárůstu počtu usmrcených i těžce zraněných osob. Meziročně nejvíce usmrcených osob bylo evidováno ve Středočeském kraji. Srovnání jednotlivých krajů a podrobné vyhodnocení roku 2018 z pohledu dílčích cílů Národní strategie bezpečnosti silničního provozu naleznete zde.

„Meziroční nárůst smrtelných následků dopravních nehod byl způsoben především nepřiměřenou rychlostí, tedy situací, kdy řidič nepřizpůsobil jízdu podmínkám na vozovce. Téměř o polovinu narostl také počet usmrcených v důsledku požívání alkoholu a jiných návykových látek. Dramaticky vzrostly fatální následky nehod motocyklistů, meziročně také vzrostl počet usmrcených chodců, dětí či seniorů starších 65 let,“ řekl vedoucí oddělení BESIP ministerstva dopravy Tomáš Neřold. 

besip-graf-1V důsledku dopravních nehod na pozemních komunikacích v České republice bylo v uplynulém roce usmrceno 565 osob, tj. meziročně o 63 více, těžce zraněno pak 2465 osob, což je meziročně o 126 lidí více.

Krajské srovnání

Meziročně nejvíce usmrcených osob bylo evidováno ve Středočeském kraji (+ 43), který se se 106 usmrcenými vrátil na totožnou bilanci jako v roce 2016. Druhý nejvyšší meziroční nárůst (+ 14 osob) byl evidován (zejména kvůli tragické bilanci chodců) v hl. m. Praze. Nejvyšší meziroční nárůst v oblasti těžce zraněných byl pak evidován v Jihomoravském kraji, kde došlo k 36% nárůstu. Detailní informace jsou obsahem tabulky níže.

besip-tabulka-2besip-tabulka-3

Nepřiměřená rychlost

Nejvyšší podíl ze všech dílčích cílů je dlouhodobě evidován jak v oblasti usmrcených, tak těžce zraněných u nepřiměřené rychlosti. Vloni se na všech usmrcených podílela 39 % (218 usmrcených), na těžce zraněných pak 29 % (713 těžce zraněných). Např. v Ústeckém kraji činil podíl usmrcených vlivem nepřiměřené rychlosti 57 % (21 usmrcených), na Vysočině pak podíl těžce zraněných 43 % (50 těžce zraněných)! Meziročně vzrostl počet usmrcených o 42 osob, jen ve Středočeském kraji bylo usmrceno o 23 osob více, v Moravskoslezském pak o 13 osob více. V důsledku nepřiměřené rychlosti bylo meziročně těžce zraněno o 87 osob více, v Jihomoravském kraji + 36, Královéhradeckém + 22, ve Středočeském pak + 21.

Motocyklisté

Od roku 2010, kdy bylo usmrceno 96 motocyklistů, byla loňská bilance (91) nejhorší. Vysoký meziroční nárůst byl evidován také v oblasti těžce zraněných motocyklistů. Motocyklisté se na všech usmrcených podíleli 16 %, na těžce zraněných pak 20 %. Např. v Libereckém kraji činil podíl usmrcených motocyklistů 29 % (6 usmrcených), na těžce zraněných se v uvedeném kraji pak motocyklisté podíleli 27 % (25 těžce zraněných). Meziročně bylo usmrceno o 27 motocyklistu více, Středočeský kraj evidoval nárůst o 8 usmrcených, Moravskoslezský + 5 a Jihomoravský + 4. V rámci ČR bylo evidováno o 70 těžce zraněných motocyklistů více, o 29 vzrostl počet v Jihomoravském, o 22 pak v Moravskoslezském kraji.

Alkohol a jiné návykové látky

Nejvíce usmrcených v důsledku alkoholu a jiných návykových látek od roku 2011! V roce 2018 usmrceno 76 osob, meziročně o 24 více (+ 46 %), těžce zraněno pak 233 osob, meziročně o 19 více (+ 9 %). Přibližně každá 8. osoba byla v roce 218 usmrcena v důsledku alkoholu a jiných návykových látek; nejvíce, 33 usmrcených (meziročně + 10), zavinili řidiči pod vlivem alkoholu 1,5‰ a více, 4 osoby usmrtili viníci s nejnižší hladinou alkoholu (do 0,24‰). Devítiprocentní podíl alkoholu byl pak evidován na těžce zraněných osobách. Nejvíce usmrcených (10) v důsledku alkoholu a jiných návykových látek bylo evidováno ve Středočeském, Jihočeském a Moravskoslezském kraji Zde byl evidován také nejvyšší meziroční nárůst o 7 usmrcených osob). Nejvyšší podíl (44 %) byl pak evidován v Královéhradeckém kraji, kde byly usmrceny 4 osoby. V Pardubickém kraji bylo těžce zraněno v důsledku alkoholu a jiných návykových látek 24 osob, tj. 17% podíl na všech těžce zraněných osobách v rámci uvedeného kraje. Nejvyšší meziroční nárůst (+16) v oblasti těžce zraněných byl pak evidován v Královéhradeckém kraji.

BESIP-graf-4

Stárnoucí populace

V roce 2018 bylo evidováno historicky nejvíce (551) těžce zraněných seniorů, tj. osob nad 65 let věku (pozn. k dispozici detailní data od roku 2006). K nárůstu došlo také v oblasti usmrcených seniorů (136). Celorepublikový podíl seniorů na všech usmrcených osobách činil 24 %, tzn., že přibližně každá 4. usmrcená osoba byla starší 65 let! Např. v Královéhradeckém kraji se však senioři podíleli na všech usmrcených 44 %! Na těžce zraněných činil podíl seniorů 22 %, v hl. m. Praze však stárnoucí populace tvořila rovnou třetinu těžce zraněných! Meziročně bylo těžce zraněno o 50 seniorů více, v Jihomoravském kraji bylo těžce zraněno o 31 seniorů více, v hl. m. Praze pak o 23.

Chodci

Za „dílčí úspěch“ lze považovat historicky nejnižší počet těžce zraněných chodců (517), naopak usmrceno bylo 113 chodců, meziročně o 12 více. Jen v hl. m. Praze bylo meziročně usmrceno o 14 chodců více, v Jihomoravském kraji pak + 8. Každá 5. usmrcená osoba byla chodcem (20% podíl), v hl. m. Praze činil podíl usmrcených chodců 81 %!!! Z 31 usmrcených osob v hl. m. Praze bylo 25 chodců! V rámci ČR se chodci podíleli na všech těžce zraněných 21 %, v hl. m. Praze však 52 %. Shodně o 12 těžce zraněných chodců více bylo meziročně evidováno v hl. m. Praze a také v Královéhradeckém kraji.

Děti

Nejvíce usmrcených dětí od roku 2007! Nejvyšší relativní nárůst byl evidován v oblasti usmrcených dětí (celkem 19), významně však stoupl také počet těžce zraněných dětí. Z věkového srovnání bylo 8 usmrcených dětí mladších 6 let (meziročně + 4), 4 ve věku 6 až 9 let a 7 pak ve věku 10 až 14 let (meziročně + 6). Nejvíce dětí (4) bylo usmrceno v Olomouckém kraji, další 3 pak ve Středočeském kraji. Meziročně vzrostl počet těžce zraněných dětí o 21 osob, nejvíce (o 8) ve Středočeském kraji, v Jihočeském kraji pak + 7, v Královéhradeckém + 6. 

Štítky: , , , ,

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít nahoru