Konec německé dálnice bez limitu? Většina lidí už chce omezit rychlost na 130 km/h

Německé dálnice mají pověst řidičského ráje, kam se člověk přijede projet tak, jak to jinde v Evropě legálně nejde. Na některých úsecích tady stále neplatí žádný rychlostní limit. Otázka ale zní: jak dlouho ještě? Čerstvý průzkum agentury YouGov pro deník Bild ukazuje, že nálada v Německu se mění. Většina dotázaných už zavedení obecného rychlostního limitu na dálnicích podporuje. Na začátku října 2025 odpovídalo v reprezentativním šetření 2355 lidí starších 18 let. Pro plošný limit 130 km/h na dálnicích se vyslovilo 60 % dotázaných, a to buď jednoznačně, nebo spíše kladně. Proti bylo 36 %. Starší výzkumy přitom ukazují, že v minulých letech bylo příznivců rychlostního omezení méně, takže trend je zřejmý. [clanek pocet="3"] Záleží, koho se zeptáte Když se člověk podívá na další čísla, je jasné, že veřejné mínění není jednotné. Statista v dubnu 2024 uváděla, že pro rychlostní limit je 57 % Němců, proti 35 %. Tamní autoklub ADAC zjistil mezi svými členy v lednu 2025 podobný poměr: 55 % pro, 41 % proti. Agentura Forsa dospěla v březnu 2025 opět k 57 % zastánců a 41 % odpůrců. Úplně jiný obrázek ale nabízí dlouhodobá internetová anketa autoklubu Mobil in Deutschland e. V. Ta od roku 2023 sesbírala přes 140 tisíc hlasů. V tomto průzkumu je 63,1 % účastníků proti jakémukoli omezení. Jen 12,5 % podporuje limit 100 km/h a 23,9 % lidí by souhlasilo s limitem 130 km/h. Rozdíl je zřejmý: zatímco reprezentativní šetření zachycují běžnou populaci, online hlasování bývají často přitažlivější pro aktivní motoristy a odpůrce změn. Rozdíly jsou vidět i podle toho, zda má domácnost auto. Tam, kde žádný vůz k dispozici není, podporuje rychlostní limit 65 % lidí, nesouhlas vyjádřilo 27 %. V domácnostech s autem je podpora nižší: pro je 59 %, proti 36 %. Rozpolcený je i politický obraz. V současné vládní koalici se sociální demokracie SPD dlouhodobě staví za zavedení limitu, zatímco konzervativní CDU/CSU odmítá obecnou maximální rychlost na dálnicích prosadit. Bezpečnost, klima a realita německých dálnic Debata o omezení rychlosti na německých dálnicích se vede už desítky let a postoje veřejnosti se v čase několikrát obrátily. Už na začátku devadesátých let existovala krátkou dobu většina pro zavedení limitu, později ale převážili odpůrci. V posledních letech se situace opět mění a podpora omezení roste. https://auto-mania.cz/sebastian-vettel-je-pro-omezeni-rychlosti-na-nemeckych-dalnicich-duvodem-jsou-emise-ale-i-bezpecnost/ Přesto jde o téma, které rozděluje nejen společnost, ale i odborníky. Dopady plošného limitu na bezpečnost, klima, tvorbu kolon i dobu cestování nejsou zcela jednoznačné. Právě proto se ADAC zdržuje doporučení směrem k politice. Klub vyzývá k věcné debatě a navrhuje spíše chytrou regulaci rychlosti pomocí proměnných dopravních značek na dalších úsecích dálnic. Podle dopravního prezidenta ADAC Gerharda Hillebranda je potřeba pečlivě prověřit, co může limit pro bezpečnost a ochranu klimatu skutečně přinést, a kde naopak jeho možnosti příliš velké nejsou. Odborníci proto volají po rozsáhlejším vědeckém projektu na vybraných dálničních úsecích, včetně zkoušení časově proměnných rychlostních omezení. Jsou dálnice bez limitu opravdu nebezpečnější? Z hlediska statistik jsou německé dálnice i bez obecného limitu nejbezpečnějším typem pozemních komunikací v zemi. Každý rok se na nich podle statistik ujede přibližně třetina všech kilometrů, které motorová vozidla v Německu najezdí. Podíl obětí nehod je ve srovnání s tím relativně nízký, kolem 11 %. V roce 2023 připadalo na jednu miliardu najetých kilometrů na dálnicích zhruba 1,3 usmrcené osoby. [clanek pocet="3"] Ani mezinárodní srovnání nepřináší jednoduchou odpověď. Podle údajů z roku 2022 připadá v Německu bez obecného limitu 1,36 úmrtí na miliardu najetých kilometrů. Ve Francii, kde platí limit 130 km/h, je to 1,79, v Česku se stejným limitem 1,69. Naopak ve Švýcarsku s maximem 120 km/h a v Nizozemsku, kde se přes den smí jen 100 km/h a jinak 130 km/h, se ukazatel pohybuje kolem 0,9. Rakousko s limitem 130 km/h má 1,06 úmrtí, Amerika s limity v rozmezí 88 až 136 km/h dokonce 4,13 úmrtí na miliardu najetých kilometrů. Ze samotných čísel tedy nevyplývá jednoznačná vazba mezi existencí rychlostního limitu a bezpečností. Zmatek do debaty vnáší i pohled na různé typy dálničních úseků v Německu. V roce 2023 došlo na dálnicích k 19 086 nehodám se zraněním a k 274 nehodám se smrtelným zraněním. Na úsecích bez limitu bylo zaznamenáno 12 389 nehod se zraněním a 194 úmrtí. Na úsecích s limitem 120 km/h šlo o 1686 nehod se zraněním a 29 smrtelných nehod, na úsecích s limitem 130 km/h o 464 nehod a 9 úmrtí. Vypadá to tedy, že na neomezených úsecích není automaticky více nehod. Je ale potřeba dodat důležitou věc: rychlostní omezení se nejčastěji zavádějí tam, kde je hustý provoz nebo komplikovaná situace, tedy typicky na rizikových a zatížených úsecích. Prosté srovnání počtů nehod proto může být zavádějící. https://auto-mania.cz/staci-20-sekund-a-pokuta-nemecky-recept-na-levoproudare-by-prospel-i-ceskym-dalnicim/ Ve skutečnosti už ani dnes nejsou německé dálnice úplně bez rychlostního omezení. Zhruba 30 % dálniční sítě je trvale nebo dočasně rychlostně omezeno, často kvůli okolní zástavbě, hluku nebo bezpečnosti. Celkem má síť dálnic asi 25 758 kilometrů, z toho 18 115 kilometrů, tedy kolem 70 %, se obejde bez pevného rychlostního limitu. Zbytek připadá na různé formy omezení od 130 km/h až po úseky pod 60 km/h. [adrotate banner="20"] Na téměř desetině německé dálniční sítě navíc fungují moderní řídicí systémy s proměnnými dopravními značkami, které umějí rychlost v reálném čase snižovat nebo zvyšovat podle hustoty provozu, počasí a konkrétní situace na dálnici. Současně upozorňují na kolony nebo nehody. Právě tam, kde se nehody vyskytují častěji nebo mají závažnější následky, považuje ADAC tuto dynamickou regulaci za vhodné řešení. Ještě jednu věc bezpečnostní statistiky připomínají a to, že skutečným slabým místem jsou v Německu silnice mimo dálnice. Na těchto komunikacích se stane asi 58 % všech smrtelných nehod, přestože se na nich ujede jen asi 40 % celkového nájezdu všech vozidel. Pokud by část řidičů začala kvůli případnému dálničnímu limitu jezdit po kratších trasách mimo dálnici, mohlo by to mít na bezpečnost i negativní dopad. [clanek pocet="3"] Kolony, plynulost a emise: co by limit 130 změnil Z hlediska kapacity dálnice platí, že nejvíce aut projede daným úsekem při rychlosti kolem 80 km/h. Proto odborníci odhadují, že plošný limit 130 km/h by na celkové propustnosti německých dálnic mnoho nezměnil. Na úsecích s opravdu hustým provozem, zejména v okolí velkých měst, totiž již dnes platí lokální omezení rychlosti, často právě s využitím proměnných dopravních značek. Velká část současné debaty se proto točí kolem klimatu a spotřeby paliva. Německo se podle zákona o ochraně klimatu zavázalo, že do roku 2030 sníží emise skleníkových plynů v dopravě o 65 % oproti roku 1990 a do roku 2040 dokonce o 88 %. Dopravní sektor k tomu musí významně přispět. Základní poučka je jednoduchá. Nižší rychlost znamená nižší spotřebu paliva, pokud zrovna člověk nestojí v koloně. Přesná výše úspor ale závisí na mnoha faktorech a odhady se liší. Proto se tématu věnuje jak Spolkový úřad pro životní prostředí (Umweltbundesamt, UBA), tak Spolkový úřad pro silnice a dopravu (BASt). UBA ve studii z roku 2023 spočítala, že plošný limit 120 km/h na dálnicích by mohl snížit emise CO₂ asi o 4,5 milionu tun ročně. To by odpovídalo přibližně 2,9 % emisí z celkového silničního provozu, které v roce 2018 činily 157,7 milionu tun CO₂. Novější odhady UBA z roku 2024 počítají se scénářem, kdy by na dálnicích platil limit 130 km/h a na podobných rychlostních silnicích 100 km/h. V takovém případě úřad uvádí úsporu kolem 2,5 milionu tun CO₂ a další zhruba 1 milion tun díky tomu, že by část lidí změnila trasu nebo způsob dopravy. https://auto-mania.cz/snizovat-rychlost-na-nemeckych-dalnicich-ridici-tam-jezdi-cim-dal-pomaleji-stacil-by-jim-bohate-cesky-limit/ BASt ve svém výpočtu z roku 2025 odhaduje, že limit 130 km/h na dálnicích by mohl znamenat snížení emisí asi o 1,3 až 2 miliony tun CO₂ ročně, tedy méně než u ambicióznějšího limitu 120 km/h. Dopady změny chování řidičů však v tomto případě započítány nebyly. Pro srovnání: silniční doprava v Německu měla podle prvních prognóz v roce 2024 na svědomí přibližně 143 milionů tun CO₂. Pokles oproti roku 2018 je pravděpodobně důsledkem především rostoucího počtu elektromobilů a úspornějších vozů, ne rychlostních omezení. Pokud se do modelů započítají i předpokládané změny chování řidičů, odhaduje UBA, že by u limitu 120 km/h mohly emise klesnout až o 6,7 milionu tun CO₂, tedy asi o 4,2 procenta. Úřad očekává, že by dálnice s nižší povolenou rychlostí mohly být pro část lidí méně atraktivní, takže by někteří zvolili jiné dopravní prostředky nebo kratší trasy po běžných silnicích. Z hlediska bezpečnosti na těchto silnicích ale právě to vyvolává otázky. [adrotate banner="22"] Změní limit německá auta? Častým argumentem zastánců limitu je, že by Němce odradil od nákupu velkých a výkonných aut, která dávají smysl právě při vysokých dálničních rychlostech. Podle srovnání motorizace vozových parků v Německu, Rakousku a Švýcarsku se ale tahle domněnka nepotvrdila. Rakousko má na dálnicích limit 130 km/h, Švýcarsko 120 km/h. Přesto je podíl velmi výkonných vozů ve Švýcarsku vyšší než v Německu a v Rakousku jen mírně nižší. Samotné zavedení rychlostního limitu tedy ještě neznamená, že si lidé automaticky začnou kupovat výrazně menší a slabší auta. [clanek pocet="3"] Jak to celé může dopadnout Debata o rychlostním limitu na německých dálnicích se tak zdaleka neodehrává jen v rovině emocí a pocitu svobody za volantem. Data ukazují, že většina Němců dnes plošné omezení do jisté míry podporuje, a to i členové tradičně motoristicky orientovaného ADAC. Zároveň ale čísla z oblasti bezpečnosti, provozu i klimatu nenabízejí jednoduchý argument typu „limit všechno vyřeší“. Podle odborníků bude proto rozhodující, zda se podaří vést diskusi bez zjednodušování a opřít ji o solidní data z reálného provozu. Na německých dálnicích už dnes kombinace úseků bez limitu, pevných omezení a chytré řízené dopravy vytváří pestrou mozaiku. Otázkou zůstává, zda do ní v příštích letech přibude i celostátní limit 130 km/h, nebo zda zůstane neomezená rychlost jednou z posledních německých „specialit“.