Češi kupují starší dovozy a milují škodovky, Slováci prémiovky. SUV mezitím přebírají vedení

Na první pohled vypadají trhy s ojetými auty v České republice a na Slovensku podobně. Podle dat společnosti Cebia, která dlouhodobě sleduje situaci v obou zemích, se ale za podobnými průměrnými cenami skrývají odlišné preference i chování kupujících. V cenách je rozdíl minimální. Na Slovensku se letos ojetá auta prodávají v průměru za 11 600 eur, tedy v přepočtu za zhruba 290 tisíc korun při kurzu 25 korun za euro. V České republice je průměrná cena ojetiny kolem 294 tisíc korun. Rozdíl několika tisíc korun tedy z hlediska průměrného vozu prakticky nehraje roli. [clanek pocet="3"] Změna nastává ve chvíli, kdy se člověk podívá na konkrétní modely. Slovenský žebříček 10 nejprodávanějších ojetin je pestřejší a obsahuje i prémiové vozy, například Audi A6 nebo BMW řady 3 a řady 5. V českém přehledu se stejné modely objevují až ve druhé desítce. Čeští kupující tedy častěji volí praktičtější a cenově dostupnější auta. V Česku jednoznačně dominuje domácí značka. Modely Škoda u nás představují více než 23 % trhu s ojetinami. Na Slovensku je podíl škodovek v první desítce nižší, kolem 13 %. V obou zemích však zůstává nejprodávanějším ojetým modelem Škoda Octavia. V české nabídce připadá na Octavii bezmála 10 % trhu, na Slovensku něco přes 6 %. Mezi společné stálice v první desítce patří také Škody Fabia, Superb a Kodiaq. Český žebříček doplňují ještě modely Karoq a Scala. V obou zemích bodují také Volkswagen Golf a Passat. V Česku se do první desítky vešly Hyundai i30 a Ford Focus, slovenský trh dává prostor například modelu Kia Ceed a prémiovým značkám. Je také o něco rozprostřenější: 10 nejprodávanějších ojetin tam tvoří zhruba čtvrtinu trhu, v Česku téměř třetinu. https://auto-mania.cz/kazde-pate-auto-v-nemecku-propada-na-technicke-tesla-pada-na-dno-mazda-naopak-slavi/ Průměrné stáří prodávaných ojetin je v Česku i Slovensku prakticky shodné. V České republice se pohybuje těsně pod 10 lety, na Slovensku jen nepatrně níže. Podobně blízko jsou si i jednotlivé typy pohonu. Benzinové vozy mají v obou zemích průměrné stáří okolo 10 let, naftové jsou jen o něco starší. U elektromobilů vycházejí auta v Česku o trochu starší než na Slovensku, u hybridů jsou rozdíly jen v řádu měsíců. Velké rozdíly se ale objevují u dovozů ze zahraničí. Do České republiky míří starší auta než na Slovensko. Letos bylo v Česku téměř 49 % dovezených vozů starších 10 let, tedy přibližně každý druhý. Na Slovensku šlo o zhruba 31 % dovozů, tedy spíše každé třetí auto. U vozidel starších 15 let je rozdíl ještě výraznější: v Česku tvoří zhruba 24 % dovozů, na Slovensku kolem 14 %. Naopak u ojetin do 5 let věku vede Slovensko, kde takto mladé vozy představují přes 41 % dovozů, v Česku přibližně 23 %. [adrotate banner="39"] Za rozdílnou skladbou dovozů stojí mimo jiné registrační poplatky při první registraci vozu na Slovensku. Ty se odvíjejí od objemu motoru a ekologičnosti provozu. Dovoz velmi starých aut se kvůli tomu skoro nevyplácí, což tlačí trh směrem k mladším vozům. Slovenský trh s ojetinami je celkově menší, odpovídá zhruba dvěma pětinám českého trhu. Podobný poměr vychází také u dovozů. V obou zemích se nejčastěji dovážejí vozy značek Škoda a Volkswagen. Třetí místo na Slovensku patří Audi, v Česku je silnější značka Ford. Do první pětice v obou zemích patří také Mercedes-Benz a BMW. [clanek pocet="3"] Na českém trhu má kupující větší výběr, což se odráží i v době, za jakou se auta prodají. V České republice zůstává vůz u prodejce v průměru 70 dní, na Slovensku asi o dva týdny méně. Menší nabídka nutí tamní zákazníky rozhodovat se rychleji. V Česku je také nižší průměrný nájezd. Ojetiny mají na tachometru zhruba 145 tisíc kilometrů, tedy přibližně o 9 tisíc méně než na Slovensku. V kombinaci s podobným stářím vozů to podle Cebie naznačuje častější úpravy tachometru v českých bazarech. U aut, která si lidé nechávají prověřit, mají v České republice stočený tachometr asi 3 ojetiny z 10. Na Slovensku je podíl přibližně poloviční. Čeští kupující kladou velký důraz na nízký počet najetých kilometrů i cenu, což zvyšuje motivaci k podvodům. Slovenský zákazník častěji posuzuje vůz jako celek, nejen podle čísel na přístrojové desce. Přesto v obou zemích průměrný nájezd meziročně klesá. https://auto-mania.cz/kazdy-10-zajemce-o-ojetinu-nekontroluje-vubec-nic-nedelate-pri-koupi-ojeteho-auta-stejnou-chybu/ Rozdíl je i v preferencích paliva. Na Slovensku mají stále převahu naftové vozy, které tvoří více než polovinu trhu. V Česku podíl nafťáků klesl pod 47 % a už mírně převažují benzinová auta. Slovenský trh má v poměru ke své velikosti o něco vyšší podíl elektromobilů a hybridů, rozdíl ale není zásadní. Zajímavý je také údaj o počtu majitelů. V Česku je u více než 44 % aut uvedeno, že byla pouze po prvním majiteli. Na Slovensku u necelých 32 %. Reálná čísla jsou však podle Cebie výrazně nižší a pohybují se kolem 16 % v obou zemích. Zbytek slouží spíše jako prodejní argument. Na Slovensku se s tímto údajem podle odhadů manipuluje méně často než v České republice. A liší se i barvy. Na Slovensku je v poměru k trhu více bílých, černých a hnědých vozidel. V České republice mají větší prostor šedé a stříbrné odstíny, ale také modrá, červená či zelená. [clanek pocet="3"] SUV mění český trh: z doplňku na první místo V České republice ale probíhá ještě jedna velmi zajímavá změna. Týká se karoserií a konkrétně nástupu SUV a městských crossoverů. Na číslech je to dobře vidět například z dat skupiny AURES Holdings, která provozuje síť velkých autobazarů. První specializované centrum zaměřené na SUV a vozy s pohonem všech kol otevřela skupina v Praze před 10 lety. V té době šlo spíše o doplňkový segment. Ještě v roce 2016 se v českých pobočkách prodalo něco přes 5 tisíc SUV, zatímco kombíků téměř trojnásobek. Letos se situace obrací. Prodeje SUV a crossoverů v Česku mají překonat hranici 17 tisíc kusů a tento typ karoserie se poprvé dostává na první místo. Kombíky by se měly za celý rok zastavit kolem 16 tisíc prodaných vozů. [adrotate banner="20"] Za 10 let se podíl SUV na prodejích této skupiny zvýšil zhruba z 11 % na téměř 28 %. K růstu docházelo v podstatě nepřetržitě, výjimkou byl jen covidový rok 2020, kdy trh krátkodobě zpomalil. Společně s kombíky tak nyní SUV odsouvají dříve velmi oblíbené hatchbacky až na třetí příčku. https://auto-mania.cz/trh-ojetin-se-obratil-drazsi-auta-leti-nahoru-vladnou-suv-ale-jejich-ceny-klesaji/ Důvodů, proč zákazníci po SUV sahají, je několik. Jedním z nich je pocit bezpečí. Vyšší posed a robustnější vzhled působí na řadu lidí uklidňujícím dojmem, i když nejde vždy o objektivní technickou výhodu. Dalším faktorem je pohodlí a výbava. V nabídce velkých autobazarů má většina prodaných SUV automatickou převodovku, často se objevuje kožený interiér a bezklíčové odemykání. Naopak se ukazuje, že zákazníci SUV nepotřebují primárně kvůli jízdě v terénu. Pohon všech kol má méně než polovina prodaných aut a tažné zařízení ještě o něco menší část. Vozidla tak slouží hlavně jako komfortní rodinné nebo firemní vozy, ne jako pracovní nástroj. [clanek pocet="3"] Struktura pohonů u SUV přibližně odpovídá tomu, co je vidět na celém trhu. Mírně převažují benzinové motory, následuje nafta, viditelný podíl mají i hybridy. Čistě bateriové varianty tvoří jednotky procent, ale jejich zastoupení už není zanedbatelné. Mezi konkrétními modely patří dlouhodobě k nejprodávanějším Škoda Kodiaq, Hyundai Tucson a Škoda Karoq. Z hlediska značek má u SUV nejsilnější pozici Škoda, následuje Hyundai a Volkswagen. Typickým kupujícím SUV je podle dat velkých prodejců muž ve věku zhruba od konce třicítky do důchodového věku, který hledá kombinaci bezpečí, prostoru a určitého pohodlí.