Auto jezdí normálně, přesto můžete na STK pohořet. Dejte pozor na tyto drobnosti, i za ně vás můžou vyhodit

Auto může startovat na první otočení, nikde nic neklepe, na palubní desce nesvítí žádná kontrolka a člověk má pocit, že je tedy v pořádku. Může se tak zdát, že je auto bez problémů připraveno vyrazit na STK. Jenže právě to bývá zrádné. Tahle povinná kontrola aut se neřídí jen tím, jak auto působí při běžné jízdě, ale tím, zda splní konkrétní požadavky na bezpečnost a technický stav. A někdy rozhodnou překvapivě malé věci, které se v běžném provozu snadno přehlédnou. [clanek pocet="3"] Dobře to ukazuje i poslední přehled závad z technických kontrol, který vychází z dat zhruba 9,5 milionu prohlídek a sleduje stav aut kontrolovaných od začátku loňského července do konce letošního června. Jde o známý TÜV Report, tedy souhrn z německých STK. V číslech to vypadá přísně: kontrolou v posledním období neprošlo 21,5 % aut, tedy dokonce víc než každé páté. Důležitější než samotná statistika je však něco jiného. Řada problémů, které technici popisují jako typické, nejsou „německá specialita“. S podobnými drobnostmi se může na autě potkat kdokoliv, i my v České republice, protože princip kontroly na STK je stejný. I u nás musí fungovat osvětlení, brzdy nebo podvozek. https://auto-mania.cz/kazde-pate-auto-v-nemecku-propada-na-technicke-tesla-pada-na-dno-mazda-naopak-slavi/ Drobnosti, které vypadají nevinně, ale u technické rozhodnou A za drobnosti v Německu na STK vyhazovali nejčastěji? Začněme věcmi, které nejsou často okamžitou stopkou, ale technik je zaznamená jako vznikající problém. Typicky jde o pneumatiky a brzdové destičky. Samotné stáří pneumatik nebo to, že se brzdové destičky blíží ke konci, nemusí znamenat to, že technickou kontrolou automaticky auto neprojde. Pokud je dezén v pořádku a brzdy projdou testem, auto samolepku na další dva roky dostane. Přesto je to častý důvod, proč auto z STK odjíždí s upozorněním. Dává to smysl, protože obojí má přímý vliv na jízdní vlastnosti a rozdíl mezi „ještě to chvíli dá“ a „už je to riziko“ může být překvapivě malý. Pak jsou ovšem závady, které sice mohou vypadat jako banalita, ale technickou kontrolu dokážou zbytečně zkomplikovat. Typickým příkladem je nefunkční osvětlení registrační značky. Často za to může jen spálená žárovka nebo vadná pojistka, někdy je to ovšem už třeba problém v kabeláži. Z pohledu kontroly je to ale pořád součást vnějšího osvětlení a ta fungovat musí. Pokud se to tedy zjistí až ve chvíli, kdy už je auto na STK, může taková drobnost stát další čas i další cestu na opakovanou kontrolu. Světla, brzdy a podvozek: věci, které se nehlásí dopředu U světel navíc nejde jen o to, zda svítí. Častou slabinou bývá nefunkční regulace sklonu potkávacích světlometů. To je závada, kterou řada řidičů předem neodhalí, protože nastavování běžně nepoužívají, nebo se problém projeví jen v určité poloze. Pokud chcete mít aspoň základní jistotu, dá se to zkontrolovat i bez servisu: stačí zaparkovat s rozsvícenými světly proti zdi a u aut s manuální regulací postupně projít všechny stupně. Správně fungující systém se projeví zřetelným posunem světla nahoru a dolů. [adrotate banner="20"] Ještě citlivější kapitolou jsou brzdová světla. Tady už nejde o komfort, ale o bezpečnost. Nefunkční brzdová světla jsou riziko pro okolí a zároveň důvod, proč s autem na STK určitě neprojdete. Záludné je, že za denního světla to, že mu brzdovky nesvítí, nemá řidič často šanci poznat. Pomůže jednoduchý trik: za šera nebo ve tmě zajeďte zadkem auta ke zdi, sešlápněte brzdový pedál a sledujte, zda se na zdi objeví odraz od brzdových světel. Lepší je samozřejmě někoho požádat, ať se postaví za auto a na to, jestli všechny brzdovky svítí, se podívá. [clanek pocet="3"] A nakonec podvozek, kde se některé závady dlouho tváří nenápadně. U starších aut mezi časté závady patří prasklá vinutá pružina nebo poškozené dosedací místo na tlumiči předního zavěšení. Projev těchto závad může být různý: vrzání z podvozku, změna houpání na nerovnostech, někdy i pocit zvláštní (ne)stability. Pokud člověk nejezdí vnímavě nebo nemá srovnání, může mu to dlouho připadat běžné. Na STL už se ale taková věc bere vážně, protože souvisí s funkčností zavěšení i bezpečností silničního provozu. Ideální je auto na kontrolu na STK připravit Celé to má jednoduché ponaučení. Nevyplácí se spoléhat jen na dojem, že auto „jede normálně“. Řada problémů, které se objevují v přehledech z technických kontrol, jsou věci, které se v provozu dají jednoduše přehlédnout, ale na STK nikoliv. Právě proto se před STK vyplatí udělat alespoň krátkou prohlídku auta - kontrolu světel a základních věcí kolem brzd a podvozku. Často si tím nakonec ušetříte víc nervů, času a peněz, než co vás pak bude stát samotná oprava a opakovaná technická kontrola.