Hned na začátek vám položím hádanku: Jaký je nejprodávanější model francouzské automobilky Renault? Je to velmi snadná otázka, když zrovna čtete test modelu Clio… A protože to není chyták, tak je to opravdu s téměř 12 miliony kusy v několika generacích tenhle prcek. V minulém roce na trh vstoupila nová, již čtvrtá, generace a pro své zákazníky si přichystala mnoho novinek.

Jednou z nich je i zbrusu nový přeplňovaný tříválec vlastní konstrukce, jehož objem je skromných 0,9 litru. Motor vznikl tak, že inženýři odebrali jeden válec z čtyřválcového 1,2 TCe, který už známe z modelu Mégane. Díky přeplňování ze sebe motor dokáže dostat vcelku slušné hodnoty. Jaký je ale tento motor v praxi? Jak se chová? Jak s ním auto jezdí? Dá se s ním předjíždět nebo jde pouze o módní vlnu malých turbomotorů?

 

V propagačních materiálech se můžeme dočíst, že motor disponuje výkonem 66 kW/90 koní a 135 Nm točivého momentu. To nejsou vůbec špatné hodnoty, navíc při pomyšlení na to, že koncernové čtyřválcové 1,2 TSI nabídne dokonce o 3 kW/5 koní méně… Motor Energy 0,9 TCe je tedy tříválec, s nímž zcela jistě už zkušenost každý z nás má (i když asi v jiném autě). A ani Clio nedokáže to typické chování zamaskovat. Studený motor má tendence otřásat celým autem a občas si v nízkých otáčkách cukne, ale po zahřátí na provozní teplotu se uklidní a jeho chod by se dokonce dal označit jako kultivovaný.

Zátah motoru je zejména v nižších a středních otáčkách (maximální točivý moment je k dispozici od 2 500 otáček za minutu) velmi příjemný, a nechá se vytočit – i když to moc smysl nemá. Clio není žádný rozený závodník, ale věřte mi, že se s ním v provozu neztratíte. Zrychlení z 0 na 100 km/h zvládne za 12,2 sekundy a pokud nohu na zemi udržíte, zastaví se až na 182 km/h. Nemusíte se bát ani dálnic. Předpisové (i lehce nepředpisové) rychlosti zvládá bez problémů a bez výraznějšho aerodynamického hluku nebo nepříjemně hlasitého projevu motoru. Při 130 km/h točí pětistupňová převodovka na pětku necelé tři a půl tisíce otáček.

I když je chování motoru samo o sobě dobré, nečekaně bych u tříválce možná dokonce použil i slovo příjemné. Avšak méně příjemná je spotřeba paliva. Očekával bych, že relativně malé a lehké (1 084 kg) Clio bude z nádrže benzín usrkávat po douškách, ale ono se nebálo si ani pořádně přihnout… Spotřeba se na konci testu přiblížila dokonce hranici 7 litrů! Na jeho obranu však musím říct, že jezdilo hodně po městě a po dálnici. V propagačních materiálech naleznete v kolonce spotřeba paliva hodnoty 5,6 l/100 km ve městě, 3,9 l/100km mimo město a 4,5 l/100 km v kombinovaném provozu.

Příjemným překvapením byl podvozek, který je nastaven komfortně, ale při jízdě působí jistě. Možná toto jisté chování měl na svědomí i malý a lehký motor, díky němuž je Cliu slovo přetáčivost naprosto cizí a při svižnějších průjezdech zatáček se chová neutrálně. Jen to nevypínatelné ESP by nemuselo být tak horlivé…

V interiéru sedí posádka na měkkých sedadlech a řidič i spolujezdec mají kolem sebe, vzhledem ke kategorii vozu, dostatek místa ve všech směrech. Nedostatek očekávejte snad jen v příčném směru, kde občas ucítíte spolujezdcův loket, jenž se bude třít o ten váš. O hlavu, nohy, ale ani ramena se strachovat nemusíte.

O poznání méně místa už najdete na sedadlech zadních. Zdá se, že konstruktéři a inženýři v Renaultu počítali s tím, že v autě budou jezdit hlavně řidič a spolujezdec a na zadní sedadla se dospělá osoba usadí pouze výjimečně. Zdá se, že zadní místa byla konstruována pro děti, čemuž odpovídají úchyty ISOFIX. Ty lze nalézt nejen na zadních sedadlech, ale i na sedadle spolujezdce! Pro maminku s malým prckem, která o něm chce mít přehled i během jízdy, rozhodně zvedám palec nahoru.

Řidičovo pracoviště je přehledné, i díky tomu, že v autě napočítáte jen velmi málo tlačítek. Většina palubních systémů se totiž ovládá prostřednictvím velkého dotykového displeje ve středovém panelu, který je – včetně navigace Media Nav, bluetooth handsfree nebo USB a AUX vstupu – od prostřední (testované) výbavy Expression ve standartu. Navigace se dá za velmi slušných 15 tisíc Kč připlatit i k základní výbavě  Authentique.

Středový tunel a volant doplňují plasty lakované do černého klavírního laku. Na pohled jde sice exkluzivní doplněk, ale prakticky máte po pár kilometrech auto opatlané a plné otisků. Plast na volantu má navíc zespod ostré rohy (i když se k nim při běžné práci s volantem takřka nemůžete dostat).

Černé doplňky interiéru jsou v rámci nabízené personalizace to nejmenší, co si do Clia můžete naporoučet. V ceníku je celá jedna stránka věnovaná pouze možnostem individualizace. Na výběr je z mnoha variant designů litých kol, balíčků úprav exteriéru i interiéru, ale i celé tématické pakety (Sport, Trendy, Elegant, Havana, a mnoho dalších). Ceny jsou pouze v řádech jednotek tisíc Kč a pokud se nebudete bát experimentovat, druhé takové Clio na silnici nejspíše nepotkáte. 🙂

Zdá se, že nová generace Renaultu Clio je povedené auto a má sakra dobře našlápnuto, aby si pozici nejprodávanějšího Renaultu udrželo. Jenže takových povedených aut je víc, avšak jejich hodnocení „musím ho v garáži mít“ klesne ihned, jakmile dojde na cenu. A to v Reanultu moc dobře vědí, takže Clio začíná už na 229 900 Kč v nejlevnější výbavě s benzínovým motorem 1,2 16V 54 kW/75 koní. Když si pomyslíte, že jde o konkurenta třeba Fabie… Za testované provedení v prostřední výbavě Expression s motorem Energy 0,9 TCe zaplatíte minimálně ceníkových 289 900 Kč, za to však dostanete už v základu hodně slušnou výbavu a auto, s nímž se sžijete hodně rychle a jednoduše. 🙂

Ceník a technické údaje jsou ke stažení TADY.

-PS-

Líbil se vám článek? Sdílejte ho s ostatními na sociálních sítích.