Test Hyundai i30 kombi: Rodinný stěhovák

Autor: Tomáš Junek - 2. 8. 2012


V lednu tohoto roku se v Nošovicích nedaleko Frýdku-Místku začal vyrábět nový Hyundai i30 a netrvalo dlouho, aby se tam začala produkovat i další karosářská verze tohoto úspěšného modelu. Tou verzí je kombi. Hyundai i30 kombi je jedním ze čtyř modelů (i30, i30 kombi, ix20 a ix35), které se v Nošovicích vyrábí. Není tomu ještě ani měsíc od zahájení prodeje a nový Hyundai se nám dostal do redakčního testu. K dispozici jsme měli auto s benzínovou „jedna-šestkou“ ve výbavě trikolor navíc s paketem style.

Kombi bylo vyvíjeno hned od začátku společně s pětidveřovým hatchbackem, což umožnilo designérům navrhnout ladné tvary se silnou vazbou na ostatní členy rodiny Hyundai, jejichž design je inspirován elegantními fluidními tvary. Přídi vévodí velká šestiúhelníková maska spolu s drahokamy připomínajícími světly táhnoucími se téměř do půlky blatníků. To jsou ovšem tvary, které už známe od hatchbacku, kde jsou potom rozdíly?

Rozdíly musíme hledat až od B sloupku. Linie střechy je protažena dozadu nad zadní sedadla a zavazadlový prostor. Zároveň se však směrem k zádi svažuje, čímž podporuje dynamický charakter vozu. Celková délka se prodloužením na kombi zvětšila oproti hatchbacku o 18,5 cm. Vzhled nakonec dotváří pěkná kola z lehkých slitin. Pár vad na kráse jsem však  našel. Jednou z nich je anténa, protože s tou si designéři od Hyundai moc práce nedali. Druhou jsou enormně velká zrcátka, od kterých se ozývá ve vyšších rychlostech velký aerodynamický hluk, ovšem musím podotknout, že naopak výhled dozadu je v zrcátkách dokonalý – mají velmi malý slepý úhel.

Stejně tak jako v exteriéru, tak i v interiéru se designéři drželi ladných křivek. Interiéru vozu vévodila výborná polokožená sedadla. Byla sice měkčí, přesto výborně držela tělo v zatáčkách. Pochvalu zaslouží také volant, který se dobře držel a veškeré potřebné ovládání (rádio, handsfree, atd.) bylo umístěno na něm. Bylo ovšem zapotřebí si zvyknout na větší počet knoflíků (přesně 17). Pod volantem je pak možné najít startovací tlačítko. Přístroje byly dobře čitelné a veškeré potřebné informace se ke mně dostávaly přirozeně. Dvouzónová klimatizace fungovala na výbornou, stejně tak i multimediální systém s navigací. Navigaci však musím vytknout to, že nemá českou lokalizaci, ani v menu, ani hlasovou. Na to, že se Hyundai neustále chlubí tím, že auto bylo vyrobeno v České republice, absence češtiny mě trochu zklamala.

Prostoru bylo všude dostatek dokonce i na zadních sedadlech. Vzadu mi však trochu vadila plastová záda předních sedadel, která mohou tlačit do kolen pasažéry vyššího vzrůstu. Když už jsme u prostoru, nemůžeme se vyhnout hlavní devize provedení kombi, jíž je kufr. Zavazadelník poskytuje 528 litrů, což je 150 litrový nárůst oproti předešlé generaci. Nakonec po sklopení sedaček nabídne „í-třicítka“ kombi skvělých 1 642 litrů. Navíc v naší výbavové verzi byl k dispozici praktický fixační posuvný systém, který usnadňoval převážení menších a lehčích předmětů. Design a vnitřní prostor jsou přednostmi i30.

Teď se však dostáváme do míst, kde se tohle auto trochu trápilo. Tím jsou jízdní vlastnosti. Ne že by se i30ka špatně řídila, to ne, ale sem tam jsem nějaký ten nedostatek našel. Na silnici se chová stabilně a dokonce i ostřejší průjezdy zatáčkami si nechá líbit. Odpružení fungovalo na výbornou a všelijaké nerovnosti utlumilo skvěle. Nejlépe se auto cítí na mírně zvlněných okreskách. Hyundai se vám snaží namluvit, že sedíte ve voze minimálně o třídu výše. S jízdní stabilitou nezaostávala i30 kombi ani na dálnici.

Opravdu se mi ale nelíbilo to, že jsem necítil vůbec žádnou odezvu od volantu. Za to může elektrohydraulický posilovač řízení. Přestože máte možnost volby tří úrovní nastavení tuhosti otáčení volantem, ani jedna mi nevyhovovala. Řízení bylo takové neosobní. Zcela kladné hodnocení nelze udělit ani řazení. Převodovka fungovala docela nepřesně a kolikrát nechtěla rychlost vůbec zapadnout.

Z čeho jsem pak byl také v rozpacích, byl čtyřválcový benzínový motor 1,6 GDI. Fungoval tak jak měl, byl tichý, celkem úsporný (cca 7 litrů/100 km kombinovaná spotřeba), dalo se s ním jezdit i svižně a plně tak využívat jeho výkon 99 kW/135 koní a 164 Nm. Ovšem nesměl bych zapnout klimatizaci. Tím rázem jakoby se výkon motoru snížil o 1/4 a spotřeba narostla o 1 litr. Najednou se ze svižného a úsporného vozu stal téměř pravý opak.

Hyundai i30 kombi zaujme velmi pěkným designem, velkorysým prostorem a spoustou technologií, které můžete vidět u vozů vyšších tříd. Dokázal bych si tenhle vůz představit jako společníka pro rodinu s dětmi, která využije jeho vnitřní a odkládací prostory na maximum. I30 kombi pak trumfuje další velkou výhodou, a tou je pořizovací cena. Ta začíná na 299 990 Kč, naše testovaná verze byla velmi bohatě vybavena, ale ani tak nebyla cena v oblacích, však posuďte sami. Za testovaný vůz byste zaplatili 468 990 Kč.

 Kompletní ceník a technické údaje jsou ke stažení TADY.

-TJ-

Štítky: , ,

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít nahoru