Citroën modely z původní pouhé modelové řady DS převedl pod samostatnou značku. V nabídce je zatím trojice modelů – od největší DS 5, přes menší DS 4 až po nejmenší DS 3, kterou jsme otestovali ve verzi 1,2 PureTech a automatickou převodovkou.
První vozy DS přišly na trh již před šesti lety, to je již dostatečná doba na to, aby se na trhu zabydlely. A měly to těžké, protože například v segmentu testované DS 3 neohroženě kralovalo MINI. DS 3 musela hodně zapracovat na tom, aby se mu přiblížila a povedlo se to minimálně cenou, protože ta je vlastně prémiová. O tom ale až později. Podobně jako MINI, i DS 3 nabízela „styl„. Nešla na to přes tak moderní retro, ale naopak právě moderně.
Podobně jako MINI nabízí i DS bohatou možnost personalizace. Od mnoha barev karoserie, přes mnoho barev střechy, kterou lze doplnit například také jednou z 9 grafik. V případě testovaného vozu byla střecha bílá a doplňoval ji barevný motiv zebry. Podobné to může být také v interiéru. Různé barvy doplňují různé materiály a podobně jako na střeše, můžete mít i na palubní desce jakousi grafiku. Testovaný vůz měl například před spolujezdcem a na zadních bočních oknech siluetu Paříže. To, jak bude vaše auto vypadat, bude záležet pouze na vaší fantazii a na výši bankovního konta.
Interiér není – podobně jako celé auto – nijak velký, tedy ani prostorný. Na předních sedadlech to takový problém nebude, ale na ta zadní se nikdo úplně pohodlně neposadí. Alespoň, že před spolujezdcem je „vykousnutá“ palubní deska a sedadlo se tak dá posunout dopředu. Ani přes přítomnost dlouhých předních dveří se na zadní sedadla nenastupuje nijak jednoduše. Ještě se sluší dodat, že objem kufru je 285 litrů. Ale kupuje si tohle auto někdo proto, že je praktické?
Jenže posez na předních sedadlech také není ideální a je potřeba udělat nějaký kompromis. Po celou dobu týdenního testu jsem si nenašel tu pozici, které by se dalo – alespoň vzdáleně – říkat „ideální“. Buď jsem měl daleko volant (ačkoliv je nastavitelný výškově i podélně), ale nohy správně a nebo volant správně a nohy moc pokrčené. Musel jsem tak řídit nepřirozeně na „více pokrčené nohy, ale přesto o něco delší ruce“. Ocenil bych také možnost sedadlo ještě o něco více snížit.
Interiér nevypadá špatně, ale z hlediska celkové ceny by si zasloužil kvalitnější materiály. Také ergonomie ovládání některých prvků by zasloužila vylepšení. Například ovládání hlasitosti rádia, to lze buď ovladačem pod volantem a nebo tlačítky umístěnými až dole ve středovém panelu. Vedle nich je také tlačítko s nápisem Menu, které ovládá multimediální displej. Ten je dotykový, reaguje poměrně rychle, ale jeho grafika už by také zasloužila nějakou modernizaci.
Testovanou variantu poháněl turbodmychadlem přeplňovaný motor 1,2 PureTech ve své výkonnější variantě s 81 kW/110 koňmi a s točivým momentem 205 Nm. S touto pohonnou jednotkou je spojena výhradně šestistupňová automatická převodovka s hydrodynamickým měničem. Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o nepříliš šťastné řešení, ale (klidnější) jízda ukázala, že to vůbec není špatné.
Nesmíte ale po autě chtít žádné sportování, vezměte ho do města, jezděte s ním po obchodních centrech a po velkých širokých bulvárech. Tam bude motor – na tříválec překvapivě docela kultivovaný – i převodovka fungovat dobře. Převodka si s motorem rozumí, jsou dobře sladěné, přeřazení (ať už nahoru nebo dolů) jsou hladká a i vcelku rychlá. Jenže vyjeďte za město na svoji oblíbenou okresku a… Nebude to úplně ono. Motor a převodovka najednou začnou řadit nějak jinak, motor bude vytočen do vyšších otáček, takže bude poměrně dost slyšet, ale auto nijak výrazně nezrychlí. Malý tříválec… Sportovní režim? Ten převodovka nemá. Manuální ražení? Ano, to má, ale pouze pohybem voliče převodovky, páčky pod volantem chybí. I tak ale převodovka na povely reaguje zpomaleně. Spotřeba paliva je o něco vyšší. Palubní počítač na konci testu ukázal necelých sedm litrů.
Podvozek je sice tužší, ale v konfrontaci s vysokými pneumatikami testovaného auta je příjemný. Nevytřese z vás duši na nekvalitní silnici, ale naopak na té kvalitní právě ukáže, že motor by zasloužil více válců, větší objem, více výkonu… A nebo by přece jen možná byla lepší manuální převodovka?
Možná by vás zajímala také cena, kterou jsem v úvodu nakousl. Záměrně jsem si ji nechal až na konec, protože DS 3 se nechce úplně podbízet. Vždyť ta vůbec nejnižší cena, kterou lze v ceníku najít, je 404 900 Kč. Testovaná verze začíná na 528 900 Kč. A pokud by vás zajímala cena auta na fotkách, pak vězte, že byste za něj museli zaplatit bezmála tři čtvrtě milionu!
[table caption=“Technické údaje:“ width=“615″ colwidth=“70|30″ colalign=“left|center“]
Typ vozu:,Nový
Značka:,DS
Typ:,DS 3
Motor:,1.2 PureTech
Motor:,tříválec
Objem válců:,1 199 ccm
Plnění motoru:,turbodmychadlo
Palivo:,benzín
Pohon:,předních kol
Výkon:,81 kW/110 koní při 5 500 ot./min
Točivý moment:,205 Nm při 1 500 ot./min
Zrychlení 0-100 km/h:,9.9 s
Maximální rychlost:,188 km/h
Převodovka:,šestistupňová manuální
Spotřeba paliva (l/100 km):,7.9 / 7.0 / 7.3
Emise CO2:,118 g/km
Objem nádrže:,50 litrů
Délka:,3 954 mm
Šířka:,1 715 mm
Výška:,1 458 mm
Rozvor:,2 464 mm
Pohotovostní hmotnost:,1 165 kg
Objem zavazadlového prostoru:,285 litrů
Ceník:,ke stažení zde
[/table]