Jak specifikovat Dacii Lodgy? Myslím, že by se to dalo několika slovy: Velké, rodinné, sedmimístné, prostorné, hóódně levné.  Přesně tak by se dal Lodgy popsat. Pokud vám to takto stačí, pak tento článek ani nemusíte číst a rovnou si Lodgyho kupte. V opačném případě vám nabízím recenzi levného rumunsko-francouzského auta vyráběného v marockém Tangeru.

Lodgy designově nijak nepřekvapí. Člověku by se skoro chtělo říci, že tento model od Dacie je zaměřený čistě na praktickou stránku věci, a že se jedná o krabici na kolečkách. Ale úplně tomu tak není. Díky oknům zužujících se směrem dozadu mi lehce připomíná Mercedes-Benz Vito a tím mi trochu dodává punc luxusnosti. Pokud se z profilu zaměříte na spodní plastové díly nárazníků a ochranné lišty dveří, zjistíte, že jsou nejen praktické, ale také celkem pěkně navzájem navazují. Přední část vozu mi přišla, jakoby si protiřečila. Světla (výhradně halogenová) se mračí a mřížky chladiče se zase naopak smějí. Vzadu pak najdete vyloženě vrata zaručující dokonalý přístup do kufru a koncová trojúhelníková světla. Trochu mě u tak velkého vozu překvapila relativně malá zpětná zrcátka.

 

Uvnitř vozu také nehledejte žádné designové úlety, tady se opět jede na praktičnost. První věc, co mě v interiéru trochu zarazila, bylo to, že zde nebyly použity žádné měkčené plasty, přestože je v posledních letech velkým zvykem měkčené plasty používat opravdu ve velkém. Ačkoliv všichni okolo mě říkají, že tvrdé plasty v interiérech vržou a již z dálky vypadají levně, zde tomu tak nebylo. Palubní deska byla přehledná a vše bylo na svém místě, hned po ruce. Celkem se mi také líbil středový panel s rádiem a klimatizací v černě lakovaném provedení spolu s kulatými výdechy ventilace.

Přestože volant byl pouze plastovo-gumový, celkem dobře se držel, chtělo by to však trochu silnější věnec. Skrze volant lze vidět tři kulaté palubní přístroje: otáčkoměr, rychloměr a palubní počítač. Jen mi scházel budík s teplotou vody nebo oleje. Přístroje byly přehledné a čitelné. Nejspíš je to jen o zvyku, ale asi bych volil jiné než oranžové podsvícení přístrojů.

Sedačky byly takové nemastné, neslané. Ani tvrdé, ani měkké, ani pohodlné, ani nepohodlné, navíc téměř postrádaly jakékoliv boční vedení. Nejsem si jistý, jestli bych na nich chtěl sedět 400, 500 nebo víc kilometrů v jednom zátahu. Musím však uznat, že z auta byl výborný výhled nejen díky vyššímu posezu, ale také díky velkým oknům.

To vnitřní prostor je jiná liga. Na ten je Lodgy přímo zaměřený. Vpředu je prostoru víc než dostatek obzvláště pak na hlavu. Na zadních sedadlech je na hlavu místa, díky svažující se střeše, trochu méně, přesto nadmíru. Na nohy jsem však očekával prostoru více. Když jsem řidičovo křeslo nastavil do sobě optimální polohy a následně jsem se usadil na místo zadního spolujezdce, koleny jsem přetlačoval s řidičovým sedadlem. Zavazadelník je pak případ sám pro sebe. Snad budou stačit jen čísla: 827 litrů v základu a při vyndání zadních sedaček dokonce 2617 litrů!

V testovaném voze byl benzínový motor o objemu 1,6 litru, který disponoval výkonem pouhých 82 koní a točivým momentem 134 Nm. Díky těmto parametrům se snad může zdát, že tak velké auto vůbec nepojede. Opak je pravdou, Lodgy sice s tímto motorem není žádný velký svižník, ale brzdou provozu také není. Za to může i jeho muší hmotnost 1 160 kg. Trochu jiné by to asi bylo při plném zatížení s 1 800 kg…

Spotřeba v kombinaci město, okreska, dálnice (cca 50%/20%/30%) už tak úžasná nebyla. Údaj 8,5 l svítící na palubním počítači mluví za vše. Další dost velkou nevýhodou motoru byla jeho hlučnost, resp. odhlučnění vozu. Na můj vkus byl motor nad 3 000 otáček slyšet až příliš. Pokud by si tento vůz měl pořídit někdo, kdo bude pravidelně využívat jeho maximální zatížení, dozajista bych doporučil zvolit spíše jeden z dvojice naftových motorů. Ty by se Vám navíc měly odměnit spotřebou blížící se pěti litrům.

Dalo by se říci, že převodovka u benzínového agregátu je jeho achylovou patou. Vůbec se mi nelíbilo její zpřevodování. První čtyři rychlosti byly dosti krátké a pátá zase až moc dlouhá a slabá, takže se muselo často podřazovat a motor se zbytečně dostával do vysokých otáček. Navíc řazení se zbytečně dlouhými drahami bylo hodně nepřesné.

K podvozku Dacii Lodgy nemám naprosto žádné výhrady. Velmi mile mě překvapilo, že auto na silnici sedí za jakýchkoliv podmínek a zbytečně se nenaklání. To jsem u tak vysokého auta nečekal. Řízení reaguje celkem přesně a bez většího odporu, přesto není přeposilováno. Také mě potěšily brzdy. Ty fungovaly na výbornou, sice se trochu hůře dávkovala brzdná síla, ale když si člověk zvykl, tak to bylo bez problémů. Brzdy také dokázaly překvapit svým ostrým nástupem.

Testovaný vůz byl na poměry Lodgyho celkem dobře vybavený. Byla v něm třetí nejvyšší výbava Arctica, která zahrnuje: 4 airbagy, ABS, EVV, AFU, palubní počítač, elektricky nastavitelná a vyhřívaná zpětná zrcátka, mlhové světlomety, manuální klimatizace, rádio s CD a MP3, USB a Bluetooth spolu s ovládáním rádia a handsfree pod volantem, elektricky ovládaná přední okna. Nebyl to sice výkřik luxusu nebo nejmodernějších technologií, ale výbava svojí práci odváděla dobře.

Testovaný model můžete mít už za 249 900 Kč. A nejlevnější Lodgy se dá pořídit dokonce od 214 900 Kč. To by mohla být dozajista výborná nabídka pro malé živnostníky, menší podnikové flotily nebo pro větší rodiny, co nepotřebují utrácet za auto zbytečně moc, ale nové auto je pro ně podmínkou. Dacia Lodgy je vůz, který dokáže překvapit a podržet když zrovna potřebujete, navíc za výbornou cenu. Na druhou stranu se cena také odráží co do kvality zpracování a použitých technologií.

 Ceník a technické údaje jsou ke stažení TADY.

 

-TJ-

Líbil se vám článek? Sdílejte ho s ostatními na sociálních sítích.